Září přináší rodičům stres i vyšší výdaje. Pomoci mohou zaměstnavatelé i benefity
Markéta Pavelková 
Začátek školního roku pro mnoho rodin znamená nejen nákup školních pomůcek, ale také složité plánování času, zvýšený stres a citelný zásah do rodinného rozpočtu. Podle aktuálního průzkumu Ipsos pro společnost Pluxee patří září k vůbec nejnáročnějším obdobím roku pro rodiče školáků. Musejí zvládnout každodenní logistiku, mimořádné výdaje i nároky na sladění pracovního a rodinného života. Co by jim v této době nejvíce ulevilo? Především větší flexibilita a podpora ze strany zaměstnavatelů, například prostřednictvím benefitů zaměřených na rodinu.
Září přináší nejen radost z nových začátků, ale i značnou psychickou zátěž pro rodiče školáků. Podle průzkumu ho za stresující označuje 43 % rodičů. Téměř polovina rodičů jej vnímá jako zvládnutelné, a pouze desetina rodičů uvedla, že pro ně začátek školního roku nepředstavuje větší změnu.
Hlavními důvody jsou nutnost skloubit pracovní povinnosti s novým rozvrhem dětí, každodenní organizace aktivit a příprava pomůcek. Průzkum ukazuje, že rodiče věnují organizaci školních povinností značné množství času – téměř polovina nejčastěji mezi 30 až 60 minutami denně. Dalších 24 % rodičů stráví touto činností 1 až 2 hodiny denně a téměř 4 % dokonce více než dvě hodiny. Kratší čas, tedy méně než půl hodiny denně, uvádí pětina rodičů, a pouze 2 % se do organizace školních povinností nezapojuje vůbec.
K psychické zátěži se přidává i ta finanční
Začátek školního roku je pro rodinný rozpočet velkou zkouškou – jen základní výbava pro jedno dítě vyjde často na několik tisíc korun. Podle průzkumu utratí více než třetina rodičů za školní pomůcky a vybavení pro jedno dítě do 2 000 Kč, nejčastěji se ale částka pohybuje mezi 2 000 a 4 000 Kč. Každý pátý rodič zaplatí až 5 000 Kč.
Tím ale výdaje nekončí. K povinné výbavě se přidávají pravidelné měsíční náklady na obědy, dopravu, družinu nebo kroužky. Nejčastější měsíční výdaje rodičů se pohybují do 2 000 Kč (42 %), ale čtvrtina rodin utratí 2 000 až 3 000 Kč a 13 % dokonce více než 3 000 Kč měsíčně. Každý měsíc tak musí rodiny tyto náklady plánovat a přizpůsobovat jim rodinný rozpočet.
Navíc téměř dvě třetiny rodičů uvádí, že letos zaznamenali nárůst školních výdajů oproti loňsku – 15 % dokonce výrazný, o více než 20 %. Největší zátěž představují mimoškolní aktivity a kroužky, následují povinná školní výbava, dále pak školy v přírodě, výlety či tábory a pravidelné měsíční náklady, jako jsou obědy, jízdné či družina.
Jak rodinám ulevit? Vedle pečlivého plánování výdajů mohou významnou roli sehrát i zaměstnavatelé
Flexibilní pracovní doba nebo možnost práce z domova rodičům výrazně usnadňuje skloubit pracovní a rodinné povinnosti – například při nástupech do školy, rodičovských schůzkách nebo nečekaných událostech. Přesto téměř 44 % rodičů uvádí, že nemá žádnou podobnou výhodu ze strany zaměstnavatele. Ti, kteří ji mají, nejčastěji využívají flexibilní pracovní dobu (34 %), home office (28 %) nebo kratší pracovní dobu (15 %). Pouze 14 % rodičů má k dispozici volné dny například při nástupu dítěte do školy. „Z vlastní zkušenosti vím, že flexibilní pracovní doba a možnost home office jsou dnes pro rodiče zásadní, ale dalším velmi významným pomocníkem jsou volnočasové benefity, které lze využít na vzdělávání nebo aktivity dětí. Příspěvky na kroužky, sportovní kurzy, letní tábory nebo dokonce přípravné kurzy na přijímací zkoušky mohou výrazně ulevit rodinnému rozpočtu,“ říká Martina Machová, HR ředitelka Pluxee a maminka dvou školáků.
Podle průzkumu by téměř 80 % rodičů uvítalo, kdyby jim zaměstnavatel přispěl na náklady spojené s kroužky, školami v přírodě nebo dalšími aktivitami. Reálně tuto podporu využívá jen malá část zaměstnanců – 7 % má benefity pro volný čas, které lze použít i na jiné věci, a 6 % dostává cílené příspěvky například na kroužky. Přitom právě ty představují pro rodiny největší položku a děti se bez nich ochuzují o rozvoj a zážitky. Smutným faktem je, že více než 5 % dětí nenavštěvuje žádnou mimoškolní aktivitu, zatímco 70 % dětí má 1–2 kroužky týdně a téměř čtvrtina dokonce 3–4.
Tip pro rodiče: Pokud váš zaměstnavatel nabízí volnočasové benefity, zjistěte, zda je můžete použít na školní potřeby, kroužky, nebo dokonce na přípravné kurzy pro přijímačky. Ne každý si může dovolit placené doučování – přitom podle průzkumu ho plánuje využít přes 40 % rodičů, jejichž děti se budou chystat na středí školy. Častou strategií je trénink doma zdarma dostupnými testy, ale možnost uhradit přípravný kurz z benefitů může být velkou pomocí. „Přípravné kurzy na přijímací zkoušky jsou časově i finančně náročné, ale díky tomu, že je lze hradit z volnočasových benefitů, si je mohou dovolit i rodiny, které by jinak tuto možnost neměly,“ přibližuje Martina Machová z Pluxee.
Žijeme v době, kdy moderní technologie a umělá inteligence mohou dětem učení i přípravu na zkoušky usnadnit. Přesto průzkum ukázal, že téměř polovina školáků s AI vůbec nepracuje – ani doma, ani ve škole. Odborníci zdůrazňují, že technologie mohou být dobrým pomocníkem, ale nenahradí schopnost kriticky přemýšlet, samostatně řešit problémy a tvořit. „Umělá inteligence dokáže dětem rychle vysvětlit látku nebo připravit cvičné úlohy, ale je klíčové, aby se z ní nestal jediný zdroj informací. Rozvoj kritického myšlení a schopnost ověřovat si fakta zůstávají nenahraditelné,“ doplňuje Martina Machová.
Průzkum realizovala agentura Ipsos v červenci 2025 na cílové skupině rodičů dětí navštěvujících základní školu či nižší stupně víceletého gymnázia . Velikost vzorku byla 1050 respondentů, dotazování probíhalo online.
