Life4you.cz - MP 
Chřipková epidemie v Česku právě vrcholí a ordinace lékařů se plní pacienty s horečkami, kašlem a celkovou únavou. I když se vám zatím nemoc vyhýbá, není radno podceňovat prevenci – imunitní systém je v tomto období pod velkým tlakem a jeho schopnost ubránit se infekcím závisí na celé řadě faktorů. Klíčovou roli hraje nejen životní styl a každodenní návyky, ale také genetická výbava. Pokud je obranyschopnost oslabená, viry a bakterie mají snazší cestu a průběh onemocnění bývá delší a náročnější. Jak funguje imunitní odpověď, proč je důležité dopřát tělu čas na zotavení a jak podpořit obranyschopnost, aby úspěšně zvládla aktuální virovou vlnu?
Zimní období je každoročně spojené s vyšším výskytem běžných onemocnění jako je chřipka, angína, nachlazení nebo také zánět průdušek. Na vině je především oslabená imunita, která není v dostatečné míře schopná chránit tělo před nežádoucími mikroorganismy, jako jsou viry, bakterie a v některých případech také houby a paraziti. „Imunita je souhrn různých buněk, molekul a procesů, které spolupracují na ochraně organismu před infekcemi, toxiny a vlastními poškozenými buňkami. První obrannou linii představují fyzické bariéry, jako je kůže a sliznice, které brání vstupu patogenů do těla. V případě, že je tato bariéra překonána, nastupuje vrozená imunita, která obvykle reaguje rychle a nespecificky. Patří sem zánětlivé reakce, fagocytující buňky, jako jsou makrofágy a neutrofily, a přirozené killer buňky (NK buňky), které likvidují infikované a nádorové buňky. Adaptivní imunita se poté aktivuje později a je naopak specificky zaměřená na konkrétní patogen. Klíčovou roli v adaptivní imunitě hrají T a B lymfocyty, které identifikují patogeny a cíleně proti nim zasahují. Po prodělané infekci potom vznikají tzv. paměťové buňky, které při opětovném kontaktu s patogenem zajišťují rychlejší a účinnější reakci,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu v Chromozoom.
Imunitní odpověď se však nespouští sama od sebe, její aktivitu řídí takzvané cytokiny, tedy malé signální buňky regulující činnost imunitních buněk, zánětlivých reakcí a hojení tkání. V případě rovnováhy společně s tumor nekrotizujícím faktorem (TNF) spouští zánětlivou reakci, která pomáhá bojovat proti virům – zvyšují propustnost cév pro snadnější průnik imunitních buněk do infikovaných tkání nebo vyvolávají horečku, která zpomaluje množení virů. Pokud však dojde k dysregulaci cytokinů může nastat takzvaná cytokinová bouře, kdy je zánětlivá odpověď nadměrná a nekontrolovaná. V krajních mezích je výsledkem poškození vlastních tkání, selhání orgánů i závažnější průběh infekce. Než se tělu podaří se kompletně nežádoucích patogenů zbavit, vyžaduje to čas a trpělivou léčbu nejlépe v podobě klidového režimu. Ten si však řada lidí nemůže dovolit a raději se rozhodnou nemoc ignorovat a doufají, že se s ní organismus vypořádá sám – ideálně bez omezení běžného režimu. Proč je ale takový přístup riskantní?
Za zhoršený průběh může celá řada faktorů!
Přestože ve většině případů při prvních příznacích onemocnění, jako je bolest hlavy, rýma či teplota, není nutné ihned sahat po lécích, je potřeba si uvědomit, že tělo pro boj s infekcí potřebuje hodně energie. „Pokud jsme nemocní a neodpočíváme, zánět oslabuje naši imunitní reakci, což může vést k prodloužení nemoci, zhoršení příznaků nebo také nejrůznějším komplikacím, jako je zánět plic, srdce či ledvin. Oslabený organismus je navíc náchylnější k bakteriálním infekcím, které potom mohou být sekundárním problémem běžného nachlazení virového původu, se kterým si tělo zvládne za běžných podmínek poradit samo. V extrémních případech pak může dojít k selhání organismu nebo sepsi,“ varuje Procházková.
Někteří lidé jsou navíc geneticky předurčeni k vyšší náchylnosti ke vzniku infekcí. Genetička vysvětluje, že důvodem jsou určité polymorfismy v genech, které ovlivňují funkci imunitního systému: „Například v genech zodpovědných za tvorbu receptorů na povrchu imunitních buněk mohou snížit jejich schopnost rozpoznat a reagovat na patogen. Některé genetické poruchy, jako je vrozená imunodeficience, navíc vedou k oslabení imunitního systému od narození. Genetika tedy určuje, jak efektivně tělo bojuje s infekcemi, ale na odolnost mají vliv mimo jiné i životní styl a vnější prostředí.“
Aby nemoci neměli šanci
Během chřipkové sezóny, která právě vrcholí, je proto potřeba dbát na důkladnou hygienu, dezinfekci často dotýkaných povrchů, pravidelné větrání místností a omezení kontaktu s nemocnými. Onemocnění se totiž nejčastěji přenáší právě drobnými kapénkami, které se jednoduše šíří vzduchem. Pokud tedy nemocný v blízkosti jedince kašle, kýchá nebo jen mluví, v případě oslabeného imunitního systému je riziko možné nákazy opravdu vysoké. A jak tedy efektivně naši obranyschopnost co nejvíce podpořit?
Kromě obecně platných doporučení, jako je dostatek kvalitního spánku, pravidelná fyzická aktivita nejlépe na čerstvém vzduchu a dostatečná hydratace těla, lze imunitu posílit například i saunováním a otužováním, které zlepšují cirkulaci krve a lymfatického systému, což pomáhá k efektivnějšímu transportu imunitních buněk po těle, udržováním zdravého mikrobiomu pro podporu růstu prospěšných bakterií, dýchacím cvičením či meditací. Svou roli hraje také stres a psychoneuroimunologie. Z výzkumu totiž vyplývá, že lidé s dobrými vztahy mají nižší hladinu stresových hormonů v těle, což se pozitivně podepisuje také na imunitní odpovědi. V neposlední řadě je třeba se zaměřit i na vyváženou stravu. „Ideální je navýšit příjem vitamínů D, C, A a E a minerálů, jako je selen, hořčík nebo také železo. V Chromozoom jsme vyvinuli doplněk stravy IMMUNE BOOST+, který kromě uvedených vitamínů a minerálů obsahuje i echinaceu, kurkumin s piperinem nebo také kozinec blanitý, díky čemuž pozitivně ovlivňuje imunitní systém, přirozenou obranyschopnost a normální činnost cest dýchacích,“ uzavírá genetička Procházková.
