První mlhy prověří světla i řidiče. Jaké nejčastější chyby končí pokutou či nehodou?

Podzimní rána přinášejí vedle nižších teplot také mlhy, které dokážou během několika minut snížit dohlednost na minimum. Řidiči přitom často chybují na obě strany. Někteří spoléhají pouze na automatické denní svícení, a zezadu tak mohou být téměř neviditelní. Jiní nechávají mlhová světla zapnutá i poté, co se viditelnost zlepší, a oslňují ostatní. Nesprávné používání světel může skončit pokutou, při nehodě navíc ovlivnit posuzování jejího zavinění.

Mlha výrazně mění vnímání rychlosti i vzdálenosti. Vozidlo před řidičem se objeví později, jeho obrysy jsou méně zřetelné a brzdová světla mohou být rozeznatelná až na poslední chvíli. Zvlášť nebezpečné jsou lokální mlhy v údolích, u řek nebo mezi poli, kde řidič během krátkého úseku přejede z dobré viditelnosti do téměř neprůhledné stěny. První reakcí by proto nemělo být pouze rozsvícení mlhovek, ale zejména snížení rychlosti a zvětšení odstupu. Řidič musí jet tak, aby dokázal zastavit na vzdálenost, na kterou skutečně vidí. Pokud rozezná silnici pouze několik desítek metrů před sebou, nemůže pokračovat stejným tempem jako za jasného dne.

„Častou chybou je, že řidič sice zapne zadní mlhovku, ale rychlost téměř nezmění. Světlo pomůže ostatním vozidlo dříve zaznamenat, samo o sobě však kratší dohled ani delší reakční dobu nevyřeší. Právě rychlost a nedostatečný odstup rozhodují o tom, zda řidič vznikající kolonu bezpečně dobrzdí,“ upozorňuje Martin Thienel ze společnosti Kalkulátor.cz.

Přední mlhovky jsou dobrovolné, zadní povinné
Český zákon rozlišuje mezi předními a zadními mlhovými světly. Přední mlhovky smí řidič použít pouze za mlhy, sněžení nebo hustého deště, jejich zapnutí však není povinné. Zadní světla do mlhy naopak řidič za těchto podmínek použít musí. Zákon přitom nestanovuje konkrétní dohlednost vyjádřenou v metrech. Rozhodující jsou skutečné podmínky na silnici.

Přední mlhovky osvětlují vozovku nízko před automobilem a mohou pomoci především při husté mlze. Nenahrazují však běžná potkávací světla. Za snížené viditelnosti musí mít vozidlo rozsvícena obrysová a potkávací, případně dálková světla, pokud jejich použitím řidič nikoho neoslňuje. Velkým problémem jsou automobily jedoucí pouze na denní svícení. U řady vozů při něm zadní světla nesvítí a automatika nemusí mlhu správně rozpoznat. Okolo auta může být relativně dost světla, přestože přes mlhu není téměř vidět. Řidič se proto nemůže spoléhat pouze na automatický režim a měl by si zkontrolovat, která světla jsou skutečně zapnutá.

Zadní mlhovka pomáhá, z malé vzdálenosti ale oslňuje
Zadní mlhové světlo je výrazně intenzivnější než běžná koncová světla. V husté mlze pomáhá přijíždějícím řidičům rozeznat automobil včas, při zlepšené viditelnosti však může řidiče jedoucího vzadu nepříjemně oslňovat. Zhoršuje rovněž rozeznání brzdových světel. Řidič musí používání světel průběžně přizpůsobovat situaci. 

„Jakmile mlha, sněžení nebo hustý déšť skončí, musí mlhová světla vypnout. Dokud však některá z těchto podmínek trvá, český zákon ukládá použití zadního mlhového světla bez ohledu na to, zda řidič jede sám, nebo v koloně. Výjimku pro jízdu v souvislé koloně zákon nestanovuje,“ říká Martin Thienel z Kalkulátor.cz.

Pokuta až 1 500 korun na místě
Použití předních mlhovek za dobré viditelnosti, nevypnutí zadní mlhovky po skončení nepříznivých podmínek i jízda bez povinného osvětlení představují porušení pravidel silničního provozu. Za takový přestupek lze uložit na místě pokutu až 1 500 korun. Pokud se případ dostane do správního řízení, pohybuje se pokuta od 2 000 do 5 000 korun. Za samotné nesprávné používání mlhových světel se nepřidělují trestné body. U méně závažného případu zákon umožňuje také vyřešení domluvou.

Při nehodě rozhoduje příčinná souvislost
Mnohem závažnější následky než samotná pokuta může mít situace, kdy nesprávně osvětlené vozidlo přispěje ke vzniku nehody. Policie při jejím vyšetřování posuzuje také viditelnost, rychlost jízdy, odstup a použití předepsaného osvětlení. Jízda bez odpovídajících světel nebo naopak oslňování ostatních může ovlivnit určení zavinění či míry účasti jednotlivých řidičů na nehodě.

„Škodu způsobenou ostatním standardně kryje povinné ručení viníka. To však neznamená, že každé chybné použití mlhovek automaticky vede ke krácení pojistného plnění nebo k vymáhání vyplacené částky po řidiči. Rozhodující jsou konkrétní okolnosti, příčinná souvislost s nehodou a v případě havarijního pojištění také podmínky příslušné smlouvy,“ říká Martin Thienel z Kalkulátor.cz a dodává: „Po nehodě v mlze je důležité místo a podmínky co nejlépe zdokumentovat. Vedle poškození vozidel má smysl vyfotit také dohlednost, postavení automobilů a stav jejich osvětlení. Mlha se může rychle rozplynout a později už nemusí být zřejmé, v jakých podmínkách k nehodě skutečně došlo.“