Life4you.cz - MP 
Ne nadarmo je Česká republika považována za zemi piva a pivovarnictví. Pivo má u nás dlouhou tradici a vaří se zde přes tisíc let. Tento oblíbený nápoj svou dnešní podobu dostal až v polovině 19. století, kdy čeští pivovarníci uvařili první zlatý ležák a vzniklo tak naše nejslavnější pivo, které posiluje naši dobrou pověst po celém světě. I přes dlouhou tradici však kolem českého zlatého ležáku koluje řada mýtů a polopravd.
„Po pivu se tloustne” a další mýty
„O pivu toho vím opravdu hodně, ale stejně se stále dozvídám něco nového. Zřejmě i proto se s pitím i výrobou piva pojí řada mýtů, které často slýchám v práci od svých hostů nebo i během rozhovorů s přáteli,” říká Monika Nápravníková, hlavní tapsterka v zážitkové expozici Pilsner Urquell: The Original Beer Experience na pražském Václavském náměstí. „Můj oblíbený mýtus je, že po pivu se tloustne. Pravda je, že pivo opravdu není dietní nápoj, ale pokud se pije v přiměřeném množství, přibírání na váze nezpůsobí. Na sto mililitrů má pivo podstatně méně kalorii než třeba bílé víno,” dodává pivní sommeliérka a finalistka soutěže Master Bartender. S pitím piva ale často roste chuť k jídlu. Dalo by se tak říci, že se spíše tloustne po jídle, které s pivem lidé konzumují. Jen málokdo navíc zůstane u jedné třetinky piva. Jistá souvislost s přibíráním na váze a pitím piva proto opravdu existuje.
Snad skoro každý někdy slyšel, že plzeňské pivo je dobré na trávení, protože je narozdíl od ostatních zásadité. Všechna piva, včetně toho plzeňského, jsou ale ve skutečnosti poměrně dost kyselá. Plzeň má však jednu z nejnižších kyselostí. Pozitivní vliv piva na trávení souvisí spíše s vyšším obsahem hořčin, které podporují vylučování žluči a urychlují trávicí procesy. „U plzně je hořkost výraznější, proto jsou možná blahodárné účinky na žaludek připisované právě jí,” naznačuje Monika Nápravníková.
Byla Plzeň opravdu prvním pivem svého typu?
Přestože je historie piva je bohatá a doprovází nás již od počátků civilizace – první pivo bylo údajně objeveno náhodně v časech rozkvětu Mezopotámie. To ale nemělo s klasickým pivem, jak ho známe, téměř nic společného. Svou podobu získalo až v průběhu 19. století, kdy se způsoby výroby piva postupně zdokonalovaly, až v Plzni spatřil světlo světa první zlatý ležák.
„Dříve se vařila se spíše svrchně kvašená piva, která kvasí při poměrné vysokých teplotách. Spodně kvašená piva (ležáky) naopak potřebují chladné prostředí, proto byly pod pivovarem v Plzni vykopány dlouhé sklepy zachlazované ledem – ležáky se tak v té době vařily jen výjimečně, například v Bavorsku,” vysvětluje Monika Nápravníková z expozice Pilsner Urquell: The Original Beer Experience, která přibližuje historii českého piva. „Před Plzní byla spíše tmavá, zakalená. To proto, že dříve nedokázali dobře regulovat teplotu sušení sladu, se zrna pražila nad otevřeným plamenem a tím pádem se často pálila a vznikal tmavý slad. Plzeň byla opravdu první ležák krásné zlaté barvy na světě,” vysvětluje.
„Plzeň” je opravdu jen jedna
S plzeňským pivem se pojí mýty o různé kvalitě piv. Někdo si myslí, že piva určená na export jsou méně chutná než piva pro český trh. Někdo tvrdí, že to je proto, že se dokonce vaří v jiných pivovarech. „Nemálo mých hostů si myslelo, že se plzeň vaří i jinde než v Plzni. Pravda je taková, že to v minulosti zkusili v Polsku a někde v Rusku, ale poměrně rychle od toho upustili, protože to nefungovalo. Takže až na tyhle dva krátké pokusy se Plzeň vaří doopravdy jen a jen v Plzni,” vysvětluje zkušená výčepní, která o pivu dokáže mluvit hodiny. Své znalosti pak předává hostům na degustační večeři s pivním párováním, kterou Pilsner Urquell: The Original Beer Experience svým návštěvníkům nabízí.
Právě tam hovoří i o dalším rozšířeném mýtu – že exportní pivo má horší kvalitu než to, co si koupíme doma. Exportní piva zpravidla prochází akorát pečlivější pasterizací, aby přežila dlouhé a náročné cestování. Za zhoršenou chutí piva, které si koupíte v zahraničí může stát spíše nesprávné zacházení během přepravy, nesprávné skladování, a především nesprávná péče o výčepní zařízení v hospodách.
Je plzeň opravdu „dvanáctka”?
Většina lidí se při výběru piva řídí také číselnými údaji – zpravidla 10,11,12, kterými jsou jednotlivá piva označována. Mnozí si zároveň myslí, že tyto údaje vyjadřují množství alkoholu v pivu. Tento omyl proto stojí za rozšířeným mýtem, že plzeňské pivo se 4,4 % alkoholu nemůže být „dvanáctka”.
Tato čísla ale množství alkoholu nevyjadřují a souvisí s ním jen částečně. Uvádí poměr zkvasitelného extraktu v mladině (cukry), ze kterých je pivo kvašeno. Spíše, než o množství alkoholu tak napovídá, jaký chuťový zážitek z daného piva budeme mít. Občas se tak můžeme setkat s „desítkou”, která bude mít i 5 % alkoholu, protože pivo nechal sládek více prokvasit.
Sládek pivo vaří, výčepní ho dělá
Hodně lidí věří, že na způsobu čepování piva příliš nezáleží a že se jedná spíše o reklamní tah hospod a výmluvu pivovarů. Správný způsob načepování piva je však pro chuť piva zásadní – i proto můžete mít pocit, že vám čepované pivo zkrátka chutná více než správně vychlazené pivo z lahve.
„Při nalévání piva do sklenice z láhve bohužel nikdy nevytvoříme krásnou hustou krémovou pěnu, která je pro správný chuťový zážitek zásadní. Pěna nám zároveň chrání pivo před zvětráváním, takže dobře načepovaná hladinka vám vydrží déle čerstvá a chutná.” vysvětluje tapsterka Monika Nápravníková. „Na druhou stranu je zásadní také správný způsob čepování. Například plzeň načepovanou z výšky do suchého půllitru bych si s chutí nedala. V naší Škole čepování proto ukazujeme hostům, jak pivo načepovat, ale také jak na první pohled poznat, že vám přinesou opravdu dobré pivo,” dodává.
