V dalším dílu Show Jana Krause se představí herečka Martina Preissová, režisér Karel Janák, umělecký fotograf Ľubo Špirko a kouzelníci Darcy Oake a Yu Hojin. Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 25. ledna ve 21.40 na Primě.
Dnes večer se divákům jako první host představí úspěšná česká herečka Martina Preissová, která je členkou činohry Národního divadla, která ovšem také začala pokoušet literární múzy, a nyní má na svém kontě už dvě knihy (soubor povídek Jak jsem nebyla na lvech a jiné příhody a knihu Mají v nebi skleničky?). Jednu z nich navíc načetla jako audioknihu pod režijním vedením svého manžela Martina Preisse, ačkoli si prý kdysi dávno slíbili, že se budou společným pracovním projektům vyhýbat. „Čas na to, napsat si knížku, si ráda najdu,“ říká všestranně nadaná umělkyně. „Je to pro mě jednak relaxace, navíc je to jediné odvětví v tom mém vějíři činností, při kterém jsem sama. Což je cenné. Zvláště v dnešní době, kdy je všude spousta lidí. Na mě se pořád někdo dívá, pořád mi někdo do něčeho mluví, říká mi, co mám dělat… čímž zdravím všechny své režiséry,“ dodává se smíchem. „Tohle je věc, kdy se zavřu v pokoji, a už i ta skupina, se kterou žiju, což je manžel a dva synové, ví, že v tuhle chvíli se ke mně do pracovny nechodí.“ Svoje soužití se třemi muži v jedné domácnosti pak s nadsázkou nazývá maskulinní subkultura. „Já jsem se jim naučila rozumět,“ prozrazuje s tím, že si syny vždycky moc přála. „Myslím si, že muži nejsou obecně na pochopení tak složití jako my ženy.“ Martina zavzpomíná také na to, že svoji literární dráhu zahájila vlastně už dávno v dětství, kdy psala o kozách. „Můj tatínek byl vášnivý chovatel drobného zvířectva,“ sdílí svoji vzpomínku rodačka ze Znojma, „byl dokonce v základní organizaci sdružující chovatele jejím předsedou a přemluvil mě jako dítě, abych se stala členkou mládežnické organizace, ale tam bylo ještě takové úskalí, že mě přihlásili do soutěže mladých chovatelů, kde se musela vypracovat práce o svém chovu. A já jsem nejvíc času trávila s kozami, protože jsme měli kozy, a tak tatínka napadlo, že napíšu práci o nich. V tom nebyl problém, sedla jsem a napsala jsem desetistránkovou práci, takovou jako slohovku. Problém byl v tom, že jsem ji nazvala Moje kozy.“ A protože si Martina prý už tehdy stála za svým, nebyla ochotná se tohoto mnohoznačného názvu vzdát. Ovšem odbornicí na kozy zůstala dodnes, a tak svému hostiteli vysvětlí například to, proč se vodí kozy připustit ke kozlovi nebo proč je málo kozlů. „Kozí sýr a mléko nemůžu ani cítit, protože mám v nose pořád toho kozla. Jsou prostě věci, které se člověku zají,“ přiznává herečka. „Kozy mám ale pořád ráda, kdykoli přijedu domů, jdu si je pomazlit, ale sýr doma na talíři mít nepotřebuju.“
Další host, který přijal dnešní pozvání, je filmový a televizní režisér Karel Janák, který se proslavil především kultovním filmem Snowboarďáci z roku 2004. Jeho tvorba ovšem zahrnuje i spoustu dalších filmů a pohádek, aktuálně dokončuje pro platformu Prima+ seriál Agrometal nebo se ujal také divadelní režie v Divadle Radka Brzobohatého, které vede jeho manželka Romana Goščíková. „Moje žena je tam principálka, takže mě doma cepuje, abych taky trochu přispěl,“ říká autor nové inscenace Vy nejste žena, pane! Ve filmu je jeho posledním počinem výpravná pohádka Jak si nevzít princeznu, která vznikla v česko-německé koprodukci. „Poprosili jsme německé partnery o nějaké typy, jaké herce by rádi obsadili na krále nebo na královnu, a přišlo nám asi deset návrhů. A všichni to byli Afroněmci. Prostě Němci tmavé pleti. A k tomu nám ještě napsali, že doufají, že sdílíme jejich smysl pro diverzitu,“ popisuje Karel Janák s tím, že se kolegům z Německa museli snažit vysvětlit, že by to do české pohádky úplně nesedělo. „Nakonec nám tedy se skřípením zubů nabídli i jiné herce.