Panické ataky i nekončící nadměrné obavy. Úzkostná porucha se týká 25 % lidí

Začátek roku není pro mnohé obdobím klidu. Naopak bývají často velmi hektické a plné stresu, proto jsou spojené s nárůstem různých duševních onemocnění. Mezi ně patří také úzkostná porucha. Jak se projevuje? Co patří mezi rizikové faktory? A kdy vyhledat pomoc? Na to odpovídá nezisková organizace Loono.

„Přípravy na svátky, shánění dárků, finanční zátěž nebo rodinné konflikty mohou zvyšovat úroveň stresu a úzkosti. Úzkost je běžná lidská emoce, jestliže se však objevuje nečekaně, v neadekvátních situacích, trvá dlouho nebo je nepřiměřeně intenzivní, jedná se pravděpodobně o úzkostnou poruchu,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se duševnímu zdraví věnuje v rámci své kampaně Dobré nitro. „Za život se s úzkostnou poruchou setká až 25 % lidí,“ dodává.

Úzkost je běžná adaptační emoce, která nám pomáhá soustředit se a vydat ze sebe to nejlepší. Jestliže je však nepřiměřená situaci nebo věku, brání schopnosti normálně fungovat a narušuje vztahy, pracovní výkon nebo školní výsledky, jedná se o úzkostnou poruchu.

Lidé s touto poruchou se obvykle vyhýbají situacím, které spouštějí nebo zhoršují jejich příznaky. Během svého života se s úzkostnou poruchou setká každý 4. člověk, častěji se vyskytuje u žen, které mají obvykle také závažnější průběh onemocnění. Úzkostnými poruchami mohou trpět ale také děti.

Panické záchvaty i nekontrolovatelné nadměrné obavy

Úzkostná porucha má celou řadu fyzických a psychických příznaků. Člověk žije neustále v očekávání něčeho špatného, je plačtivý, neumí relaxovat a objevit se mohou také potíže se spánkem. Mezi další psychické projevy patří neklid, strach ze smrti či ztráty kontroly, strach z budoucnosti, odosobnění nebo potíže se soustředěním.

Úzkostná porucha se může projevovat také některými fyzickými příznaky. Časté je bušení srdce, objevit se může pocení, třes, sucho v ústech nebo zrychlené dýchání. Člověk může pociťovat bolesti hlavy, břicha či na hrudi, dostavit se mohou i návaly horka a chladu, mravenčení nebo závrať. Typická je také neschopnost se uvolnit.

Úzkostné poruchy však mohou vypadat různě. Tzv. panickou poruchu provází panické záchvaty, které se projevují spíše fyzickými příznaky. Ty působí velmi závažně a řada lidí při nich může mít pocit, že mají srdeční infarkt nebo jinou život ohrožující nemoc. Tyto záchvaty vznikají náhle bez vazby na konkrétní situaci a zpravidla do 5 až 20 minut odezní. Mohou se objevit i u jiných duševních onemocnění, jako jsou deprese nebo posttraumatická stresová porucha.

Dalším typem úzkostné poruchy je tzv. generalizovaná úzkostná porucha, kterou charakterizují nekontrolovatelné nadměrné obavy, které jsou přítomny neustále, i když se někdy dostanou do popředí více a jindy méně. Člověk trpící touto poruchou může být obecně velmi ustaraný, přestože mu není zcela jasné, před čím má vlastně strach. Bát se může o sebe, o své okolí, ale tyto starosti a obavy obvykle neodpovídají závažnosti situace.

Mezi úzkostné poruchy patří také fobie a sociální fobie. Fobie je intenzivní a nadměrný strach z určitého předmětu, situace nebo činnosti, která obecně není škodlivá. Pacienti vědí, že jejich strach je přehnaný, ale nedokáží svoje pocity potlačit. Lidem trpícím sociální fobií  způsobují každodenní běžné interakce značnou úzkost a vyvolávají v nich rozpaky. Mají strach z negativních reakcí okolí, ale i z úzkosti samotné a z toho, že se jim to stane znovu.

Velké životní události i menší stresové situace

Rizikové faktory kombinují vrozené predispozice s vlivy okolního prostředí. Pokud má člověk v rodině někoho, kdo trpí úzkostnou poruchou, riziko, že se u něj projeví také, je vyšší. Vyšší riziko vzniku duševního onemocnění mají i lidé, kteří nějakým psychickým onemocnění trpěli v minulosti. Svou roli hrají také některé osobnostní rysy, jako jsou perfekcionismus, nízké sebevědomí nebo tendence věci neustále analyzovat.

Riziko mohou zvyšovat závažné životní situace či traumata, jako jsou ztráta blízkého, vyhození z práce nebo prožité sexuální či fyzické obtěžování. Úzkosti může zhoršovat konzumace návykových látek, jako jsou alkohol nebo drogy. Mohou je vyvolávat velké životní události, ale také nahromadění menších stresových situací, jako je například pracovní stres, neustálé starosti o finance nebo právě velká očekávání a přetížení v období před vánočními svátky a v jejich průběhu.

Jak úzkostem předejít?

Nezisková organizace Loono přináší šest základních tipů, které pomohou s péčí o duševní zdraví:

1. Během dne se zkuste na pár minut zastavit, pročistit si hlavu (pomáhá procházka či dechová cvičení).
2. Zaměřte se na aktivity, které vám zvednou náladu. Pusťte si třeba svůj oblíbený film, přečtěte si před spaním knížku, povečeřte s přáteli nebo se vraťte k oblíbenému koníčku.
3. Nezapomeňte, že relaxovat se dá nejen koukáním na oblíbený seriál, ale zkusit můžete třeba sport, jógu či dechová cvičení. Projít se můžete i po cestě z práce domů.
4. Dávejte si realistické cíle. Vytvořte si seznam denních úkolů a ty se snažte splnit.
5. Myslete na zdravý životní styl. Vyhýbejte se alkoholu, cigaretám i jiným návykovým látkám. Právě ty situaci ještě zhoršují.
6. Pozitivní myšlení pomáhá s uklidněním a kontrolou stresu. Místo „to nedokážu“ si říkejte „Udělám to nejlépe, jak dovedu“.

 

 

 

“Jestliže na sobě příznaky úzkostné poruchy zpozorujete, neváhejte a navštivte svého praktického lékaře. Ten vás odešle k psychiatrovi, který doporučí léčbu,” vysvětluje Kateřina Šédová. “Léčba obvykle spočívá v psychoterapii a psychoedukaci. V případě závažnějších příznaků se nasazuje i medikace,” dodává.