Opakované pobyty v nemocnici jsou pro pacienty se srdečním selháním častým problémem. Téměř polovina pacientů se srdečním selháním je v průběhu dvou let po první hospitalizaci znovu přijata do nemocnice pro akutní stav, nebo dokonce zemře.1 Počty hospitalizací se srdečním selháním navíc nyní rostou i následkem zanedbání infarktů v období pandemie koronaviru.2 Přesto lze počet hospitalizací pro chronické srdeční selhání významně snížit správnou léčbou a dodržováním režimových opatření.3
Křivka opakovaných hospitalizací se srdečním selháním roste spolu s evidovaným nárůstem onemocnění. Zvlášť v této době, kdy každý pobyt v nemocnici znamenal koronavirové riziko, stoupá důležitost správné léčby, která zbytečné hospitalizaci brání. „Chronické srdeční selhání způsobuje po celém světě víc hospitalizací u lidí nad 65 let než pneumonie a infarkty, proto je důležité ho neopomíjet. Informovat pacienty o důležitosti dodržování režimových opatření a správné léčbě je pro snížení těchto statistik klíčové,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Richard Češka, předseda České internistické společnosti.
Již nyní je v Česku evidováno 300 tisíc pacientů se srdečním selháním, před deseti lety bylo toto číslo odhadováno na 200 tisíc.4 „Podle aktuálních predikcí českých kardiologů stoupne počet lidí se srdečním selháním do roku 2030 přibližně na 450 tisíc,“ dodává profesor Češka. Problém se netýká pouze České republiky, podle aktuálních dat jsou po celém světě každou minutu diagnostikováni dva pacienti se srdečním selháním.5
Cesta bez opakované hospitalizace
Je nutné vědět dobře, kdy které léky brát a jaká režimová opatření je třeba pozorně dodržovat. Kromě pravidelného měření tlaku a pulsu k tomu patří i kontroly hladiny cholesterolu, abstinence kouření a alkoholu, přiměřený pohyb, pravidelný odpočinek a zdravá strava.3 „Správně nastavená léčba je klíčovým krokem pro omezení hospitalizací. Důležité je nezůstávat u medikace, která vám dostatečně nepomáhá, ale posunout se ke správné léčbě, protože ta vás může udržet mimo nemocnici. Klíčové je nepovažovat svůj režim za neměnný, naopak hledat dál co nejlepší možnosti řešení. Medicína se stále posouvá a je velká šance, že nové metody ještě zlepší léčbu srdečního selhání. Podstatné je komunikovat o nich se svým lékařem a pravidelné kontroly nevynechávat,“ říká prof. MUDr. Richard Češka.
Častá hospitalizace ovlivňuje i blízké
Časté pobyty v nemocnici kvůli náhle zhoršenému stavu nejsou náročné pouze pro pacienty, ale také pro jejich příbuzné. Ti zažívají vzhledem k situaci úzkosti a stres ze strachu o život svých blízkých.6 „Opakované hospitalizace se promítají do mnoha aspektů života a ovlivňují jeho celkovou kvalitu, také vyvolávají starosti příbuzných o pacienta samotného. Není ničím výjimečným, že lidé pečující o pacienta se srdečním selháním trpí depresemi a úzkostmi, které úzce souvisejí se strachem ze ztráty milované osoby. Správná léčba tedy nepomáhá jen srdci, ale s nadsázkou můžeme říct, že pomáhá i všem pacientovým blízkým, aby se znovu cítili v klidu,“ říká prof. MUDr. Richard Češka.
Po diagnóze chronického srdečního selhání a nastavení první léčby cesta teprve začíná. Pokud se pacientovi léčba neukazuje jako ideální, neměl by rezignovat, ale měl by se dále pokusit hledat správnou cestu pro své srdce. Komunikace s lékařem je v tomto ohledu opravdu klíčová.
Více informací, jak zvládat život se srdečním selháním, na www.rukunasrdce.cz.