Šišlání, či nesprávná výslovnost –⁠⁠⁠⁠⁠ jak můžeme u dětí podpořit vývoj řeči?

Může se zdát přirozené, že děti šišlají či komolí slova a většina rodičů tak nesprávné výslovnosti svých dětí minimálně zpočátku nevěnuje příliš pozornosti. S přibývajícím věkem se však nesprávná výslovnost fixuje a proto by v nejlepším případě měla být upravena před nástupem do první třídy.

 

Jakou roli hraje ve vývoji řeči mateřská škola?

Dítě, které nastupuje do mateřské školy, by mělo být schopné se domluvit a umět sdělit okolí své potřeby. Mateřské školy se pak dále systematicky zaměřují na rozvoj komunikativních dovedností – nejedná se pouze o výslovnost hlásek, i když ta bývá většinou nejvíce komentovaná okolím, dítě toho musí zvládnout ve školce mnohem více. „V době docházky do mateřské školy dochází k mnoha změnám v řeči. Přestože si většina lidí v okolí dítěte všímá především výslovnosti jednotlivých hlásek, toto je pouze jeden ze střípků mozaiky, kterou správný řečový vývoj tvoří. Aby dítě mohlo ve škole prospívat, musí se také trénovat rozlišování jednotlivých zvuků a následně hlásek, trénovat porozumění nebo musí být schopno používat řeč ke komunikaci se svým okolím. Dochází také k prudkému rozvoji slovní zásoby. V celém tomto procesu hraje nezastupitelnou roli okolí dítěte, ať už rodina, tak mateřská škola, do které dochází,“ vysvětluje klinický logoped PhDr. Jan Dezort, Ph.D.

A jak konkrétně na rozvoji řeči mateřské školy pracují? „Během putování přírodou lze zařadit hry, které pomáhají například sluchové diferenciaci. Na cestě zastavíme mezi dvěma místy, kde jsou děti zvyklé čekat. Všechny děti, které chtějí hrát, si stoupnou na startovní čáru. Kdo nehraje, jde svým tempem k dalšímu místu s jedním z průvodců. U startovní čáry dáváme dětem úkoly typu: slovo začínající na určitou hlásku, slovo se dvěma slabikami apod. Kdo takové slovo vysloví, může vyrazit. Děti, které tuto dovednost ještě nemají rozvinutou, slyší spoustu příkladů a postupně přijdou na to, jak najít správnou odpověď,” doplňuje Tereza Valkounová z Asociace lesních MŠ.

Rozvoj řeči lze podpořit také “doma”

Vývoj řeči nejlépe podpoříte vlastní komunikací s dítětem v rámci rodiny. „Je vhodné, aby si rodiče na dítě udělali každý den alespoň chvilku (třeba 10 minut), kdy mu budou věnovat plnou pozornost, bez dalších vzruchů v okolí. Je důležité, aby dítě od malička vycítilo, že může za rodičem přijít a ten jej bude opravdu poslouchat. S nejmenšími dětmi se zaměřujeme zejména na různé strategie rozvoje komunikace, s většími pak můžeme využít i řady logopedických pomůcek a her podporujících komunikaci, které jsou běžně k dostání,” říká klinický logoped PhDr. Jan Dezort, Ph.D. A co můžete vyzkoušet?

Malovat

S výslovností souvisí nejen poctivé trénování “písmenek”, problematika je mnohem komplexnější. Součástí vývoje řeči je mimo jiné rozvoj jemné motoriky, která se dá skvěle trénovat pomocí navlékání korálků, či kreslení. Cvičit můžeme i venku, vzít si klacík a do písku nebo štěrku v parku dělat kruhy nebo ležaté osmičky.

 

Hýbat se

Pro rozvoj řeči, ale i mozku, je stěžejní přirozený pohyb. Dítě proto potřebuje dostat prostor pro pohybovou aktivitu, která se v období předškolního věku (3–5 let) pohybuje okolo 3 – 4 hodiny denně. „Průzkumy nám dávají za pravdu v tom, že pohyb je zásadní zejména pro rozvoj dětí předškolního věku. Když dítě chodí, leze, skáče, překonává překážky, u čehož kříží ruce i nohy, jsou to pohyby, na které je evoluce připravena. Chůze je důležitá i pro funkce mozku – rozvoj myšlení i centrum řeči,” říká Tereza Valkounová předsedkyně Asociace lesních mateřských škol, kde děti tráví venku 70-90 % času za každého počasí.

 

Mluvit, mluvit, mluvit

Obrazovky telefonů, či sledování televize je pro mnoho předškolních dětí každodenní “aktivitou”. Poznávají tím však své okolí pasivně a chybí jim tak interakce a naslouchání. Ať už jedete autem nebo se jdete projít, společně s dítětem komentujte, co kolem sebe vidíte. Je to pejsek? Co to dělá? V prostředí domova můžete s dětmi místo sledování pohybujících se obrázků na obrazovce, prohlížet knihy a povídat si o nich.

 

Další tipy:

 

• Když s dítětem mluvíte, dívejte se mu do očí. Oční kontakt podporuje soustředěnost na přítomný okamžik.
• Na děti nešišlejte, od narození na ně mluvte se správnou výslovností.
• Slovní zásobu rozšiřuje při společném čtení pohádek, vyprávění příběhů.
• Při vývoji řeči ale i paměti a sluchového vnímání, pomáhá učení se říkanek, básniček či písniček.
• Povídejte si s dětmi o běžných věcech kolem nás.
• Odpovídejte dětem na jejich otázky, popisujte co zrovna děláte.

 

Kdy se obrátit na klinického logopeda?

„Zjednodušeně lze říci, že kdykoliv máte vy nebo vaše okolí jakékoliv podezření na problémy s vývojem řeči, ať jde o výslovnost, porozumění nebo třeba neplynulosti v řeči. Lepší je jedna ‚zbytečná‚ návštěva logopeda, než vyčkávat, jestli se řeč sama neupraví, často pak může být vzhledem k přetížení logopedických pracovišť a dlouhým objednacím lhůtám termín pozdě a vada řeči se zbytečně komplikuje,“ uvádí klinický logoped PhDr. Jan Dezort, Ph.D.

S doporučením obrátit se na logopeda může pomoci také mateřská škola. „Když máme podezření, že dítě potřebuje odbornou pomoc, aktivně upozorňujeme rodiče, aby oslovili logopedy, nebo jiného odborníka. V některých lesních školkách také probíhají logopedické depistáže. Závěry opět sdílíme s rodiči a hledáme společné řešení pro podporu dítěte – nejen ve školce, ale i doma,“ dodává Tereza Valkounová.