Premiéra Garden of Labour přinese oslavu vysokého umění s mopem v ruce

Life4you.cz - MP 17. 10. 2024 3 min čtení

Divadlo DISK a umělecký tým v čele s režisérem Domenem Šumanem uvede na půdě ARCHY+ autorskou inscenaci, která je vizuální alegorií pozdního kapitalismu, oslavou vysokého umění, dobře provedeným úklidem, i koncertem. Premiéra proběhne 23.10. 2024, první repríza hned 25.10. 2024.

Magisterská absolventská inscenace režiséra a studenta Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU Domena Šumana s názvem Garden of Labour si klade otázku: Jak vypadá rajská zahrada 21. století?

Inscenace vznikla ve spolupráci studentského divadla DISK a ARCHY+, která poskytla zázemí pro její vznik a na jejíž půdě se také uskuteční říjnová premiéra a další uvádění v sezóně 24/25.

Zahrada je prostor obvykle spojovaný s harmonií, klidem a meditací, ale také s něčím uměle vytvořeným. Je odrazem toho, kdo ji vytvořil. Zahrada je místem pro odpočinek a kontemplaci, ale také tvrdou manuální práci, která nikdy nemá konce. Režisér Domen Šuman o rozhodnutí zasadit inscenaci do právě takového prostoru říká:

„Ta asociace šla asi přes příběh Adama a Evy a rajskou zahradu. Mytologie mě baví a často přemýšlím nad možnostmi její reinterpretace ve vztahu k dnešku – co je ta dnešní rajská zahrada, co je nová mytologie světa, ve kterém žijeme. Skrze biblický příběh zahradu vnímám i přes osudovost – jako prostor, ve kterém se můžou odehrát velmi důležité věci, které nás v dlouhodobém horizontu ovlivňují.“

Jak by asi vypadala rajská zahrada 21. století, v době zrychlené a přehlcené? Inscenace slouží jako zamyšlení nad podobou práce v divadelním kontextu, která je ovlivňována potřebou obrovské divadelní nadprodukce.

Charakteristickým stylem začínajícího režiséra, je snaha o zrovnoprávnění všech jevištních složek a hledání upřímnosti a opravdovosti, a to i v rámci výrazné herecké či vizuální stylizace. O scénografii, kostýmy a masky se v tomto díle zasadila scénografka italského původu Jasmine Molinari. Původcem dramatických situací zde nejsou pouze herci, ale také sám prostor. Inscenace zobrazuje lidství v jeho odlidštěné formě, a to formou výrazné herecké a výtvarné stylizace. Herci obléknou masky, které realistické zobrazení člověka výrazně deformují, a odehrají v nich Hamleta, nejčastěji inscenované drama na světě.

„V divadelním světě se říká, že aby mohl být divadelní režisér brán seriózně, musí alespoň jednou za život dobře zinscenovat Hamleta. S lehkou nadsázkou jsme se s režisérem Domenem Šumanem domluvili, že není lepší čas na naší vlastní interpretaci než v době, kdy vzniklo za poslední rok v Česku Hamletů nejméně sedm,“ vysvětluje výběr textu dramaturgyně Alžběta Nováková. Hamlet tak poslouží jako materiál z klasického divadelního kánonu, zobrazující, jak společnost chápe „velké divadlo“.