Life4you.cz - MP 
Stádo klokanů rudých doznalo v uplynulém roce řadu změn. Několik mladých samců odcestovalo do různých destinací v Evropě a do Olomouce naopak přijel nepříbuzný samec ze Zoo Overloon v Holandsku. U některých samic se po kratší přestávce opět objevila mláďata, z nichž jedna samička už vak opustila a další dvě se k tomu chystají v nejbližších dnech. „Klokani rudí jsou obyvatelé suchých oblastí australského vnitrozemí a naše vlhké chladné zimy sice dobře snášejí, ale toto počasí se jim příliš nelíbí. Většinu času tráví tak, že se vyhřívají na teplé podlaze své vnitřní ubikace, nebo konzumují chutnou zeleninu, kterou jim ošetřovatelé připravují“, uvádí zoolog Ing. Eliška Veselá. Skupina klokanů rudých v olomoucké zoo je při svém počtu 19 jedinců tou nejpočetnější v republice. Chov ve větší skupině je pro klokany rudé přirozený, v přírodě se sdružují do velmi početných stád a v podmínkách chovu v zoo je na první pohled zřejmé, že se ve větší skupině cítí dobře a že jim je vzájemný přímý kontakt velmi příjemný. Jejich výběh je navíc velmi atraktivní tím, že je průchozí pro návštěvníky.
KLOKAN RUDÝ
Klokani rudí ve své domovské Austrálii žijí v počtu několika milionů. Olomoucká zoo je chová od roku 1997. Svůj český název získali podle rudého barviva vylučovaného speciální žlázou na hrudi především při vzrušení. Klokani dosahují rychlosti 50 až 70 km/h, rekordní skoky mohou být až 10 m dlouhé a 2 až 3 m vysoké. Svůj mohutný ocas přitom používají jako kormidlo. Pokud se pohybují vpřed, pomáhají si rovněž ocasem, tento pohyb je označován jako chůze po pěti končetinách. Když je ve skupině více samců, perou se, přičemž protivníci jeden druhého drží předními končetinami a současně zadníma nohama proti sobě kopou, takže v určité fázi tohoto pohybu klokan doslova stojí na ocase. V zadních nohách mají obrovskou sílu. V případě setkání se s agresivním klokanem se doporučuje zakleknout na všechny „čtyři“ a tvářit se, že žerete trávu. Aktivní bývají převážně nad ránem a za soumraku, kdy se živí spásáním trávy, žerou i různé výhonky, byliny a listy. Nejteplejší část dne tráví obvykle odpočinkem ve stínu stromů.
ZÁRODEK NA SVŮJ DALŠÍ VÝVOJ ČEKÁ V DĚLOZE, NEŽ JEHO SOUROZENEC OPUSTÍ VAK
Mládě se rodí ve stádiu embrya, velké okolo 2 cm, a musí se vlastní silou vyšplhat do vaku na břiše, v němž probíhá další vývoj jako v inkubátoru. Samice se ihned po porodu páří. Vzniklé embryo má pozastavený vývoj do doby, než předchozí mládě opustí vak. Pak ve svém vývoji pokračuje, a po porodu se přesouvá do vaku. Samice tak může mít současně 3 mláďata – jedno skáče okolo ní, druhé je ve vaku a třetí v embryonálním stádiu v děloze.
