Správně pít, více se soustředit a lépe se učit

Slabší výkonnost školáků v době výuky může způsobovat už mírná dehydratace. Opomíjení pitného režimu prokazatelně může za výpadky krátkodobé paměti, horší sluchové vnímání nebo schopnost reaktivity při vyučování. Kognitivní funkce dětí i dospělých naopak zlepšuje dostatečný příjem tekutin a také minerálních látek, jejichž bilanci v organizmu přirozeně pozitivně ovlivňuje pití minerálních vod. Hezký školní prospěch svých dětí proto mohou rodiče podpořit jednoduše už tím, že je naučí správně pít.

 

„Nedostatek tekutin má negativní vliv nejen na paměť, koncentraci, myšlení a další poznávací funkce, ale také na fyzickou výkonnost. Již počínající slabá dehydratace může snížit fyzickou výkonnost až o 20 % a člověk ještě nemá pocit žízně. Pokud žízeň pociťujeme, jsme již značně dehydratovaní. To platí u dětí stejně jako u dospělých s tím, že čím je dítě mladší, tím rychlejší je nástup a rozvoj dehydratace,“ varuje dětský lékař a odborník na klinickou výživu MUDr. Peter Szitányi z AquaLife Institutu.  

 

Pro správné zavodňování organizmu je důležitá pravidelnost v přijímání tekutin. Po sklenici by děti měly sáhnout minimálně šestkrát za den, ne až při pocitu žízně. Studie AquaLife Institutu prokázala, že děti nepijí dost – většina dětí (65 %) pije až tehdy, když má pocit žízně, a více než polovina dětí (55 %) se napije méně často než šestkrát za den. „Jako největší chyba se jeví vynechávání nápojů ráno a dopoledne, protože tento příjem tekutin ovlivňuje celkovou hydrataci v průběhu dne. Výsledky studie²⁾ ukázaly, že u dětí průměrného věku 10 let se nebezpečí dehydratace snižuje, pokud děti ráno přijmou z nápojů i potravin přibližně 250 ml vody a za dopoledne celkem (včetně rána) cca 400 ml vody. Takto bohužel nepije polovina dětí a každé páté dítě se dokonce po ránu nenapije vůbec,“ upozorňuje dětský lékař a gastroenterolog MUDr. Petr Tláskal, zakládající člen AquaLife Institutu.

 

Přiměřené množství tekutin pro děti

 

Děti mají procentuálně vyšší obsah vody v těle, vyšší podíl v mimobuněčném prostoru i vyšší relativní denní obrat (příjem a výdej) tekutin než dospělí. U dětí je na jednotku hmotnosti denní obrat tekutin 5x (kojenci) až 1,5x (školní děti) větší než u dospělých. Je tedy nesmírně důležité, aby rodiče svým dětem vštěpovali skutečně od raného dětství návyk na pravidelný pitný režim a tekutiny jim aktivně nabízeli. Ale nikdy není pozdě – raději je učit později než vůbec. Kromě rodiny se na utváření režimových návyků podílí také mateřská a základní škola.

 

„Dohled nad pitným režimem je neodmyslitelnou součástí péče o naše žáky, a to jak o ty nejmenší, tak i o ty starší na 2. stupni. Každodenní výbavu žáka tvoří kromě učebních pomůcek také svačina a láhev s pitím, přičemž se snažíme ovlivnit, aby to nebyly sladké nebo energetické nápoje, ale například přírodní minerálky. Pokud si děti nápoj z domova vypijí, samy si o přestávce láhev doplní vodou z vodovodu – k tomu jsou vedeni již od 1. třídy. Během celého dne vyučující dětem často připomínají, že je potřeba se napít i s odůvodněním, proč je to pro organizmus důležité. Při akcích na zahradě, v tělocvičně či mimo školu učitelé menší žáky kontrolují, jestli si vzali pití s sebou,“ říká PaedDr. Monika Volsich Montfortová, ředitelka základní školy Větrník v Čelákovicích.

 

Doporučené množství tekutin u dětí (Holiday Segarův vzorec):

 

Hmotnost dítěte	Množství tekutin/kg/hodinu	Celkové denní množství tekutin
0–10 kg	4 ml	100 ml/kg/den
10–20 kg	40 ml/hod + 2 ml na každé kg nad 10 kg	1000 ml + 50ml/kg/den nad 10 kg
více než 20 kg	60 ml/hod + 1 ml na každé kg nad 20 kg	1500 ml + 20 ml/kg nad 20 kg

 

 

 

„Do celkového denního příjmu tekutin se započítává i voda z polévek, omáček, ovoce, zeleniny a řady dalších potravin, v nichž není na první pohled patrná. Z potravy získáváme přibližně 30 % vody. Podle charakteru výživy zároveň vzniká určité množství vody v rámci metabolických procesů organizmu. Například desetiletý školák, který váží 34 kg, tedy potřebuje denně cca 2150 ml vody celkem, z toho má 700 ml v potravě, 200 ml se vytvoří v organizmu, a tak by měl za den vypít 1200–1300 ml tekutin,“ vysvětluje za AquaLife Institute MUDr. Petr Tláskal. „V případě dětí s nadváhou, kterých bohužel stále přibývá, se doporučené množství tekutin nemění. Tyto děti většinou pijí více. Voda se váže k tuku prosté tkáni, a proto je v organizmu obézních dětí vody spíše méně. Pitný režim by tak měl vypadat stejně jako u jejich vrstevníků s nižší hmotností, neměly by však konzumovat sladké nápoje,“ doplňuje MUDr. Tláskal.

