Markéta Pavelková 
Fotovoltaika dnes naráží méně na limity technologií a mnohem více na obavy lidí z toho, co přijde po instalaci. Změní stát pravidla? Připojí mě distributoři? A postará se někdo o můj systém za deset let? Právě tyto nejčastější mýty, které brzdí rozhodování o vlastní výrobě elektřiny, rozebírá Martin Palarčík z PREsolidsun a vysvětluje, proč se vyplatí dívat na solární řešení jako na dlouhodobý energetický systém, ne krátkodobou sázku na dotace.
Mýtus č. 1: Stát mi do fotovoltaiky bude pořád mluvit
Obava, že stát bude majitelům fotovoltaiky neustále měnit podmínky, patří dnes k nejčastějším důvodům, proč někteří zájemci instalaci zbytečně odkládají. Není se však čeho bát. Regulace se týká především administrativy, připojení k distribuční síti a práce s přebytky. Samotná výroba elektřiny zůstává plně v rukou majitele systému.
„Fotovoltaika není dotační projekt, ale energetické řešení. Pokud je systém dobře navržený, dává ekonomický smysl i při změnách pravidel,“ vysvětluje Martin Palarčík, předseda rady jednatelů PREsolidsun. Podle něj je klíčové nevyžadovat krátkodobé výhody, ale stavět systém tak, aby fungoval dlouhodobě bez ohledu na politické cykly.
Mýtus č. 2: Distribuční síť to nezvládne, stejně mě nepřipojí
Často se objevuje představa, že elektrická distribuční síť je na hraně kolapsu a nové fotovoltaické elektrárny už není možné připojit. Ano, existují lokální omezení. Nejde ale o plošný problém celé republiky. Ve většině případů lze situaci řešit technickými nástroji – například řízením výkonu nebo chytrým provozem baterií.
„Moderní fotovoltaické systémy dnes umí se sítí aktivně spolupracovat a při správném návrhu mohou její zatížení efektivně řídit. Problém nevzniká u kvalitně navržených systémů, ale tam, kde se instalovalo bez ohledu na okolní infrastrukturu. Navíc řídicí jednotka ELI umožňuje řídit výrobu, spotřebu a využití energie v domácnosti v reálném čase,“ doplňuje Martin Palarčík.
Mýtus č. 3: Bez dotací se fotovoltaika nevyplatí
Dotace výrazně zlepšují návratnost, ale nejsou podmínkou funkční ekonomiky projektu. Skutečnou hodnotu fotovoltaiky tvoří vlastní spotřeba, stabilita nákladů na energie a dlouhá životnost systému. V praxi to znamená, že majitel ví, kolik ho elektřina bude stát i za deset nebo dvacet let.
„Závislost na dotacích je neadekvátní argument. Fotovoltaika má fungovat jako součást energetického hospodaření domu nebo firmy, ne jako spekulace na podporu státu,“ říká Martin Palarčík.
Mýtus č. 4: Baterie jsou nebezpečné a často hoří
Strach z požárů baterií je jedním z nejemočnějších témat. Statistiky i zkušenosti z praxe ale ukazují, že problémy téměř nevznikají. Pokud k problémům dochází, jde o naprosté minimum instalací a téměř vždy jsou spojeny s použitím nekvalitních komponent nebo neodbornou montáží a zásahy majitelů fotovoltaiky. Moderní bateriové systémy mají vícestupňové zabezpečení a aktivní řízení teploty a splňují přísné evropské normy.
„Bezpečnost není otázka technologie, ale odpovědnosti dodavatele a dodržování servisních standardů. Jelikož se jedná o vysoce sofistikovaný systém, jakýkoliv neodborný zásah nebo manipulace osobou bez patřičné certifikace představuje zbytečné riziko. Pouze profesionálně nainstalovaný a pravidelně kontrolovaný systém garantuje bezpečnost srovnatelnou s běžnými domácími spotřebiči,“ upozorňuje Martin Palarčík.
Mýtus č. 5: Fotovoltaika se vyplatí jen velkým domům
Další rozšířená představa je, že fotovoltaika dává smysl pouze u velkých rodinných domů nebo firemních areálů. Díky modulárnímu řešení lze systém navrhnout i pro menší objekty nebo postupně rozšiřovat podle potřeb a finančních možností.
„Nejhorší přístup je buď všechno, nebo nic. Fotovoltaika se dá stavět krok po kroku a přizpůsobovat reálné spotřebě,“ říká Martin Palarčík.
Mýtus č. 6: Fotovoltaika nedává ekologický smysl
Často zaznívá argument, že když se panely vyrábějí v Asii, nemůže být fotovoltaika ekologická. Energetická návratnost moderních panelů se však pohybuje v řádu jednotek let. Po zbytek své životnosti vyrábějí elektřinu bez emisí a s minimálními dopady na okolí.
„Ekologičnost je třeba posuzovat nejen u výroby, ale v celém životním cyklu. Kvalitní systém, který funguje třicet let, má nesrovnatelně menší stopu než neustálé nahrazování neefektivních zdrojů,“ uzavírá Martin Palarčík.
Mýtus č. 7: Fotovoltaika v zimě nefunguje
Fotovoltaika vyrábí elektřinu i v zimě. Výroba je nižší kvůli kratším dnům a počasí, ale panely nepotřebují vysoké teploty – využívají sluneční záření, ne teplo.
Mýtus č. 8: Až se něco pokazí, nikdo mi nepomůže
V poslední době jde o poměrně častou obavu. Nejde sice o problém fotovoltaiky jako takové, nýbrž o stav trhu. Řada firem se soustředila na rychlý prodej a samotná instalace pro ně byla cílová čára. I proto část trhu prochází výraznou konsolidací a někteří zákazníci mohli zůstat bez dlouhodobé servisní podpory.
„Fotovoltaika není produkt, který si koupíte a zapomenete na něj. Je to energetický systém, který má fungovat desítky let. Skutečnou hodnotu a klid na dlouhé roky přináší to, jak je systém navržen, jak se o něj pečuje a jak je zajištěn dohled a servis instalační firmou,“ zdůrazňuje Martin Palarčík. Proto značka SolidSun staví své projekty na dlouhodobém vztahu se zákazníkem. On-line monitoring, pravidelné kontroly a servis pro ni nejsou nadstandard, ale základ, díky kterému systém plní svůj účel.
Pokud již původní firma neexistuje nebo přestala se zákazníky komunikovat, je SolidSun připraven elektrárnu převzít do své péče, zkontrolovat její stav a doporučit kroky pro další provoz tak, aby byla dlouhodobě bezpečná a funkční.
