Pustili je dovnitř. Ale to neměli dělat… Marcus Kliewer: TO BYL NÁŠ DŮM

Charlie a Eve, mladý pár, který se živí renovacemi budov, nevěří svému štěstí, když za skvělou cenu koupí starý dům v idylické čtvrti.

Jednoho dne se u jejich dveří objeví rodina, která tvrdí, že v domě dříve žila – a chová se, jako by se sem chtěla vrátit. Co začalo jako nepříjemné nedorozumění, se postupně mění v děsivý psychologický boj o to, co je skutečné a co halucinace, kdo má právo na tento domov – a kdo vůbec přežije…

Hororový thriller, který vychází z virálního příspěvku na Redditu a jehož adaptaci chystá Netflix, slibuje napětí, tísnivou atmosféru a mrazivý pohled na hranici mezi normalitou a šílenstvím.

Ukázka z knihy:

Jedné chladné páteční noci zazvonili bez ohlášení u dveří.

Neznámí lidé na prahu domu Eve Palmerové se zdáli celkem neškodní. Jenže Eve bývá vždycky obezřetná, proto vykukovala skrz žaluzie a zvažovala, jestli má jít otevřít. Pět členů rodiny ze střední společenské třídy na sobě mělo zimní kabáty. Eve odhadovala, že rodičům musí být něco málo přes čtyřicet. Otec byl vysoké postavy, se širokými rameny a výraznou čelistí. Matka drobná, světlovlasá, s chladně modrýma očima a s křížkem na řetízku kolem krku. Tři děti mezi nimi byly seřazené podle výšky – jedna dívka a dva chlapci. Celkem vzato všichni působili dojmem, že si po nedělní mši rádi zajdou na brunch do restaurace Applebee’s.

Takový typ lidí Eve znala víc než dobře.

Jelikož dospěla k názoru, že nepředstavují vážnou hrozbu, otevřela jim.

„Dobrý den, slečno.“ Otec se usmál. „Omlouváme se, že vás obtěžujeme takhle pozdě. Totiž… já jsem v tomhle domě vyrůstal…“

„Aha, ehm, no tedy,“ blekotala Eve.

„Prostě jsme projížděli kolem, tak jsme si řekli, že bychom se mohli stavit.“

Očekával snad, že je Eve pozve dál? To bylo to poslední, co by chtěla udělat. Její přítelkyně Charlie se má vrátit každou minutu, chtěly spolu strávit večer: dojíst zbytek kuřete, zahrát si scrabble a u toho popíjet. Do takového programu cizí rodinka potulující se kolem moc nezapadala…

„Otec tu vyrůstal,“ prohlásila dívka pyšně. Očividně byla z rodiny nejmladší, nanejvýš sedmiletá. V rukou svírala zářivě zelenou propisku a zápisník s motivem dětského pořadu Hádanky s Blue.

„Vždyť jí to právě řek,“ odfrknul jeden z předpubertálních bratrů. Tenhle byl na svůj věk vysoký a stejně jako matka měl chladné modré oči a platinově blond vlasy.

Otec jejich brebentění ignoroval a pokračoval: „Vím, že je to jak blesk z čistého nebe… ale napadlo mě, jestli bych tady nemohl děcka rychle provést? Abych jim ukázal, kde táta vyrůstal.“

Eve zaváhala. „Tady v domě?“

„Byla by to jen rychlá obhlídka,“ vysvětloval otec. „Tedy pokud to není problém. Stačí nám nějakých deset patnáct minut. Maximálně.“

Eve se dívala někam za něj, žádost zvažovala…

 

 

Marcus Kliewer je spisovatel a animátor specializující se na stop-motion techniku. Jeho knižní debut To byl náš dům vznikl původně jako seriálově vydávaná povídka na Redditu, kde získala ocenění Nejděsivější příběh roku 2021 na fóru NoSleep, jež má osmnáct milionů členů.

Filmová práva si okamžitě zajistil Netflix a licenci na knižní vydání v USA koupilo nakladatelství Simon & Schuster ještě předtím, než byl text rozšířen do podoby plnohodnotného románu. Marcus žije v kanadském Vancouveru.

 

 

Marcus Kliewer: To byl náš dům, přeložil Martin Urban, vydává nakladatelství Kalibr, 360 stran, doporučená cena 399 Kč