Farmaceutka Horáková: “Vitaminy nejsou bonbony. Doplňky mají smysl hlavně tehdy, když víme, co nám chybí.”
Markéta Pavelková 
Foto: Pixabay
Od impulzivního nákupu vitamínů k cílené prevenci podložené daty. I tak se dnes mění role lékáren – od prodeje k poradenství. I když se v online prostředí rozhodují zákazníci samostatně, mohou se kdykoliv obrátit na lékárníka – je po ruce okamžitě, diskrétně a snadno. Podle reprezentativního výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz více než 60 % Čechů přiznává, že o své zdraví aktivně pečuje, přestože zdravotní gramotnost a správná volba doplňků zůstává výzvou. Proč bez základních vyšetření může být užívání doplňků stravy slepou uličkou, je tématem rozhovoru s Mgr. Pavlou Horákovou, odbornicí na chronická onemocnění a vedoucí online poradny Lékárna.cz. Lékárna.cz dlouhodobě reaguje na posun, ve vnímání zdraví, mimo rychlé online konzultace s odborníky, také širokou nabídkou krevních testů.
Začátek roku bývá ve znamení předsevzetí a „restartu zdraví“. Je to ideální čas na prevenci?
Určitě ano, ale jen pokud prevence neznamená nákup plné tašky doplňků. Smysluplná prevence začíná u režimu – spánku, pohybu, stravy a zvládání stresu. Doplňky mohou být dobrým pomocníkem, ale neměly by nahrazovat základy. Některé látky mají jasný sezónní přínos, například vitamin D v zimě. Ale i tady platí, že více neznamená lépe.
Doplňky stravy berou miliony lidí. V čem podle vás lidé nejčastěji chybují?
Největší problém je, že doplňky stravy lidé často berou bez jasného důvodu. Spíš pocitově – protože jsou unavení, chtějí „podpořit imunitu“ nebo prostě slyšeli, že by se něco mělo brát. Jenže doplněk není univerzální řešení. Bez kontextu může být zbytečný, nebo dokonce kontraproduktivní. Velmi často se setkávám s tím, že lidé užívají několik přípravků najednou, aniž by si uvědomili, že se v nich opakují stejné látky.
Jakou roli v tom může sehrát lékárník? Proč by se lidé neměli rozhodovat sami jen podle reklamy nebo obalu?
Protože lékárník se nedívá jen na název přípravku, ale na celý kontext. Ptá se, proč chcete doplněk užívat, jak se stravujete, jaký máte režim, jestli berete léky, jestli jste chronicky nemocní. To jsou věci, které reklama neřeší. Z praxe víme, že mnoho doplňků se bere ve špatné formě, špatné dávce nebo úplně zbytečně. Lékárník dokáže doporučit formu, kterou tělo skutečně využije, a zároveň říct i to, kdy doplněk smysl nemá a je lepší řešit příčinu jinde – třeba úpravou stravy, spánku nebo vyšetřením u lékaře.
Říkáte, že doplňky mají smysl hlavně tehdy, když víme, co nám chybí. Jaké krevní testy by měly být základem?
Základním výchozím bodem je krevní obraz. Ten může odhalit chudokrevnost, zánětlivé změny nebo celkové vyčerpání organismu. Velmi důležité je také vyšetření železa – a hlavně ferritinu, který ukazuje zásoby železa v těle. Právě nízký ferritin bývá častou příčinou únavy, slabosti nebo vypadávání vlasů, zejména u žen.
Důležitá je i hladina vitaminu B12 a kyseliny listové, zvlášť u lidí s únavou, poruchami koncentrace nebo u těch, kteří jedí málo živočišných produktů. A pak je tu vitamin D – jeho nedostatek je u nás velmi častý, zejména v zimních měsících, a má vliv nejen na imunitu, ale i na svaly, kosti a regeneraci.
Může užívání doplňků „naslepo“ člověku i uškodit?
Ano, může. Typicky u vitaminu D, železa, zinku nebo selenu, kde při dlouhodobě vyšším příjmu může dojít k nerovnováze v organismu nebo k nežádoucím účinkům, a u železa dokonce k tomu, že se zhorší trávení a člověk přehlédne skutečnou příčinu únavy, která vůbec nemusí souviset s jeho nedostatkem. Dalším rizikem je falešný pocit bezpečí – lidé mají pocit, že „pro zdraví něco dělají“, ale ve skutečnosti oddalují řešení skutečného problému, například chudokrevnosti, poruchy štítné žlázy nebo chronického vyčerpání.
Kdy tedy podle vás doplňky stravy dávají smysl?
Ve chvíli, kdy víte, proč je užíváte, v jaké dávce a jak dlouho. Když mají jasný cíl a jsou zvolené s ohledem na váš zdravotní stav. Pak mohou být velmi užitečné a bezpečné. Ale neměly by být zkratkou ani univerzálním řešením.
