BARMAN Z HOTELU RITZ: Napínavý román o velkých dějinách v Paříži pod nacistickou okupací

Paříž padla do spárů nacistů, ale v hotelu Ritz se dál pije šampaňské. Za barem stojí Frank Meier – mistr koktejlů, který tančí na tenkém ledě uprostřed smrtícího baletu kolaborantů, odbojářů a německých uniforem všech šarží. Přizpůsobení je otázkou přežití. A tak po čtyři roky míchá koktejly Němcům, Coco Chanel, vdově Ritzové, Jeanu Cocteauovi i dalším členům pařížské smetánky. Většina návštěvníků hotelu ale netuší, že Meier, rakouský emigrant a veterán z roku 1914, skrývá tajemství. Barman z hotelu Ritz (Vyšehrad, 449 Kč) je prvotinou Philippe Collina.

Pozoruhodná historická postava, světoznámý barman Frank Meier, zaujala francouzského novináře Philippa Collina natolik, že se vrhl do studia složité doby německé okupace Paříže. Prozkoumal širokou škálu pramenů a v historickém románu se pokouší předat, jak musel tento muž, skrývající vlastní židovský původ, prožívat události druhé světové války. K Meierovu příběhu se poutají osudy dalších fascinujících osobností, zbabělců, prospěchářů, vrahounů i odvážných odbojářů, hereček, spisovatelů, diplomatů, důstojníků i generálů.

Žánrově se dílo pohybuje na pomezí románu a fiktivního deníkového záznamu a sleduje léta 1940 až 1945 – od příchodu Němců do Paříže až po její osvobození spojeneckými vojsky. I když se Paříž potýká s nedostatkem potravin, Židé jsou deportování do táborů, mladí odváděni na nucené práce a město bombardují spojenecká letadla, v Ritzu pokračují večírky německých důstojníků a francouzských kolaborantů. Účastní se jich dramatici Sacha Guitry a Jean Cocteau nebo návrhářka a milenka jednoho z německých důstojníků Coco Chanel. V hotelu se ubytuje sám Hermann Göring, sídlí tu i guvernér okupované Francie Otto von Stülpnagel, nahrazený později svým bratrancem Carlem-Heinrichem von Stülpnagelem, který se zúčastnil neúspěšného atentátu na Hitlera. Zaměstnanci hotelu se snaží udržet si práci, aby nebyli odvedeni na nucené práce a udrželi si teplé místečko v relativně dobře zásobeném hotelu, kde nemají hlad. Jeho správci hledají způsob, jak působit navenek neutrálně, a proplout co nejhladčeji v době, kdy moc přechází z rukou do rukou.

K předním postavám románu patří manželka předválečného správce hotelu Blanche Auzellová, bývalá filmová herečka skrývající svůj židovský původ a bojující se závislostí na morfiu, která se dopouští odvážných odbojných kousků a stráví dlouhé měsíce ve vězení, kde je mučena gestapem. Meier sám se odbojové činnosti účastní jen opatrně. Zaměstnává tajně židovského učedníka a pustí se i do obchodování s falešnými pasy. Postupně se dozvídá o různých tajemstvích hotelu, včetně existence podzemní chodby vybudované Napoleonem III. Vše úspěšně zatajuje před pohlaváry, se kterými vede na baru žoviální hovory, a přitom se trénuje v umění lhát, aby jednoho dne, až spadne klec, uspěl při výslechu na gestapu. Jeho rukama dokonce začnou procházet šifrované zprávy špiček německé armády plánujících operaci Valkýra, atentát na samotného Vůdce.

Román je protkaný autentickými recepty na koktejly, je pokladnicí alkoholických nápojů a narazíme v něm i na luxusní kulinářské speciality, jaké si mohla dovolit jen crème de la crème tehdejší společnosti. V románu se míhají i postavy z laskavé filmové komedie Woodyho Allena Půlnoc v Paříži.

Frank Meier je postava, k níž si každý najde vztah. Román, jehož filmová adaptace by měla vzniknout, nabízí nový úhel pohledu na dějiny druhé světové války. Ukazuje její průběh ve francouzské metropoli, ve městě světla, a sice v jeho zářném, luxusním centru na náměstí Vendôme. I takhle vypadala válka.

Collinovou péčí spolu s románem vzniklo ve Francii i nové vydání Meierovy slavné kuchařky koktejlů z roku 1936 The Artistry of Mixing Drinks. Prvních tři sta výtisků původního vydání bylo dokonce dedikováno konkrétním členům tehdejší světácké smetánky včetně syna amerického prezidenta Roosevelta.