Life4you.cz - MP 
V Česku přibylo lidí, kteří mají odolnou formu tuberkulózy – tzv. multirezistentní. Na tuto tuberkulózu běžné léky nezabírají a pacienti se z ní dostávají až dva roky. Plicní lékaři volají po vzniku specializovaných center, kde ji bude možné léčit. Dosud existuje jediné – ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, to však do budoucna nemusí stačit. Pneumologové o tom informují u příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března – ve stejný den jen o 141 let dříve oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.
Zatímco v roce 2021 bylo v Česku deset případů multirezistentní (MDR) tuberkulózy, loni se číslo vyšplhalo na devatenáct (včetně dvou pacientů diagnostikovaných již na Ukrajině) a stále mírně roste. „Jednáme s ministerstvem zdravotnictví o vzniku dalších dvou center v Brně a Hradci Králové, kde bychom se do budoucna mohli o pacienty s multirezistentní formou postarat. Vznik těchto pracovišť bohužel není levnou záležitostí, což situaci komplikuje. Počet pacientů nadále poroste a my na to musíme být připraveni,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
Podle MUDr. Ivany Hricíkové, vedoucí lékařky Centra vysoce specializované péče o pacienty s multirezistentní tuberkulózou Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) v Praze, roste výskyt i kvůli migraci. „Každý pacient s MDR tuberkulózou by měl ležet zvlášť, aby nedošlo ke křížení rezistencí. Výjimkou jsou rodinní příslušníci či spolubydlící, u nichž předpokládáme infekci stejným kmenem mykobakteria. Loni u nás postupně leželo 18 pacientů, což je kapacitně na hraně – máme 15 lůžek,“ vysvětluje MUDr. Hricíková. „Kromě nových center, která by zajistila místa pro budoucí pacienty, by také pomohlo, kdyby se ke všem potřebným dostaly nové léky. Zkracují totiž dobu hospitalizace z 18–24 měsíců na 6–9 měsíců, ale jsou finančně náročné a pojišťovny se zdráhají je proplácet. Přestože tyto léky Světová zdravotnická organizace MDR pacientům doporučuje, u nás trvá přibližně 3–6 týdnů, v horším případě i 3 měsíce, než je pojišťovna schválí.“
Podle nejnovějších dat vzrostl v Česku celkový počet lidí s tuberkulózou o 17 osob na loňských 374. Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka, to souvisí s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. „Počet osob s TBC narozených na Ukrajině činil 89, což je o 154 % více než v roce předcházejícím,“ říká MUDr. Wallenfels.
Loni v Česku onemocnělo tuberkulózou jedenáct dětí. Jak uvádí vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami FTN MUDr. Karolína Doležalová, Ph.D., dětští nemocní nebývají pro své okolí zdravotně nebezpeční. „Dítě se od dítěte velmi pravděpodobně nenakazí. Pokud je nemocné, musíme hledat zdroj v rodině nebo v jeho blízkém okolí. Pomohlo by, kdyby lidé z rizikových zemí prošli před vstupem do zaměstnání tuberkulinovým testem nebo rentgenem hrudníku. To samé bychom doporučovali také u dětí před tím, než nastoupí do školy nebo školky,“ vysvětluje MUDr. Doležalová. „Asi 30 % našich současných pacientů je romského původu. Abychom neztratili kontrolu nad nemocí, ohromně by pomohlo zavedení nabídky bezplatného očkování Romů v porodnicích nebo například vznik mobilních očkovacích týmů v Čechách a na Moravě. Řada chudších rodin, kde se TBC vyskytuje, nemá auto, a tak do nejbližší kalmetizační stanice, kde by očkování dostali, zkrátka nedojedou. Tuberkulóza se pak šíří rodinou dál,“ vysvětluje MUDr. Doležalová.
Plicní lékaři se shodují, že zrušení plošného očkování proti tuberkulóze mělo smysl, důležité je očkovat v rizikových skupinách. „Tuberkulózu zcela vymýtit nelze, ale je možné ji držet na nízkých číslech, tak jak tomu bylo doposud. K tomu přispívá i selektivní očkování. Loni jsme takto naočkovali asi 3500 osob,“ upřesňuje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS. Podle lékařů by už v horizontu několika měsíců mohlo dojít ke změně vyhlášky, která drží tuberkulózní pacienty v nemocnicích, i když už nejsou nakažliví. „Česko je jednou z posledních zemí Evropské unie, která pacienty měsíce izoluje v nemocnicích. Na západ od nás je pouští domů a kontrolují pouze, zda dodržují léčbu, zdržují se doma a nosí roušku. Žádná z těchto vyspělých zemí nemá s vyšším výskytem tuberkulózy problém,“ připomíná doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně a předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním. Zodpovědní pacienti by tak mohli po základním zaléčení jít z nemocnice domů a ošetřujícím lékařům by přes aplikaci typu WhatsApp posílali video, jak užívají léky.
Jak uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., vědecký sekretář ČPFS, tuberkulóza má velmi nejasné projevy – obraz člověka chrlícího krev do kapesníku je už dávno minulostí. „Onemocnění se snadno schová za jiné choroby. Kašel, vykašlávání krvavých hlenů a zadýchávání patří mezi typické příznaky pokročilé plicní tuberkulózy. Někteří pacienti jenom hubnou, jsou unavení, slabí nebo trpí nočními poty,“ uvádí doc. Koblížek a vyvrací i další zažitou představu, jak dochází k nakažení. „Rozhodně ne tak lehce, jak si lidé často představují. Tuberkulóza není chřipka. Pokud lidé po vdechnutí tuberkulózních bacilů mají dobrou imunitu, nemusí se vůbec nakazit, jejich organismus se s bacilem vypořádá. Riziko infekce vzrůstá ve chvíli, kdy stráví s vykašlávajícím nemocným několik hodin či spíše dnů v uzavřené místnosti. I poté se ale nemusí TBC projevit – jedná se o takzvanou latentní formu tuberkulózní infekce. Ta se schová v těle a spí, dokud ji něco neprobudí. Tato forma je nebezpečná v tom, že se může projevit později jako manifestní tuberkulózní onemocnění – například při zahájení biologické léčby nebo onemocnění cukrovkou.“
O České pneumologické a ftizeologické společnosti
Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně tuberkulózy. Je součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o tuberkulózu zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na: www.pneumologie.cz.
O České alianci proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)
Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je na národní úrovni výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz
