Hedvábničky – starostlivé matky i náhradní pěstounky. V Zoo Ostrava pomáhají s odchovem vzácných bažantů a dalších ptáků.

Hedvábnička je zajímavé plemeno kura domácího. Samice si zachovávají přirozený pud kvokavosti, a tak je chovatelé v ostravské zoo využívají jako náhradní matky při odchovu některých druhů bažantů, koroptví nebo i kachen. Odchov probíhá v zázemí zoo, kam nemají návštěvníci přístup. Nyní ale mohou zájemci hedvábničku pozorovat při odchovu vlastních kuřat v expozici Na Statku.

 

Hedvábničky jako náhradní matky využívají chovatelé v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava v případě vzácných druhů bažantů, kdy samice nedostatečně inkubuje snůšku, nebo na ni vůbec nezasedne. Pro odchov mláďat náhradní matkou / pěstounkou je tato varianta lepší, než kdyby byla vejce inkubována v umělé líhni. Po vyklubání slepička kuřata zahřívá, vodí a hlídá. Podobně se například chová i další plemeno Japonka. „Obě tato plemena ve zdrobnělé formě využíváme v naší zoo druhým rokem. Poprvé tak byla vloni odchována mláďata bažantů Wallichových, protože na svou první snůšku samice bažanta nezasedla. Letos odchovávají slepičky ze stejného důvodu i koroptve fokienské,“ popisuje Petr Vrána, vedoucí zoologického oddělení II, zoolog pro welfare a koordinátor veterinární péče v Zoo Ostrava.

Hedvábnička je zajímavá nejen svou starostlivostí o kuřata (i cizí, která vyseděla), ale také vzezřením. Její nadýchané peří připomínající savčí srst je pro slepice netypické. Peří má barvu bílou, ale také černou, kropenatou či hnědou. Plemeno má svůj původ pravděpodobně v Číně. Když se hedvábnička dostala do Evropy, byla tato „chlupatá slepice“ považována za křížence slepice s králíkem.

Návštěvníci ostravské zoo mají nyní mají možnost toto zajímavé plemeno vidět – ve stáji v expozici Na Statku pečuje samice hedvábničky o tři vlastní kuřata, kde budou po dobu několika týdnů, než se osamostatní.

Zoo Ostrava chová celkem 10 druhů bažantů, z nichž cca polovina patří k ohroženým druhům a zoo je zapojena do mezinárodních záchranných chovů pro tyto druhy. „Odchov matkou nebo náhradní pěstounkou je pro mláďata mnohem příznivější než odchov uměle. Zvýší se tím i pravděpodobnost, že si takto odchované samičky zachovají přirozený pud vysedět snůšku a postarat se o svá vlastní mláďata. Zejména u vzácných a ohrožených druhů je přirozený odchov nadmíru důležitý pro udržení zdravé a životaschopné záložní populace v lidské péči,“ dodává Petr Vrána.