Léčit za každou cenu? Rozhodnout musí pacient.

Léčit za každou cenu? To je otázka, před níž stojí lékaři, a především pacienti s pokročilou rakovinou plic. Každá onkologická léčba s sebou nese rizika – může prodloužit život, ale také snížit jeho kvalitu. Lidé tak často čelí rozhodnutí, zda podstoupit někdy toxickou terapii, nebo zvolit kratší, ale klidný závěr života. Lékař by s nimi měl vše důkladně probrat a nastínit jim, co jaká léčba obnáší. To se ale vždy neděje, a řada nemocných prožívá poslední měsíce svého života v utrpení. Na důležitost citlivé a důkladné komunikace s pacientem upozorňují pneumologové v rámci Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.

 

„Každý rok rakovinou plic onemocní přibližně 6 600 lidí. Většina k nám přichází pozdě, v době, kdy už nelze nádor operovat, a naděje na plné uzdravení je tak téměř nulová. U těchto pacientů se snažíme o prodloužení života v co nejlepší kvalitě, k čemuž nám pomáhá řada moderních léků. Účinná terapie však často bývá zároveň toxická a provází ji nežádoucí účinky. Ty mohou nemocné velmi potrápit, a přitom prodloužit život jen o několik měsíců. Bohužel nemocní občas nedostávají dost srozumitelných informací, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, jak dál. Lékaři by měli s pacienty důkladně a otevřeně hovořit o tom, co léčba skutečně obnáší – fyzicky, psychicky i časově,“ říká doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň.

Mezi nežádoucí projevy účinné léčby mohou patřit například nevolnost, únava, vyrážka, zažívací obtíže a řada dalších. „Moderní léky jsou velmi účinné a pacientům umí prodloužit život. Je však potřeba vždy zvážit, jak člověka ovlivní. Zejména u starších lidí se setkáváme s ostychem, bojí se zeptat. A někdy my sami hovoříme jazykem, kterému pacienti pořádně nerozumí. U nás v nemocnici úzce spolupracujeme s paliativním týmem na tom, abychom pochopili, jak chce člověk závěr svého života prožít, jaký je jeho cíl, a podle toho léčbu citlivě uzpůsobili,“ pokračuje doc. Svatoň. Připomíná, že nelehkému rozhodnutí čelí i nejbližší příbuzní nemocných.

Pneumologové dlouhodobě usilují o co nejčasnější záchyt rakoviny plic, která zpočátku nebolí ani se nijak neprojevuje. Proto se na ni ve více než 70 % přijde pozdě. Od roku 2022 pomáhá program časného záchytu rakoviny plic zaměřený na současné či bývalé kuřáky mezi 55. a 74. rokem. Podle přednostky Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK prof. MUDr. Martiny Koziar Vašákové, Ph.D., lékaři od roku 2022 do 2024 vyšetřili 20 349 lidí. Nízkodávkové CT na akreditovaných pracovištích absolvovalo 14 989 osob. „U 3,7 % vyšetřených byl výsledek rizikový. Ze zápisu v Národním onkologickém registru (NOR) víme, že 126 z nich má rakovinu plic, na zápis do NOR ještě čeká 35 % osob s nálezem. U 48 % lidí se díky programu našel nádor včas, ve stadiu 1. Přibližně u 34 % už to bylo v pokročilých stadiích 3 a 4,“ přibližuje dosavadní výsledky prof. Koziar Vašáková. Nezbytnou součástí diagnostiky rakoviny plic je bronchoskopie. Slouží k přesnému určení polohy, typu či velikosti nádoru v plicích. Jak říká doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D., přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN v Praze, Česká republika pokulhává za západním světem v kvalitě technologií, které umožňují precizní vyšetření. „V poslední letech došlo k prudkému rozvoji v diagnostice plicních nádorů. K přesnému zobrazení a cílenému odběru vzorků se stále častěji využívá kombinace 3D zobrazení a navigované bronchoskopie. Metoda umožňuje vyšetřit i periferní plicní ložiska, lépe navigovat při odběru vzorků. Zobrazuje anatomii dýchacích cest s vysokým rozlišením a do budoucna bychom díky ní mohli provádět i léčebné zákroky, což by pro pacienta bylo výrazně komfortnější,“ říká doc. Votruba. V ČR ale tato technologie dosud chybí, i kvůli neochotě plátců péče výkony hradit.

Plicní lékaři se také snaží o to, aby měli všichni nemocní s rakovinou plic stejný přístup k léčbě ve všech částech republiky. Ve spolupráci s pacientskou organizací Hlas onkologických pacientů tak vznikla Cesta pacienta s karcinomem plic. Ta pomáhá nově diagnostikovaným lépe se zorientovat, na koho se při potížích obrátit a jaká vyšetření a kde absolvovat. „Když člověk onemocní, je obvykle v šoku a řadu informací vůbec nevnímá. Neví, kam má jít, co má dělat – v tom by měl tento návod pomoci. Víme o krajích, kde záchyt pacientů s rakovinou plic a jejich následné rychlé převzetí do specializovaného centra vázne. Abychom situaci zlepšili, objíždíme tyto kraje a domlouváme se se všemi zodpovědnými, jak zlepšení dosáhnout,“ vysvětluje předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D. Připomíná, že na karcinom plic v tuzemsku ročně zemře téměř 5 400 lidí.

Pomoc pacientům přináší i Český občanský spolek proti plicním nemocem, který letos na podzim zakládá Klub pacientů s rakovinou plic.