Ženy vnímají duševní zdraví jako prioritu, přesto se cítí hůř než muži
Markéta Pavelková 
Ženy ví, jak je duševní zdraví důležité v jejich životě, aktivně se o něj starají, ale přesto ve srovnání s muži častěji propadají stresu, vyčerpání, úzkostem a celkově svou psychickou kondici hodnotí hůře.
Drtivá většina žen (94 %) na otázku, zda je pro ně duševní zdraví důležité, odpoví “ano” a skoro tři čtvrtiny (72 %) dokonce řekne, že je to pro ně velmi důležité. A muži? Duševní zdraví za velmi důležité považuje jen polovina (52 %) z nich. Když se pak žen a mužů zeptáte, zda o svou duši také náležitě pečují, dvě ze tří žen (63 %) vám odpoví “ano”, zatímco v případě mužů je to jen jeden ze dvou (49 %). Tyto výrazné genderové rozdíly v oblasti duševního zdraví potvrdil letošní výzkum společností Lékárna.cz, QED GROUP a agentury Confess Research.
Výzkum také zjistil, že navzdory tomu, že si ženy více uvědomují důležitost svého duševního zdraví pro spokojený život a také se o ně více starají, neznamená to automaticky, že jsou šťastnější. „Při hodnocení vlastní psychické pohody se tak ukazuje zajímavý paradox: ačkoliv ženy o své duševní zdraví pečují více, častěji se cítí psychicky hůře než muži. Jen 17 % žen uvádí, že se cítí úplně psychicky v pohodě, zatímco u mužů je to skoro čtvrtina (24 %). Naopak zhoršenou psychickou pohodu deklaruje každá desátá žena (10 %), ale jen každý čtrnáctý muž (7 %),“ říká Vladimír Finsterle, zakladatel první internetové lékárny v Česku, Lékárna.cz.
Přes celkově vyšší starost o duševní zdraví jsou u žen častěji než u mužů patrné i konkrétní negativní emoce. Téměř polovina žen v posledním měsíci zažila stres, vyčerpání či strach a obavy.
Pokud lidé shrnou své hodnocení celkové spokojenosti se životem, pak i zde jsou ženy o něco méně spokojené než muži (57 % vs. 60 %). K velkému propadu životní spokojenosti přitom dochází u žen mezi padesátým a šedesátým rokem života (jen 44 % se cítí spokojeno). O něco více jsou také nespokojeny se životem ženy v bezdětných domácnostech, ale možná překvapivě také ženy na rodičovské dovolené. A dokonce podíl žen na rodičovské dovolené, které se cítí v naprosté psychické pohodě, je ve srovnání s celou populací jen poloviční (10 % vs. 20 %).
Příroda, rodiny i bylinky a odborná pomoc
Výzkum ukázal, že ženy nejen častěji vnímají duševní zdraví jako prioritu, ale také častěji využívají různé strategie posilování psychické pohody. Mezi nejčastější patří pobyt v přírodě (54 %), čas na rodinu (50 %), koníčky (49 %), aktivní trávení volného času (40 %), péče o domácí mazlíčky (41 %) nebo setkávání s přáteli (35 %). Ženy také častěji než muži využívají i další způsoby posilování duševního zdraví jako jsou bylinky, doplňky stravy nebo meditace, případně kontaktují psychologa či terapeuta. I když se na pomoc specialisty celkově obrací jen málo z nás, tak kdybychom srovnali přístup žen a mužů, pak ženy odborníkům naslouchají dvakrát častěji. A také dvakrát častěji než muži užívají předepsané léky od specialisty.
Za projev duševní pohody můžeme brát pozitivní emoce. A zatímco čeští muži si podle výzkumu častěji než ženy vybavují, že v posledním měsíci zažili pocity pobavení, zájmu nebo vnitřního klidu, ženy zas častěji zmiňují pocit vděčnosti.
|
Ženy vs. muži a duševní zdraví ● 72 % žen označuje duševní zdraví za „velmi důležité“, u mužů jen 52 %. ● O své psychické zdraví se „hodně“ stará 20 % žen a 13 % mužů, „spíše“ se pak stará 43 % žen vs. 36 % mužů. ● Jen 17 % žen se cítí „v naprosté psychické pohodě“ vs. 24 % mužů. ● Ženy častěji než muži zažívají stres, vyčerpání, strach, smutek, úzkost a beznaděj. Ale také pocit vděčnosti. ● Ženy častěji než muži s negativními pocity bojují procházkami v přírodě, trávením času s rodinou, s domácími mazlíčky, omezením sledování zpráv, bylinkami a doplňky stravy, předepsanou medikací, meditací i s pomocí odborníků. Muži se častěji než ženy věnují koníčkům. |
O průzkumu další informace zde
