Life4you.cz - MP 
Nespolupracující nemocní s TBC, dluhy, které po nepojištěných pacientech nemocnicím zůstávají, doplatky za základní léky na tuberkulózu, absence vstupního rentgenového vyšetření cizinců z rizikových zemí – toto a řada dalších problémů trápí české pneumology, kteří infekční pacienty léčí. Témata lékaři otevírají při příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, jenž připadá na 24. března. Ve stejný den o 143 let dříve oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.
„Už dlouho upozorňujeme na zásadní problémy v léčbě tuberkulózy. Tato nemoc postihuje především sociálně slabé a okrajové skupiny. Léčba je povinná, ale není plně hrazena – zejména u lidí bez zdravotního pojištění, což vede ke značným pohledávkám zdravotních zařízení. I když je každý druhý pacient s TBC cizinec a WHO má seznam rizikových zemí, chybí pravidelné vyhledávání neléčených nemocných mezi uchazeči o práci. Dalším problémem je nedostatek pravidel pro zadržení pacientů, kteří odmítají léčbu a jsou agresivní – nemocnice tak musí jednat samostatně, aby zabránily šíření nemoci. Navíc si pacienti na okraji společnosti často nemohou dovolit doplatky za antituberkulotika a právní rámec pro kontrolu léčby mimo nemocnice (např. telemetrické nebo terénní kontroly) chybí. K tomu se přidává zdlouhavé schvalování léků pro rezistentní TBC, což je opravdová komplikace. Apelujeme na Ministerstvo zdravotnictví, aby tyto problémy co nejdříve řešilo,“ říká předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.
„Protože screening na TBC se neprovádí, do nemocnic přicházejí cizinci s vyspělou formou nemoci a ve špatném zdravotním stavu, což vede k úmrtím i přes intenzivní péči. Občas se setkáváme i s vzácnými fatálními formami, například s tuberkulózou střev, která způsobuje jejich akutní neprůchodnost,“ doplňuje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK.
S agresivním pacientem se loni museli vypořádat na uzavřeném oddělení pro léčbu TBC pacientů v nemocnici v Žamberku. „Přijali jsme pacienta s tuberkulózou. Neuměl se smířit s izolací, opakovaně slovně napadal personál, ostatní pacienty, kradl, utíkal, poškozoval majetek nemocnice. Situace vygradovala ve chvíli, kdy vyhrožoval personálu znásilněním a zabitím, rozbil dveře a útočil na spolupacienty – tehdy jsme na doporučení policie zakoupili paralyzéry a policie musela být na oddělení přítomna nonstop několik dnů,“ vzpomíná MUDr. Mária Michalovičová, primářka oddělení Pneumologie a ftizeologie odborného léčebného ústavu Albertinum. „Protože pacient nebyl odsouzený, nešlo jej předat do vazby. O radu a pomoc jsme žádali Ministerstvo zdravotnictví, Českou lékařskou komoru, právníky. Nikdo nám ale nebyl schopen pomoci, protože dle současné legislativy může být infekční pacient umístěn pouze do izolace ve zdravotnickém zařízení,“ pokračuje MUDr. Michalovičová. Po 3 měsících hospitalizace tohoto pacienta potřebovala část personálu krizovou intervenci a pomoc psychologa. Byť jde zatím o jednotky případů, agresivních lidí s TBC podle pneumologů přibývá. Jak říká prof. Koziar Vašáková, Ph.D., pomohlo by psychiatrické uzavřené zařízení. Dříve takové fungovalo v Dobřanech, nyní je však mimo provoz.
Stejně velkým problémem, na který plicní lékaři opakovaně upozorňují, jsou nepojištění pacienti. Podle prof. MUDr. Milana Sovy, Ph.D., přednosty Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno jsou pacienti s TBC často nepojištěni. „Náklady na jejich léčbu jdou za námi. Zrovna teď máme na oddělení cizince bez zdravotního pojištění, který už nyní dluží 664 000 korun. Než jej plně vyléčíme, vyšplhá se částka na milion,“ uvádí prof. Sova. Loni zde hospitalizovali 36 pacientů s tuberkulózou, což je o devět více než v roce 2023.
Prof. Koziar Vašáková, Ph.D., připomíná, že Česká republika patří k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózy. „Počet nově nemocných se pohybuje kolem 4,8 na 100 000 obyvatel ročně. Nízká čísla jsou výsledkem pečlivé a systematické práce českých pneumologů. Můžeme se srovnávat se sousedním Německem s 4,8 TBC pacientů na 100 000 obyvatel ročně nebo Rakouskem s 5,0 na 100 000 obyvatel,“ říká prof. Koziar Vašáková. Tato čísla se však mohou měnit k horšímu, a to především kvůli migraci ze zemí s vyšším výskytem TBC. „To jsou v podstatě všechny země na východ od nás, například Ukrajina s incidencí 112/100 000, Rumunsko 55/100 000 nebo Bulharsko 16/100 000. Neustále žádáme o to, aby nově příchozí absolvovali zdravotní prohlídku včetně zjištění základních infekčních onemocnění. Pokud chtějí v Česku zůstat, měli by být vyšetřeni na základní přenosná onemocnění, zejména na tuberkulózu, a v případě dětí je třeba nechat doplnit všechna povinná očkování,“ dodává prof. Koziar Vašáková.
Podle nových dat z národního registru TBC se počet lidí v České republice, kteří mají tuberkulózu, drží na obdobných číslech jako v roce 2023. Nemoc má 454 lidí, z toho 337 mužů a 117 žen. „Podíl osob narozených mimo Českou republiku činí 48 % a průměrný věk nemocných je 48 let. Evidujeme 18 případů TBC u dětí do 15 let, z toho 12 je narozených v České republice, čtyři na Ukrajině a po jednom v Rumunsku a ve Vietnamu,“ říká MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka. V porovnání jednotlivých krajů zaznamenal největší růst počtu nemocných s TBC kraj Jihomoravský – meziročně o deset případů, na 56 lidí.
