Syndrom znudění v práci udává více než 85 % zaměstnanců

Syndrom vyhoření je v pracovním prostředí poměrně známým pojmem. Nadměrné pracovní vytížení vedoucí k enormnímu vyčerpání, které může vyústit až ve zdravotní komplikace. Syndromu vyhoření pak sekunduje syndrom znudění, takzvaný boreout syndrom, i ten se do našeho výkonu v práci a následně i do našeho zdravotního stavu může nepříjemně propsat. To, co jej od syndromu vyhoření odlišuje je především to, že je způsoben málo smysluplnou prací než nadměrným stresem.

 

Podle průzkumu, který provedla personálně poradenská společnost Hays, se se syndromem znudění v práci setkalo více než 85 % zaměstnanců. „To je skutečně alarmující číslo, ale do určité míry koresponduje s tím, že lidé, zejména mladá a střední generace zaměstnanců, jsou v posledních letech aktivnější, pokud jde o změnu pracovního místa. Je celkem běžné, že v prvních pěti letech kariéry člověk změní zaměstnání v průměru třikrát.“, uvádí Agnieszka Pietrasik, ředitelka společnosti Hays pro Českou republiku.

 

Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření se vyznačuje pocitem výrazné vyčerpanosti, která je způsobena velkým pracovním vytížením a stresem. Každého jednotlivce může ovlivnit různou měrou a různými způsoby, jak na úrovni mentální, emocionální, tak i fyzické. Symptomy syndromu vyhoření zahrnují snížené množství energie, kterou jsme schopni věnovat jak pracovním, tak i soukromým aktivitám, nechutenství, pochybnosti o sobě samém, ztrátu motivace a nespokojenost v práci.

K faktorům, které k syndromu vyhoření přispívají, patří již zmíněná vysoká pracovní zátěž, nedostatek kontroly nad jednotlivými povinnostmi nebo také nedostatek uznání od manažerů.

 

Syndrom znudění

Syndrom znudění nastává v okamžiku, kdy v práci necítíme patřičnou, zejména mentální stimulaci k pracovním úkonům, nejsme dostatečně vytíženi nebo náplň práce jako taková pro nás není dostatečnou výzvou, kde můžeme realizovat a rozvíjet své schopnosti a dovednosti. Příznaky syndromu znudění jsou velmi podobné syndromu vyhoření, také mohou zahrnovat zvýšenou únavu, celkovou nespokojenost a nízké sebevědomí.

 

Jaké je řešení?

 

Řešení obou těchto stavů může být pro každého jednotlivce jiné. Vždy je dobré začít prevencí, která pomůže zabránit tomu, aby se některý ze syndromů rozvinul. „Prevence boreout a burnout syndromu je vcelku jednoduchá, co ale není jednoduché, je udržet konzistenci a dlouhodobé dodržování těchto pravidel. Ta zahrnují adekvátní péči o tělo, jako je dostatečný odpočinek, pohyb a kvalitní strava. Dále také schopnost umět si rozvrhnout pracovní úkoly, velkým pomocníkem je také schopnost asertivního jednání, kdy dokážete říci ne, když je to potřeba, nebo hledat vhodné alternativní řešení.“, říká Agnieszka Pietrasik z Hays.

Úkol přijmout preventivní opatření je ale také i na straně firem. Zaměstnavatelé by měli vytvářet firemní kulturu, která podpoří růst, dokáže uznat a ocenit úspěchy a zároveň svým zaměstnancům poskytne dostatek příležitostí k tomu, aby pro ně byla práce také výzvou. Za to si zaměstnanci zaslouží dostatečný prostor pro odpočinek, dny dovolené navíc, věrnostní volno, flexibilní pracovní dobu, tam, kde to jde, programy na podporu spokojenosti v práci, jako například příspěvky na sportovní nebo relaxační aktivity.

Pro účinnou léčbu je zásadní určit příčinu příznaků. Ať už se jedná o vyhoření nebo nudu, je vždy potřeba zaujmout aktivní a empatický přístup a přijít s praktickým řešením, které bude pro zaměstnance, a následně i pro firmu to nejlepší.