Minimálně čtvrtina lidí po šedesátce se potýká s věkem podmíněnou makulární degenerací, upozorňuje odborník

Tím, jak populace v západních zemích stárne, se onemocnění s názvem věkem podmíněná makulární degenerace stává prioritou oční medicíny. Chorobu, která ve vážných případech vede až k úplné slepotě, lékaři navíc čím dál častěji registrují i u mladších ročníků. Upozornit na rizika s ní spojená je jedním z témat Světového dne zraku, který letos připadá na 13. října.

Onemocnění skrývající se pod zkratkou VPMD je nejčastější příčinou slepoty v Evropě. Jedná se o postižení tzv. žluté skvrny, tedy centrální oblasti sítnice. „Věkem podmíněná degenerace makuly se postupně kvůli populačnímu vývoji stává prioritou oční medicíny. Nějaký stupeň postižení má minimálně 25 % pacientů starších 60 let. Možnosti diagnostiky, terapie a léčebných možností a režimů se neustále rozšiřují, díky tomu pacientům stoupá šance na úspěšnou léčbu,“ uvádí doc. MUDr. Libor Hejsek, Ph.D., FEBO, viceprezident České vitreoretinální společnosti a hlavní lékař Vitreoretinálních a aplikačních center sítě očních klinik Lexum. Právě on je autorem nedávno vydané knihy s titulem Věkem podmíněná degenerace makuly. V publikaci mimo jiné upozorňuje na to, že zmíněné onemocnění ohrožuje populaci čím dál víc.

Makulární degenerace v sobě zahrnuje dvě na první pohled rozdílné formy onemocnění – vlhkou a suchou. Při první z nich dochází k prorůstání cév do míst, kde se vyskytovat nemají. Objevuje se méně často, ale bez vhodné léčby ke ztrátě zraku dochází rychle, obvykle v řádu týdnů. Vhodná léčba zpravidla znamená biologickou terapii s cílem zabránit otokům a krvácení sítnice a zároveň potlačit růst nových cév.

Suchá forma s sebou přináší pozvolné zhoršování vidění a jejím důvodem je úbytek a poškození sítnicových buněk. „V současné době nemáme účinnou metodu léčby. Šíření je ale možné zpomalit podpůrnou léčbou, konkrétně kombinací vitamínu C, E, luteinu, zeaxanthinu, zinku a mědi,“ dodává doc. Hejsek.

Jak se věkem podmíněná makulární degenerace projevuje? Prvními subjektivně pozorovatelnými příznaky jsou zamlžený pohled, šedavá místa v centrální oblasti vidění, neobvykle rozostřený obraz nebo rozvlněné, zprohýbané linie a písmena. Přečíst číslo přijíždějící tramvaje, vyluštit křížovku nebo poznat tvář známého na ulici se může rázem stát obtížným úkolem.

BOXY

Amslerova mřížka – otestujte seniory

1. Testování probíhá doma s nasazenými brýlemi na čtení.
2. Podržte mřížku ve vzdálenosti 35–40 cm, jako při čtení.
3. Zakryjte si jedno oko a zaměřte se na bod ve středu mřížky.
4. Důležité je, aby byly vidět všechny čtverce a všechny čtyři rohy mřížky.

 

Pokud je mřížka zamlžená, rozmazaná nebo mění tvar, zavolejte svému očnímu lékaři.

Světový den zraku 2022

 

Hlavním tématem letošního Světového dne zraku, který připadá na 13. října, je varovat veřejnost před podceněním následků očních nemocí. Na stránkách Mezinárodní agentury pro prevenci slepoty je například možné kliknutím slíbit návštěvu očního lékaře, cílem organizátorů je nasbírat do 13. října pět milionů takových kliků.