Letos se dá kvůli mírné zimě očekávat více bodavého hmyzu. Roste tak i šance, že se staneme svědky závažné alergické reakce, tzv. anafylaktického šoku. Ten může znamenat ohrožení života a včasná reakce naopak umí život zachránit. Jak postupovat, ať už anafylaktický šok postihne vás, vaše blízké nebo třeba náhodného kolemjdoucího na výletě, radí odborník na alergie a šéfredaktor portálu ProAlergiky.cz Michal Závacký.
„Alergické reakce na bodnutí hmyzem jsou ve většině případů lokální, a nedojde-li k otoku v oblasti krku nebo dutiny ústní, nejde o život ohrožující stav. Někdy ale nastane těžká reakce – tzv. celková alergická reakce organismu neboli anafylaktický šok. Ten může rychle vést ke kritickým stavům, včetně selhání dýchání a srdečního oběhu. Vedle bodnutí hmyzem jsou nejčastějšími spouštěči také některé potraviny – typicky arašídy, ořechy či ryby a korýši. Dále to mohou být některé léky nebo latex,” vysvětluje Michal Závacký.
I když vy ani nikdo z vašich blízkých alergií netrpí, s anafylaktickým šokem se můžete setkat i u cizích lidí na výletech v přírodě, na letních grilovačkách nebo třeba na dovolené u moře, kde si člověk ve větších dávkách dopřává různé druhy mořských živočichů. Intenzita alergické reakce se navíc může proměňovat v průběhu života a anafylaxe tak může postihnout i alergika, který do té doby reagoval mírně. Jak anafylaktický šok poznáte?
„Typickým příznakem anafylaxe je velmi rychlý nástup zdravotních komplikací po kontaktu s alergenem, a to v řádu několika sekund až minut, zcela výjimečně déle. Obecně platí, že čím rychleji se příznaky objeví, tím horší průběh můžeme očekávat,” vysvětluje odborník z portálu ProAlergiky.cz
Konkrétně se jedná o následující projevy:
- kožní reakce – zarudnutí, svědění a pálení pokožky (hlavně dlaní, třísel, obličeje i ušních boltců),
- svědění, brnění a pálení jazyka a rtů, pocit cizího tělesa v krku,
- problémy s dýcháním – dušnost, zhoršené dýchání a polykání, sípavý dech, nemožnost se dostatečně nadechnout, astmatické záchvaty,
- trávící obtíže – bolesti břicha a podbřišku, žaludeční křeče, zvracení, průjmy, resp. mimovolné úniky stolice aj.
Nedojde-li v této fázi k podání léků tlumících projevy alergické reakce, může dojít k plnému vyvinutí anafylaktického šoku. Ten se projevuje nejprve poruchami smyslových funkcí, následovaných zrychlenou srdeční činností, poklesem krevního tlaku, poruchami vědomí a selháním oběhového systému, včetně zástavy dechu. Nejvyšší riziko je u osob se srdečními problémy či postižením průdušek.
Alergik, který již v minulosti závažnou alergickou reakci prodělal, by měl mít od lékaře předepsaný tzv. pohotovostní balíček, který obsahuje adrenalinový autoinjektor (např. EpiPen nebo Emerade) a léky proti alergii a zánětu.
Proto je při podezření na anafylaktický šok je důležité jednat rychle:
- Pokud pacient nebo jeho blízcí komunikují, snažte se zjistit, zda se jedná o alergika, případně co mohlo reakci způsobit. Je nutné přerušit kontakt s alergenem.
- Ihned zavolejte záchrannou službu 155 nebo 112. Informujte operátora, že se jedná o anafylaktický šok. Dobrým pomocníkem je mobilní aplikace Záchranka, která umí zavolat pomoc a zároveň vás dle mobilního signálu lokalizuje. To se hodí třeba na procházkách v přírodě, kde je složitější vysvětlit svoji polohu. Dispečer záchranné služby vám s dalším postupem pomůže po telefonu.
- Dalším krokem je podání adrenalinu. Pokud u sebe nemáte adrenalinový autoinjektor vy, zeptejte se přímo postiženého alergika, případně dalších lidí, jsou-li situaci přítomni nebo přijdou později. Nebojte se nahlas otázku zakřičet. Je možné, že jiný alergik ho mít bude.
- Pokud je k dispozici adrenalinový autoinjektor, použijte ho podle návodu. Raději věnujte pár sekund navíc porozumění návodu, dávka je totiž jednorázová, máte tedy jeden pokus. Injektor se aplikuje do vnější strany stehna, může být použit i přes oblečení. Adrenalinové pero raději použijte, i když si nejste jistí, zda jde opravdu o anafylaxi. Riziko případných vedlejších účinků je mnohem nižší než při jeho nepoužití v případě anafylaktického šoku.
- Položte postiženou osobu do bezpečné polohy na záda, uvolněte těsné oblečení, a pokud je to možné, zvedněte nohy asi o 30 cm pro podporu oběhu. Pokud je alergik v bezvědomí a zvrací nebo má problémy s dýcháním, položte jej do stabilizované polohy na boku.
- Zůstaňte s postiženým a monitorujte jeho stav. Sledujte dýchání, puls a vědomí osoby až do příjezdu záchranné služby. Připravte se poskytnout informace o tom, co se stalo a jaké léky byly použity.
- Pokud se stav do příjezdu záchranky zhorší a máte k dispozici další dávku adrenalinu, použijte ji.
„S anafylaktickým šokem se naštěstí nesetkáte příliš často, ale vzhledem k rostoucímu počtu alergiků a nadcházejícímu létu je vhodné mít základní povědomí o první pomoci. Důležité je umět anafylaxi rozpoznat a rychle zareagovat přivoláním záchranné služby, případně podáním adrenalinu,” dodává Michal Závacký z portálu ProAlergiky.cz.
