Oční vyšetření: Nečekejte, až vás zrak začne plíživě opouštět

Oči každodenně filtrují obrovské množství informací. Jejich funkce se v čase mění vlivem věku, životního stylu, obrazovek a displejů i chronických chorob. Jaká vyšetření a kdy bychom měli absolvovat? Co všechno hradí zdravotní pojišťovny? A s čím pomůže optometrista v optice a kdy musíme za očním lékařem?

 

Mnozí z nás sami sebe obelhávají názorem ‚když vidím, mám oči v pohodě‘. Máloco může být tak vzdálené pravdy. Jedině pravidelné preventivní kontroly očí nám ukážou objektivně, jak na tom se zdravím našeho zraku jsme. A čím dříve se přijde na případný problém, tím jednodušší a optimističtější může být jeho řešení.

 „Mnoho onemocnění očí, například glaukom, čili zelený zákal, se rozvíjí potichu, bez výrazných příznaků. Proto je klíčová včasná diagnostika. Odhalení a korekce vad jako je krátkozrakost, dalekozrakost či astigmatismus znamená nejen lepší komfort, ale i nižší riziko druhotných komplikací. Navíc nároky na oči zvyšuje každodenní práce u počítače, mobily či nevhodné osvětlení“, vysvětluje MUDr. Valér Vojník, oční chirurg a oftalmolog z Očního centra Poděbrady.

 

Naše oči a zdravotní pojišťovny

Oční vyšetření vyžádané, nebo doporučené lékařem je hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Preventivní prohlídky u dospělých často zahrnují základní orientační vyšetření zraku. Na druhou stranu existují výkony, které bývají považovány za nadstandardní, jako je např. samostatné měření zraku u optometristy bez zdravotní indikace, které tedy může být zpoplatněno.

Jiným příkladem jsou brýle, kontaktní čočky a jejich úpravy, což většinou bývá hrazeno formou doplatku nebo příspěvku z benefitního programu stejně jako nadstandardní testy či podrobné vyšetření sítnice v optice nebo v zařízení bez smlouvy se zdravotní pojišťovnou.

Některé zdravotní pojišťovny nabízejí svým pojištěncům jako benefity příspěvky z fondu prevence třeba na vyšetření nebo pomůcky týkající se zraku (např. na měření, brýle apod.). „Pojištěnci OZP mohou čerpat příspěvek na vyšetření zraku, pořízení dioptrických brýlí, brýlových obrub a dioptrických kontaktních čoček. Výše příspěvku závisí na počtu kreditů nashromážděných v klientské aplikaci VITAKARTA, maximálně může dosáhnout 10 000 Kč,“ zmiňuje František Tlapák, mluvčí zdravotní pojišťovny OZP.

 

K optometristovi, nebo k očnímu lékaři?

V souvislosti s kontrolou zraku vás možná napadá otázka, kdy stačí zajít „jen“ k optometristovi do optiky, a kdy je nutné nechat si vyšetřit zrak očním lékařem, oftalmologem.

Návštěva optometristy je vhodná v případě preventivní prohlídky zraku, když nemáte žádné závažné oční potíže nebo onemocnění, nebo když vás trápí běžné problémy s viděním typu rozmazané vidění, změna dioptrií a únava očí. Optometrista se totiž zaměřuje především na rutinní vyšetření zraku a korekci vidění.

Naproti tomu oftalmolog je lékař-specialista, který má medicínské vzdělání a kvalifikaci k diagnostice a léčbě celého spektra očních onemocnění včetně chirurgických zákroků.

„Pokud pociťujete náhlé zhoršení zraku, bolest v oku, případně jste byli odkázáni optometristou nebo jiným lékařem na specializovanou péči, vždy navštivte očního lékaře. Ten vám také pomůže v případech, kdy je potřeba nějaký chirurgický zákrok, třeba operace šedého zákalu a laserové zákroky. Pomůže vám také s pokročilou léčbou očního onemocnění,“ dodává MUDr. Vojník.

 

Kdy a jak často na oční vyšetření

Pokud jste zdraví bez očních potíží, zrak si nechte změřit každých 18–24 měsíců. Po 40.– 45. roce věku zkraťte interval vyšetření na 12 měsíců, nebo alespoň každých 18 měsíců. Stoupá totiž riziko vývoje glaukomu a změn sítnice.

U dětí se řiďte doporučením pediatra. Pokud máte rizikové faktory typu cukrovka, vysoký tlak, rodinný výskyt očních onemocnění, intenzivní práce na obrazovce, na vyšetření určitě jděte.

„Jsme si vědomi toho, že nalezení očního lékaře nebývá jednoduché. Proto našim pojištěncům prostřednictvím Asistenční služby pomáháme najít vhodného lékaře a objednat se k němu. Můžou se na nás obrátit přes aplikaci VITAKARTA, telefonicky nebo e-mailem. V roce 2024 jsme pomohli najít očního lékaře více než 700 našim klientům, v roce 2025 je jich už více než 600,“ zmiňuje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.

 

Co by mělo vyšetření obsahovat

• Rozbor anamnézy: očí, rodinné anamnézy, pracovní/volnočasové zatížení očí.
• Měření ostrého vidění – na dálku i na blízko.
• Měření refrakce (automatické + subjektivní testování) – zjištění krátkozrakosti/dalekozrakosti/astigmatismu.
• Měření nitroočního tlaku – důležité při glaukomu.
• Vyšetření předního a zadního segmentu oka – rohovka, čočka, sítnice, sklivec.
• U dětí navíc kontrola binokulárního vidění, koordinace očí, screening latentních vad.

 

Česká republika a pár čísel z dostupných studií a odhadů:

• Refrakční vady (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus či presbyopie) postihují min. 2 miliony obyvatel ČR.
• Krátkozrakost ve školním věku ve větších městech může přesahovat 20–25 % dětí.
• Presbyopie (věkem podmíněná vetchozrakost) postihuje většinu populace nad 45 let.

• Glaukom (zelený zákal) se v ČR odhaduje na 350 000–400 000 osob, přičemž zhruba polovina z nich o svém onemocnění neví. Prevalence u osob nad 65 let přesahuje odhadem 3–5 %.
• Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) postihuje aktuálně v ČR asi 70 000–90 000 lidí, převážně starších 65 let; v kohortě nad 70 let prevalence může přesáhnout 10 %.
• Diabetická retinopatie je rizikem pro přibližně 120 000 osob s diabetem 2. typu; aktivní léčba (např. laserová) je prováděna u cca 35 000–40 000 případů ročně.
• Katarakta (šedý zákal) zůstává významnou příčinou okulárního postižení ve věku nad 65 let — ročně je v ČR prováděno kolem 70 000–80 000 operací.
• U dětí se šilhání (strabismus) a tupozrakost (amblyopie) vyskytuje u zhruba 4–7 % dětské populace, tedy asi u 80 000–100 000 dětí.