Porodnost v Česku rekordně klesá. Naději přináší moderní prenatální péče

Česko se propadá k historickému minimu. Aktuální data ukazují, že po zhruba 84 tisících narozených dětí v roce 2024 došlo v roce 2025 k dalšímu poklesu, kdy se počet novorozenců pohyboval okolo 77 tisíc. Současně se mateřství posouvá do vyššího věku – první dítě mají ženy v průměru kolem 29 let a přibývá prvorodiček po 35. roce. Co za tímto vývojem stojí? A jak na něj reaguje moderní prenatální péče, která dnes dokáže těhotenství sledovat přesněji a přizpůsobit péči konkrétním potřebám rodičky?

V roce 2024 se v Česku narodilo přibližně 84 tisíc dětí, což oproti roku 2017 představuje pokles o více než čtvrtinu. Ani loňský rok bohužel nápravu nepřinesl – podle prvních údajů se zdá, že trhnul další historické minimum, a to okolo 77 tisíc narozených dětí. Jde přitom o dlouhodobý trend, který nás provází již od počátku minulého století. Na jednu ženu tak dnes v průměru připadá méně než jedno a půl dítěte – tedy méně, než by bylo potřeba k tomu, aby se počet obyvatel přirozeně udržoval bez dalšího stárnutí populace.

Za nižší porodností stojí kombinace více faktorů. Významnou roli hraje ekonomická nejistota, obtížnější dostupnost vlastního bydlení i skutečnost, že do věku, kdy lidé nejčastěji zakládají rodiny, vstupují populačně slabší ročníky. Zároveň se mění i způsob života mladších generací – vzdělání a pracovní stabilita přicházejí později, stejně jako dlouhodobé partnerské vztahy.

„Z pohledu lékařské praxe je zřejmé, že odkládání rodičovství není impulzivní nebo lehkovážné rozhodnutí. Většina žen přichází s velmi racionálními důvody a snahou vytvořit pro dítě stabilní zázemí,“ říká gynekoložka MUDr. Barbora Fučeková z centra prenatální péče a genetiky PRENET.

První dítě po třicítce

S poklesem porodnosti úzce souvisí i zvyšující se věk žen při narození prvního dítěte. Průměr se dnes pohybuje kolem 29 let a roste i počet žen, které se matkami poprvé stávají po pětatřicátém roce života. Nejde přitom o českou specialitu, ale o dlouhodobý trend v evropských zemích.

Vyšší věk matky s sebou přináší určité biologické změny – s přibývajícími roky klesá pravděpodobnost spontánního otěhotnění a mírně se zvyšuje riziko některých genetických nebo vývojových odchylek. Neznamená to však, že by pozdější těhotenství muselo být samo o sobě problematické.

„Je důležité rozlišovat mezi zvýšeným rizikem a jistotou komplikací. Vyšší věk neznamená, že těhotenství nebude probíhat normálně, ale že je vhodné ho pečlivěji sledovat,“ vysvětluje MUDr. Fučeková. „Právě zde hraje zásadní roli moderní prenatální diagnostika, která dokáže velmi přesně zhodnotit vývoj plodu a včas upozornit na situace, které vyžadují další pozornost.“

Jistota v nejisté době

Klesající porodnost a rostoucí věk matek však nejsou jen demografickou výzvou, ale signalizují také změnu v přístupu ke zdravotní péči. Moderní prenatální péče dnes zahrnuje jak pravidelná ultrazvuková vyšetření, tak biochemické screeningy, genetické testy a ve specifických případech například odběr choriových klků či plodové vody. Místo obecných doporučení se klade důraz na individualizaci, přesnost a otevřenou komunikaci.

„Cílem prenatální péče určitě není rodiče strašit, ale dát jim co nejpřesnější informace. Díky kombinaci vyšetření dnes dokážeme velmi dobře rozlišit, kdy těhotenství probíhá fyziologicky a kdy je vhodné zvolit další kroky. To je důležité zejména pro ženy, které otěhotní později a často mají větší obavy o zdraví dítěte,“ říká MUDr. Fučeková a dodává: „Pozdější mateřství je dnes realitou. Pokud je doprovázeno kvalitní prenatální péčí a dostupnou diagnostikou, mohou i starší prvorodičky prožít těhotenství s pocitem jistoty a přivést na svět zdravé dítě.“