Nespavost i opakované zástavy dechu. Poruchy spánku mohou způsobit infarkt i duševní onemocnění

Strávíme jím až třetinu svého života a patří mezi naše základní potřeby. Řeč je o spánku, jehož důležitost však člověk často objeví až v momentě, kdy se mu ho nedostává tolik, kolik by potřeboval. Poruchy spánku nejsou ničím neobvyklým. Zatímco spánková apnoe postihuje až 8 % populace, nespavostí trpí 35 až 40 % lidí v Česku.

„Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek je nedílnou součástí zdravého životního stylu. Během spánku regeneruje také náš kardiovaskulární systém, dochází k regulaci krevního cukru i k upevňování nervových spojení a tím i vzpomínek. Spánek přispívá k udržování zdravé tělesné hmotnosti, pozitivní vliv má také na naši náladu a pomáhá odbourávat stres. Během spánku se tvoří látky, které tělu pomáhají v boji s infekcí,“ vysvětluje Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se zdravému spánku věnuje v rámci svých preventivních aktivit. „Poruchy spánku proto mohou způsobovat vážné zdravotní komplikace – od kardiovaskulárních onemocnění po duševní problémy, včetně demence. A naopak mohou být také příznakem těchto nemocí,“ dodává.

Obtížné večerní usínání, časné ranní probouzení bez možnosti znovu usnout a časté buzení v průběhu noci. Pokud se s těmito problémy setkává člověk po dobu jednoho měsíce minimálně tři dny v týdnu, pravděpodobně trpí nespavostí neboli insomnií. Přestože postihuje každou věkovou skupinu, s rostoucím věkem se její výskyt zvyšuje. Nejčastějším krátkodobým spouštěčem nespavosti je stres. Příčinami mohou být ale také nadměrná konzumace kofeinu či alkoholu, kouření, práce ve směnném provozu, jet lag při cestování skrze více časových pásem nebo modré světlo vyzařující z obrazovek. Svou roli mohou hrát také nesprávné spánkové návyky, jako je například nepravidelný čas uléhání nebo náročná fyzická aktivita před spaním.

Člověka, který trpí nespavostí, spánek neosvěží. Během dne proto pociťuje únavu, setkává se s poruchami koncentrace a paměti i s psychickou nepohodou. Trpět může bolestí hlavy, očí nebo páteře a objevit se může podrážděnost, deprese, úzkost a nepohoda. Člověk s nespavostí má totiž až 4x vyšší riziko vzniku psychiatrických onemocnění, a to včetně alkoholové či drogové závislosti. U chronických nespavců se dvakrát zvyšuje také riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění a poruch imunity.

Další poměrně častou spánkovou poruchou je spánková apnoe. Jedná se o situaci, kdy člověk během spánku opakovaně přestává dýchat. Toto zadržení dechu může trvat od 10 do 90 sekund a objevit se může až 300x za 6 hodin spánku. Častěji postihuje muže a osoby s nadváhou či kuřáky. Problémem je, že kvůli zadržování dechu klesá saturace kyslíku v krvi, což může vést k řadě zdravotních komplikací. Zvyšuje se riziko vysokého krevního tlaku a vzniku srdečních chorob jako infarktu či mrtvice. Ovlivněny jsou také kognitivní funkce, nálada, energie a celková kvalita života.

Mezi hlavní příznaky patří velmi hlasité chrápání a nadměrná denní spavost, kterou způsobuje neklidný a přerušovaný noční spánek spojený s intenzivním chrápáním a poruchami dechu. Pacienti si často stěžují také na poruchy paměti a koncentrace. Důležitá je diagnostika, která probíhá prostřednictvím polysomnografie. Jedná se o celonoční vyšetření v laboratoři, kdy je během spánku vyšetřovaného člověka zaznamenáváno několik fyziologických parametrů. Při léčbě může pomoci redukce váhy, spaní na boku i speciální protéza. U těžších forem se pak používá přístroj CPAP, kdy spí pacient trvale s maskou, která vhání pod tlakem vzduch do jeho dýchacích cest a zlepšuje tím okysličení krve.

Mezi další spánkové poruchy, tentokrát již méně časté, pak patří narkolepsie a parasomnie. Narkolepsie se projevuje nadměrnou denní spavostí a náhlým usínáním, a to často i v nevhodných či nečekaných situacích. Parasomnie se projevuje abnormálním chováním ve spánku. Mezi něj se řadí noční děsy a můry, náměsíčnost nebo spánková obrna, během které si pacientův mozek částečně uvědomuje realitu, částečně však stále spí. Dochází během ní ke stavu paralýzy, kdy člověk nedokáže i několik minut pohnout svým tělem.

Ideální doba spánku do velké míry závisí na věku. Dospělým se doporučuje spát 7 až 9 hodin denně, teenagerům 8 až 10 hodin a školákům 9 až 11 hodin. Mladší děti pak potřebují spánku ještě více. Pokud se člověk setká s některými z příznaků poruch spánku, měl by zapracovat na své spánkové hygieně.

Zaručené tipy jak na kvalitní spánek najdete na webových stránkách Loono. Patří mezi ně úprava spánkového režimu, vytvoření večerního relaxačního rituálu, příprava prostředí vhodného pro spánek a dodržování denních návyků vedoucích ke kvalitnímu spánku.

„Jestliže se ani po zlepšení spánkové hygieny příznaky nezlepší, navštivte svého praktického lékaře. Ten vám může na přechodnou dobu předepsat léky na spaní. Důležité je však myslet na to, že tyto léky neřeší příčinu problému a není proto vhodné brát je dlouhodobě, aniž by se řešila příčina spánkového problému,“ dodává Kateřina Šédová. Další metodou, která se využívá při poruchách spánku, je psychoterapie, konkrétně kognitivně-behaviorální terapie. Jestliže problémy přetrvají i při zavedení těchto opatření, je možné objednat se do spánkové laboratoře.