“ Moderátora bude zajímat také to, jaká kritéria musí podle pana režiséra obecně splňovat představitel pro roli prince. „Přehnaně krásní nejsou moc zajímaví,“ přemýšlí nahlas zkušený režisér, „musí být zajímavý a sympatický, jako my dva třeba,“ dodává a s šibalským úsměvem ukazuje na moderátora a na sebe. „A princezna už by dneska neměla být taková ta puťka, která jen sedí a čeká, až ji zachrání princ, ale musí to být taková ta holka, která se sama aktivně zapojí do hry. A kolikrát už by dneska měla zachraňovat toho prince.“ S tvorbou pro děti a mládež má zkušenosti již od svých studií na FAMU, kde dostal první nabídku na televizní film. „Bylo to pro mě moc zajímavé, že jsem si už mohl zatočit něco, co se bude vysílat. Akorát tam byli tři hlavní hrdinové děti, tak osmileté, a největší režie byla v tom, že jsem pořád říkal, nehraj si s tou trávou, koukej se tady, nejez tu trávu, a pořád dokola,“ vzpomíná na svůj režijní debut, který ale nakonec dobře dopadl, a film dokonce získal nějaká ocenění. „A pak mi nabídli další dětský film. Já jsem byl úplně zděšený… a pak mě napadlo, že mládež jsou takové přerostlé děti, a tak vznikli Snowboarďáci, který vznikl jako únik, abych nemusel točit s dětmi.“ Ačkoli bylo natáčení v zimě velmi náročné, rád na něj vzpomíná. A dodnes mu po něm zbyla nálepka „režisér Snoboarďáků“. Podaří se Janu Krausovi na závěr získat od Karla Janáka roli v pohádce?
Jako třetí host se představí umělecký fotograf Ľubo Špirko, který ke svému vysněnému povolání musel dojít přes jadernou fyziku. „Vystudoval jsem aplikovanou fyziku, ale v jaderné elektrárně jsem si pracovat netroufnul, protože tam potřebujete ještě zhruba další čtyři roky tréninku a zkoušek,“ vysvětluje host. „Profesionálně jsem se začal fotografii věnovat v roce 2000,“ dodává a předává svému hostiteli jako dárek krásný portrét Jiřího Menzela. Zkrátka nepřijde dokonce ani pan Odvárka, který dostane knihu. „Vzhledem k tomu, že mám rád loajální lidi, dovolil bych si jednu knihu věnovat panu Odvárkovi.“ V krátké projekci nám pak pan Špirko představí svoji tvorbu, aktuálně to jsou hlavně akty. „Fotografovat nahé ženské tělo je vždy výzva. Je to krásné!“ říká fotograf a vysvětluje Janu Krausovi, jak začít a přesvědčit ženu, aby se nechala fotografovat. „Všechno je možné.“ I když to ani zdaleka tak nepůsobí, fotografovat akty je podle něj víceméně asexuální činnost. „Vím, že ženu, která přejde přes práh mého ateliéru, vždy svléknu,“ dodává se smíchem. A protože často fotografuje i pod vodou, dozvíme se, jaká jsou specifika focení pod vodou.
O magické vyvrcholení dnešního večera se pak postarají prvotřídní kouzelníci Darcy Oake a Yu Hojin, kteří předvedou své neuvěřitelné eskamoterské kousky, jejichž nezbytnou součástí bude i Jan Kraus, a zároveň nás pozvou na svoji show C’est la Magie, která se koncem ledna odehraje v pražském Kongresovém centru. To a mnohem více uvidíme v dalším premiérovém dílu oblíbeného pořadu Show Jana Krause dnes večer na Primě!
