Cesta na dovolenou dá tělu zabrat. U některých lidí může zvýšit i riziko trombózy

Někomu stačí sedět několik hodin v autě a už z něj vystupuje s oteklýma nohama, bolestí hlavy a pocitem těžkosti. Jiní bez větších potíží zvládnou mezikontinentální let. Rozdíl nemusí být jen v kondici jednotlivce nebo délce cesty. Během delšího přesunu se mění pitný režim, pohyb, spánek i strava a tělo se musí vyrovnat s prostředím, na které není zvyklé. Vedle běžných cestovatelských potíží je proto dobré myslet i na méně nápadné riziko žilní trombózy.

Cestovní průjem, kinetóza, horší spánek nebo nachlazení z klimatizace obvykle nemají jednu jasnou příčinu. Vliv může mít změna jídelníčku, hygienické podmínky v destinaci, horko, nedostatek tekutin, stres z přesunů i narušení denního rytmu. Podobně i u trombózy se riziko často nespojuje s jediným faktorem, ale s jejich kombinací. U části lidí do něj může vstupovat také vrozená predispozice ke zvýšené srážlivosti krve.

„Většina běžných potíží spojených s cestováním je multifaktoriální. Znamená to, že se na nich podílí jak vrozené nastavení organismu, tak aktuální zdravotní stav, životní styl a konkrétní okolnosti cesty,“ říká Mgr. Hana Sládková Kavínová, vědecká specialistka na nutriční genetiku ze společnosti GHC Genetics, a dodává, že genetika sama neurčuje, komu se na cestách udělá nevolno nebo kdo bude hůře zvládat změnu časového pásma. Může ale ovlivnit citlivost nervového systému, regulaci cirkadiánních rytmů, imunitní odpověď nebo reakci trávení na změnu prostředí a jídelníčku.

Dlouhé sezení zpomaluje návrat krve

Trombóza vzniká ve chvíli, kdy se v cévě vytvoří krevní sraženina. Při cestování se nejčastěji mluví o hlubokých žilách dolních končetin. Riziko nevzniká jen při několikahodinových letech. Společným jmenovatelem je dlouhé sezení bez většího pohybu, při němž se zhoršuje návrat krve z dolních končetin, a dehydratace. Lýtkové svaly fungují jako přirozená pumpa, která pomáhá vytlačovat krev z nohou zpět směrem k srdci. Pokud se ale několik hodin téměř nezapojují, krev v dolních končetinách proudí pomaleji. Riziko se navíc může zvyšovat při kouření, obezitě, po operaci, v těhotenství, při užívání hormonální antikoncepce či náhradní hormonální terapie, ale i u lidí s kardiovaskulárním či onkologickým onemocněním nebo s křečovými žilami.

„Při dlouhém cestování, zejména během letů nebo několikahodinových jízd autem či autobusem, je důležité pravidelně aktivovat svaly dolních končetin. Doporučuje se alespoň každé 2 hodiny vstát, projít se a během sezení provádět jednoduché cviky na protažení a zapojení lýtkových svalů, které podporují návrat krve zpět k srdci,“ doporučuje Sládková Kavínová. Dlouhá cesta sama o sobě nemusí znamenat zásadní problém. Rizikovější jsou situace, kdy se spojí více okolností najednou: několikahodinové sezení, nedostatečný pitný režim, další zdravotní zátěž a u části lidí také dispozice ke zvýšené srážlivosti krve.

Genetika není nemoc

Vrozená dispozice ke zvýšené srážlivosti krve se odborně označuje jako hereditární trombofilie. „Hereditární trombofilie patří mezi relativně časté dědičné rizikové faktory. V evropské populaci se některá z významných genetických variant spojených s vyšším rizikem trombózy vyskytuje přibližně u 5 až 11 procent osob. Samotná přítomnost predispozice však neznamená, že se u člověka trombóza nutně rozvine,“ vysvětluje Hana Sládková Kavínová.

Mezi nejvýznamnější genetické příčiny vrozené trombofilie patří Leidenská mutace v genu F5 a protrombinová mutace G20210A v genu F2. Obě souvisejí se zvýšenou tendencí k tvorbě krevních sraženin a patří mezi nejčastější dědičné příčiny žilní trombózy v evropské populaci. Existují i další varianty, jejich klinický význam je ale nižší. Zpozornět by měli zejména lidé, u nichž se trombóza objevila v rodině, zvlášť pokud šlo o opakované případy nebo trombózu bez jasné vyvolávající příčiny. Rodinný výskyt ale automaticky neznamená, že stejnou predispozici zdědili všichni příbuzní. Může však být důvodem, proč se o vlastní rizikové faktory zajímat dříve než ve chvíli, kdy člověk řeší operaci, těhotenství, hormonální antikoncepci nebo dlouhou cestu.

S prevencí začněte už během cesty

Základní opatření při dlouhém cestování jsou jednoduchá. Pomáhá pravidelně vstát, projít se, procvičovat kotníky a lýtka, dostatečně pít a nekonzumovat alkohol. U lidí se zvýšeným rizikem může lékař doporučit také kompresní punčochy, léky snižující krevní srážlivost nebo jinou prevenci. Ta by ale vždy měla vycházet z individuálního posouzení zdravotního stavu, délky cesty a dalších rizikových faktorů.

Jednou z možností, jak vlastní riziko lépe vyhodnotit, je genetický test TromboGen® od GHC Genetics. Zaměřuje se na nejvýznamnější dědičné varianty spojené se zvýšeným rizikem trombózy. „Genetický test TromboGen umožňuje zjistit přítomnost nejvýznamnějších dědičných variant spojených se zvýšeným rizikem trombózy. Testuje významné varianty v genech F5 a F2. Praktický přínos spočívá především v identifikaci osob s rizikem zvýšené krevní srážlivosti a v možnosti cílené prevence. Znalost predispozice ke zvýšené krevní srážlivosti může pomoci při plánování operací a těhotenství, stejně jako při posuzování vhodnosti užívání hormonální antikoncepce nebo dlouhých cest,“ uzavírá Hana Sládková Kavínová.