Markéta Pavelková 
Foto: unsplash
Češi si kulturu rádi dopřejí, protože kulturní zážitky dokážou člověka nabít a obohatit.
V rodinných rozpočtech ale často nemají první místo. Ukazuje to průzkum společnosti Pluxee a agentury Ipsos mezi českými zaměstnanci, který sledoval, zda jim po zaplacení běžných výdajů zbývá prostor i na kulturní aktivity. Zatímco festivalová sezona pomalu končí, na scénu nastupuje podzim plný divadel, koncertů a výstav – a právě teď je ideální chvíle podívat se na to, jak Češi kulturu prožívají.
Divadelní představení či koncerty jsou součástí české kultury už po staletí. Dnes jsou možnosti zábavy mnohem širší. Většinu Čechů to ale přesto k větší návštěvnosti kulturních akcí neláká. Z průzkumu je totiž patrné, že kulturní zážitky nejsou pravidelnou součástí života: téměř polovina pracujících Čechů (46 %) chodí za kulturou jen několikrát ročně a pouze jeden z deseti si dopřává kulturní akce několikrát do měsíce. Necelá čtvrtina pak vyrazí za kulturou jednou za měsíc.
Docela výrazné jsou ovšem v tomto směru generační rozdíly. Nejméně jsou kulturní zážitky atraktivní pro věkovou skupinu 54–65 let. Více než 30 % z nich navštěvuje nějaké akce jen zřídka nebo vůbec, téměř 47 % pak jen několikrát za rok a jen okolo 15 % jednou za měsíc. Naopak ti nejmladší (18–26 let) kulturu rozhodně nezanedbávají. Více než 10 % z nich si někam zajde několikrát za měsíc, 37 % jednou za měsíc, přes 40 % několikrát za rok a jen necelých 12 % kultura neláká takřka vůbec. Co se četnosti návštěv kulturních akcí týče, neprojevují se rozdíly mezi muži a ženami ani mezi obyvateli měst a venkova.
Zdroj: agentura Ipsos (zadavatel Pluxee)
Češi na kultuře šetří
Žádné vysoké sumy ale Češi ochotní za kulturu vynakládat nejsou. Průzkum ukázal, že téměř polovina z nich utratí za kulturu maximálně 500 Kč měsíčně, zhruba 32 % pak 500 až 1000 Kč měsíčně. Jen malá část populace (4 %) překročí hranici 2000 Kč. Více za kulturu vydávají lidé ve velkých městech než na venkově.
Platí také, že čím vyšší věk, tím nižší částky lidé za kulturu měsíčně vydávají. S věkem také klesá ochota za kulturou cestovat.
Při pohledu na jednorázové výdaje jsou Češi nejčastěji ochotni zaplatit do 1000 Kč za vstupenku (80 %). Necelá třetina pak do 500 Kč, a jen pětina lidí by byla naopak ochotna vydat více než 1000 Kč.
„Data jasně ukazují, že kulturní akce jsou pro Čechy spíše příležitostným zpestřením než pravidelnou investicí do volného času. Navíc jsou zde vidět jasné generační rozdíly, a to nejen v tom, jak často za kulturou vyrážejí, ale i kolik jsou ochotni za ni měsíčně vydat,“ komentuje výsledky Kristýna Tyll, tisková mluvčí Pluxee, největšího tuzemského poskytovatele zaměstnaneckých benefitů.
Koncerty a kino vedou
Pokud jde o preference, koncerty a festivaly (64 %) spolu s kinem (63 %) dominují žebříčku kulturních aktivit. Divadlo, opera či balet přitahují 38 % Čechů a výstavy nebo galerie jen 29 %.
I tady ale výsledky průzkumu ukazují generační rozdíly – mladší lidé dávají jednoznačně přednost kinům a hudebním festivalům (přes 70 %), zatímco starší ročníky častěji volí divadlo nebo výstavy. To potvrzuje, že kultura je v Česku silně vázaná nejen na ekonomickou situaci, ale i na životní styl jednotlivých věkových skupin.
