Depresí častěji trpí ženy, u mužů mívá závažnější průběh. Onemocnět mohou i malé děti

Třetí pondělí v lednu je známé také jako Blue Monday, údajně nejdepresivnější den v roce. Letos připadá na 20. ledna. Přestože se jedná o smyšlený a vědecky nijak nepodložený marketingový koncept, poukazuje na to, co mnoho lidí první měsíc v roce zažívá – únavu, smutek a pokles energie, což vede k depresivním náladám. „Skutečná“ deprese ale není jen otázkou jednoho dne.

„Deprese je závažné onemocnění, které výrazně ovlivňuje denní činnosti člověka. Projevuje se nejen pokleslou náladou, ale také ztrátou radosti ze života, sníženou energií a motivací, pocitem prázdnoty a beznaděje nebo poruchou koncentrace a paměti,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se depresí a dalšími duševními problémy zabývá v rámci své kampaně Dobré nitro.

Mnozí lidé s depresí mají problém ráno vůbec vstát z postele. I běžné ranní činnosti jako sprcha nebo snídaně pro ně mohou být obtížné. Mohou se cítit vyčerpaní hned po probuzení, a to i pokud spali dostatečně dlouho. Soustředit se na pracovní či jiné úkoly pro ně bývá velmi obtížné, stejně tak společenský kontakt. Zažívat mohou pocity izolace a nepochopení, a to i mezi blízkými lidmi. Vyskytují se u nich výčitky a pocity viny, ztrácí sebedůvěru.

U těžkých forem se mohou objevit i bludy a halucinace. A přidat se mohou také fyzické obtíže, jako je bolest hlavy, problémy s trávením, nespavost, snížení libida i chuti k jídlu. Mnozí lidé s depresí ztrácejí zájem o věci, které jim dříve dělali radost, například koníčky, setkávání s přáteli nebo sport. I když se stále účastní běžných aktivit, nemají z nich žádnou radost a jejich výkon může být ovlivněn nízkou motivací. „Depresi je potřeba odlišit od smutku. Při depresi trvá chorobná nálada alespoň 14 dní a 70 % pacientů při ní má i myšlenky na sebevraždu,“ říká Kateřina Šédová.

Roli hrají genetika i vlivy prostředí

Deprese je velmi častým onemocněním, kterým podle Světové zdravotnické organizace na celém světě trpí více než 250 milionů lidí. Častější je u žen, u mužů ale mívá obvykle závažnější průběh. Postihnout může člověka v jakémkoliv věku, a to včetně dětí. U nich má deprese obvykle tělesné projevy, jako je například bolest bříška.

Riziko vzniku deprese ovlivňuje genetika. Pokud mají lidé někoho s depresí v rodině, mají riziko 3x vyšší, že propukne i u nich. Mezi rizikové faktory patří také závažné životní situace, jako je například ztráta blízkého člověka či zaměstnání, rozvod nebo fyzické či sexuální obtěžování. Roli hrají také sociální vlivy, rozvoji deprese může napomoci nedostatečná opora v rodině či přátelích, stejně tak může působit i diskriminace jakéhokoliv druhu.

Patrná je i souvislost se socio-ekonomickými faktory, kdy depresí častěji trpí lidé s nižšími příjmy, nižším vzděláním či dlouhodobě nezaměstnaní. Velký vliv může mít i dlouhodobý stres, užívání návykových látek, nedostatek světla zejména v zimních měsících nebo poruchy spánku. Deprese se může objevit také po úrazech či při chronických nemocech, nejčastěji při onemocněních štítné žlázy či mozku, astmatu, cukrovce nebo obezitě.

Jak depresi předcházet?

Základem je dostatek spánku, který by měl trvat alespoň 7–9 hodin. Pravidelný pohyb přispívá nejen ke zdravým svalům a kostem, ale má pozitivní vliv také na duševní pohodu, jelikož zvyšuje sebevědomí a snižuje stres i úzkost. A klíčová je také zdravá a vyvážená strava.

Vzhledem k množství povinností, které jsou v dnešní době na člověka kladeny, je velmi důležité také efektivní hospodaření s časem. Do běžného dne je dobré vedle práce či studia zařadit také dostatek odpočinku, ať už pasivního (sledování filmů, poslouchání hudby) nebo aktivního (procházka, jóga). Během relaxace do mozku přichází snížené množství impulzů, čímž se z organismu odstraňuje svalové a duševní napětí, což vede k jeho regeneraci a zotavení. Zapomínat bychom neměli ani na různá relaxační cvičení, která pomáhají k zvládání stresu a podporují duševní vyrovnanost

Pokud na sobě nebo na blízkém člověku zpozorujete příznaky deprese, navštivte praktického lékaře, který doporučí další kroky, včetně psychiatrického vyšetření. Navštívit můžete také přímo psychiatra. Pokud psychiatr diagnostikuje depresi, navrhne léčbu, která se může lišit podle konkrétního případu. Klíčová je změna životního stylu – pravidelný pohyb, zdravá a vyvážená strava, omezení alkoholu a dalších škodlivých návyků – ale také pravidelné užívání léků, které pomáhají zmírnit příznaky deprese až u 80 % pacientů. Léčbu je vhodné doplnit také dlouhodobější psychoterapií.

„Jestliže máte podezření, že byste mohli trpět depresí nebo jiným duševním onemocněním, nestyďte se, vyhledejte pomoc odborníka a povězte o svých problémech blízkým. Nezůstávejte na to sami,“ dodává Kateřina Šédová.