 

Při sportovní činnosti se zvyšuje ztráta vody pocením i dýcháním a může být až 5x větší. S vodou se ztrácí i minerální látky, proto je při fyzické zátěži důležité navýšit nejen příjem vody, ale také minerálních látek. K tomu se výborně hodí minerálky (středně mineralizované, při větší zátěži i silně mineralizované), které obsahují všechny důležité minerální látky (hořčík, draslík, vápník) a dodávají je tělu spolu s potřebnými tekutinami.

 

Dostatečný příjem tekutin by rozhodně neměl být ovlivněn obavami z návštěvy WC. Ředitelka základní školy Větrník PaedDr. Montfortová k tomu dodává: „Odchody na toaletu v průběhu výuky na prvním stupni nejsou limitovány, děti pouze vyučujícímu oznámí, že jdou na WC. Menším dětem návštěvu toalet pravidelně připomínáme, o přestávkách i před odchodem mimo budovu školy. Vzhledem k tomu, že jedním z našich cílů je vést žáky k samostatnosti a připravit je na start do života, snažíme se, aby si zejména starší žáci postupně dokázali svůj pitný režim organizovat sami a mysleli i na to, že mohou nastat situace, kdy není vhodné nebo možné odejít na WC.“

Vhodné a nevhodné nápoje pro děti

 

Základem pitného režimu dětí by měla být čistá voda. Vhodná je zejména přírodní pramenitá voda, která je chemicky neupravená, velmi kvalitní a neobsahuje přídatné látky. Součástí každodenního pitného režimu by měly být i přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky. Pitný režim dětí můžeme zpestřit bezkofeinovými čaji, obzvlášť vhodné jsou bylinkové, a částečně také neslazeným mlékem. Pokud je dítě aktivní, může i mírně slazený nápoj. Hodí se zejména před sportovní nebo jinou pohybovou aktivitou, kdy dítě energii bez problémů využije. Výhodné jsou v tomto směru ochucené minerální vody, obsahující třetinu cukru limonád.

 

„Přestože by děti měly pít hlavně neochucenou vodu, většinou preferují sladkou chuť. Rodiče i děti by si ale měli uvědomit, že slazené nápoje jsou významným zdrojem cukrů, které se často přehlížejí a podceňují. Například ve 200 ml pomerančového džusu je cca 25 g cukrů, stejné množství koly obsahuje 22 g cukrů. Malé děti navíc časté pití těchto nápojů rychle zasytí a nemají pak potřebu přijímat dostatek pestré stravy. Proto by sladké nápoje měly být v pitném režimu dětí jen občas. Zcela vyhnout by se děti měly kofeinovým nápojům, jako je silný černý čaj, káva, kolové nápoje nebo energetické drinky, protože kofein může mít nepříznivý vliv na dětský nervový systém. Do pitného režimu dětí rozhodně nepatří alkoholické nápoje, ale ani nealkoholické pivo – dítě by si zvyklo na chuť piva, což je alkohol, a to není žádoucí,“ vysvětluje MUDr. Szitányi.

 

U dospívajících je obzvlášť nebezpečný alkohol a energetické nápoje, které jsou vnímané jako nerizikové, přitom svým složením škodí organizmu nejen mladistvých. Neznalost souvislostí může vést ke stavům spojeným se závažnou dehydratací a ohrožujícím zdraví i život. Nejnovější data³⁾ sice potvrzují pokles konzumace alkoholických nápojů dospívajícími, nicméně jde stále o vysoká čísla – 73 % dětí ve věku 15 let má za sebou alespoň jednu zkušenost a opakovaně se alkoholu napila více než polovina deváťáků. Studie³⁾ dále ukázala, že naopak na vzestupu je pití energetických nápojů. Mezi patnáctiletými vzrostla opakovaná konzumace energetických nápojů z 16 na 22 % u chlapců a dokonce ze 7 na 15 % u dívek. Obliba energetických nápojů je ale typická i pro další země, mladí Češi patří v tomto ohledu mezi lehce podprůměrné konzumenty.

 

Doporučení pro správný pitný režim školáka:

 

• Dítě by se mělo napít ještě před tím, než subjektivně pocítí žízeň.
• Příjem tekutin by měl být rozdělený rovnoměrně do menších dávek během celého dne – dítě by se mělo napít minimálně 6x za den.
• Ráno by dítě ve věku kolem 10 let mělo přijmout cca 250 ml tekutin z nápojů i potravin (tj. přibližně 175 ml z nápojů), za dopoledne včetně rána pak cca 400 ml tekutin (tj. zhruba 280 ml z nápojů za předpokladu, že součástí jeho svačiny je ovoce nebo zelenina).
• O přestávce před testem by dítě mělo vypít 200 ml, lépe 250 ml tekutin – pro lepší soustředění a výsledky testu.
• Důležitá je i teplota nápoje – obecně platí, že by měl mít pokojovou teplotu (cca 20–25 °C).
• Základ pitného režimu by měla tvořit neperlivá voda – kvalitní, čistá, zdravotně nezávadná.
• Ideálním zdrojem tekutin jsou přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody, které jsou velmi kvalitní, čisté a neupravené, bez obsahu chemických přídatných látek.
• V rámci pitného režimu je vhodné zaměřit se i na vhodný příjem minerálních látek, nejlépe prostřednictvím minerálek – slabě a středně mineralizovaných, které mají nízký obsah sodíku.
• Pokud je dítě aktivní, může i mírně slazený nápoj – výhodné jsou v tomto směru ochucené minerální vody (nápoje s vyšším obsahem cukru zvyšují energetický příjem).
• Kofeinové, energetické a alkoholické nápoje, ale ani nealkoholické pivo do pitného režimu dětí nepatří.