O životě, zásadních rolích i soukromí známého herce v novém dokumentu ČT: Léta s Jaromírem Hanzlíkem

Strýc Pepin, traktorista Honza či doktor Jandera – jedny z nejznámějších postav, které ztvárnil herec Jaromír Hanzlík. K pětasedmdesátinám slavného herce,  které oslaví ve čtvrtek 16. února, natočil režisér Viktor Polesný bilanční film, v němž zachytil nejen období hvězdné slávy, ale i dobu uměleckého mlčení, život v zahraničí i následný návrat zpět domů a k herectví. Vzpomínky předních umělců i rodiny jsou obohaceny o ukázky jeho filmových, televizních a divadelních rolí, a také o unikátní záběry ze soukromí. Dokument Léta s Jaromírem Hanzlíkem uvede v premiéře program ČT1 v sobotu 11. února od 21:20 hodin.

„Jaromír Hanzlík je bez přehánění a bez jakýkoli klišé naprosto nepřehlédnutelná postava v divadelním i filmovém světě. Je to univerzální, ale také absolutně originální herec, jehož rejstřík je neuvěřitelný. Hanzlíkovy divadelní postavy jsou skutečně legendární. Role filmové se střídají v nekonečném sledu v postavách všech charakterů a povah. A role televizní – to by byl obsáhlý výčet. Hanzlíkovo charisma je nezpochybnitelné,“ říká o herci jeho dlouholetý přítel, režisér a scenárista Viktor Polesný.

 

V novém dokumentárním snímku vzpomínají na společně strávené roky s ním také další významné osobnosti Petr Štěpánek, Daniela Kolářová, Zdeněk Svěrák, Jaroslav Satoranský nebo třeba Tereza Brodská a syn David Hanzlík. „Až mi bude jako jemu, chtěl bych žít jeho život. Máme za sebou docela trnitou cestu našeho vztahu. Od mého dětství přes pubertu, vzdor, zpátky k porozumění až do dnešního přátelského vztahu. Táta je poměrně velkorysý, má velké srdce, ale na druhou stranu je poměrně složitý a hodně přísný na sebe i na svoje okolí,“ říká David Hanzlík a Tereza Brodská doplňuje: „Kdybych si neprošla šesti lety výchovy Jaromírem, možná by ze mne vyrostl nevychovaný fracek.“

 

V roce 1976 se Viktor Polesný, tehdy jako student dokumentární tvorby na FAMU, rozhodl natočit školní film o tehdy vycházející herecké hvězdě Jaromíru Hanzlíkovi. K bilančnímu portrétu se vrátil po šestačtyřiceti letech a dokončil ho k hercovu životnímu jubileu. „Hanzlíkův život byl skutečně neobyčejný už třeba tím, že uprostřed možného a absolutního vrcholu slávy a dosažení všeho, co si jen herec může přát, náhle odešel ze scény. Pravděpodobně se dostavila nekonečná únava, zdánlivě nevinná potřeba zastavit se a nadechnout uprostřed své mimořádně úspěšně nastartované herecké dráhy způsobily nečekaný životní obrat. V té souhře osudu je cosi hamletovského, co dává dokumentu hlubší příběh, a pro co mě natočení dokumentu o Hanzlíkovi tak zajímalo,“ vysvětluje Viktor Polesný.

 

„Je to neuvěřitelné, ale my dva se známe od druhé třídy. Spojuje nás přes šedesát let intenzivního přátelství,“ říká herec Petr Štěpánek. V roce 1966 je oba přijali na DAMU. Hanzlíkova cesta však směřovala místo do školy do Vinohradského divadla, kde si ho vyhlédli do souboru jako mladého talentovaného herce. „Tehdy už jsme byli přijatí… Jarda přišel k nám domů za tátou a zeptal se ho co má dělat. A můj táta mu po svých zkušenostech ze školství řekl, ať jde k divadlu. Myslím, že to bylo nejlepší rozhodnutí,“ vzpomíná Petr Štěpánek.

 

scénář a režie: Viktor Polesný // dramaturgie: Hana Stibralová // kamera: David Ployhar // kreativní producent ČT: Radomír Šofr // manažer realizace ČT: Petr Morávek // účinkující: Jaromír Hanzlík, Petr Štěpánek, Daniela Kolářová, Zdeněk Svěrák, Jaroslav Satoranský, Tereza Brodská, David Hanzlík, Dana Silvínová Mauerhofer a další