Zdroj: agentura Ipsos (zadavatel Pluxee)
Zřejmě nikoho nepřekvapí, že divadlo, opera a balet lákají více ženy (44 %) než muže (32 %). O něco častěji chodí ženy také do kina a na koncerty.
Rozdíly jsou pak v preferencích akcí v závislosti na vzdělání. Nejmarkantnější jsou u návštěvy divadel, která nejčastěji navštěvují vysokoškolsky vzdělaní lidé (49 %), středoškoláků o něco méně (41 %), vyučených jen 28 %. U festivalů i kin jsou rozdíly výrazně menší.
Benefity mohou změnit situaci
Kultura není jen zábavou, ale také formou odpočinku a důležitou součástí well-beingu. Právě proto mohou zaměstnavatelé sehrát klíčovou roli – tím, že umožní zaměstnancům čerpat volnočasové benefity i na kulturní akce, jim dají nejen možnost relaxace a inspirace, ale zároveň i ocenění za jejich práci. Přesto je tato možnost v Česku zatím využívána jen omezeně. Pravidelně si kulturní zážitky prostřednictvím benefitů dopřává pouze 7 % zaměstnanců, dalších 22 % občas. Čtvrtina lidí by o tento způsob čerpání stála, jejich zaměstnavatel jim jej však nenabízí. Celkově tak téměř polovina zaměstnanců (46 %) nemá k benefitům na kulturu vůbec přístup. Průzkum zároveň ukázal, že mladí lidé jim přikládají větší význam než starší generace, a výrazně častěji je využívají i lidé s vyšším vzděláním, ve vedoucích pozicích a obyvatelé měst.
Kulturu si není nutné odpírat
Stále více kulturních institucí přijímá volnočasové poukázky a benefitní karty. Díky nim se stává návštěva divadel, koncertů či výstav dostupnější i pro rodiny, pro které by při současných cenách mohla představovat výraznou finanční zátěž. Za kulturou totiž vyrážejí společně nejen partneři, ale často celé rodiny, a možnost uhradit vstupenky díky benefitům tak znamená citelnou úsporu. „V posledních letech sledujeme rostoucí zájem o tento způsob úhrady vstupenek, a to zejména v předvánočním období. Podle našich dat se počet plateb tímto způsobem v našem divadle mezi roky 2022 a 2024 zvýšil v předvánočním období o 121 %,“ uvádí Radim Vaněk z Divadla Kalich. Nevšední kulturní prožitky nabízí také Signal Festival, který letos vedle veřejného programu uvádí placenou zónu Signal INSIDE. Ta se odehraje v celkem 7 interiérových prostorech v centru Prahy, kam se návštěvníci běžně nepodívají. Mezi nimi třeba do Paláce Savarin, Arcibiskupského gymnázia nebo Klausové synagogy. Benefity, které lze na nákup vstupenek využít, tak umožní zaměstnancům dopřát si kulturu, která nejen pobaví, ale i povzbudí všechny smysly. „Když se navíc spojí s procházkou po městě a objevováním nových míst, prospívají i zdraví a celkovému well-beingu,“ dodává Markéta Červenková ze Signal Festivalu. Na otázku, zda by zaměstnanci využívali benefity častěji právě na kulturu, odpovědělo 85 % dotazovaných kladně. „Právě oblast kultury je tak jednoznačně velkou příležitostí pro zaměstnavatele, jak rozšířit nabídku benefitů. Vstupenky do kina, na koncert nebo festival se mohou stát drobným, ale velmi oceňovaným benefitem, který zároveň uleví rodinnému rozpočtu. Rodiny s dostupnými benefity si mohou častěji dopřát společné kulturní zážitky, a to bez obav z vysokých nákladů,“ říká Kristýna Tyll.
