Audiovizuálně pohlcující drama Rose s hvězdnou Sandrou Hüller, která dobyla Berlinale, míří do českých kin a je rakouským kandidátem na Oscara
Markéta Pavelková 
Sandra Hüller ve své nejodvážnější roli, jak ji diváci ještě neviděli. Po bouřlivých časech třicetileté války se v odlehlé německé vesnici objevuje tajemný voják (Sandra Hüller), který tvrdí, že je dědicem dávno opuštěných pozemků. Jeho snahu o přijetí do místní komunity komplikují podezřívaví vesničané a jedno tajemství. Do vesnice totiž Rose dorazila pod cizí identitou vydávající se za mužské pohlaví. Audiovizuálně pohlcující rakousko-německé historické drama Rose rakouského režiséra Markuse Schleinzera ohromilo diváky na Berlinale, kde byla Sandra Hüller za svůj herecký výkon oceněna Stříbrným medvědem. Snímek se v Berlíně stal i absolutním vítězem prestižního hodnocení mezinárodních kritiků a je také oficiálním rakouským kandidátem na Oscara 2027 v kategorii Nejlepší mezinárodní hraný film. Do českých kin snímek uvede 17. září společnost Bionaut Zero Gravity.
Trailer zde: https://youtu.be/JlVJGSW55-w
Vizuálně syrový černobílý film Rose o ženě, která si v nelehké historické době přisvojí identitu padlého vojína, aby coby „muž“ nabyla větší svobody a s ní spojené možnosti získání majetku, byl v Čechách k vidění doposud jen na letošním MFF Karlovy Vary v sekci Horizonty. Autorem scénáře filmu jsou Markus Schleinzer a Alexander Brom, kteří nechávají své hrdiny promlouvat strohou němčinou inspirovanou tehdejším jazykem. Roli zdánlivě poddajné, v jádru však rebelující Susanny, kterou za účelem spojení majetků a početí potomka dohodí její otec Rose jako nevěstu, ztvárňuje mladá německá herečka Caro Braun.
„Markus Schleinzer a Alexander Brom jsou vynikající scenáristé, kteří napsali scénář, jenž je básní. Postava Rose je natolik komplexní a silná, plná rozporů a zároveň dojemná, že jsem ji chtěla poznat a porozumět jí. Jazyk, kterým ve filmu mluvíme, pro mě představoval výzvu, nepodobá se totiž ničemu, co jsem kdy předtím četla. Také ráda pracuji s celým svým tělem, což právě v případě Rose bylo velmi důležité,“ říká herečka Sandra Hüller.
Sandra Hüller patří k současné špičce evropských hereček. Vyzdvihovaná je zejména pro mimořádnou autenticitu, přesnost a schopnost vytvářet psychologicky komplexní postavy bez okázalých hereckých gest. Mezinárodní průlom jí přinesl celosvětový úspěšný film Toni Erdmann (2016), za hlavní roli Ines Conradi získala mimo jiné evropského Oscara. V roce 2023 zazářila hned ve dvou zásadních filmech uvedených v hlavní soutěži v Cannes – jako spisovatelka Sandra ve snímku Anatomie pádu francouzské režisérky Justine Triet, který získal Zlatou palmu, a jako Hedwig Höss ve filmu britského režiséra Jonathana Glazera Zóna zájmu, oceněném Grand Prix. I za Anatomii pádu získala Evropskou filmovou cenu, nominaci na Oscara a francouzského Césara za nejlepší ženský herecký výkon. Její role se vyznačují unikátním spojením civilnosti, inteligence a emocionální intenzity. O jejím mimořádném talentu vypovídá i to, že má nyní šanci na tři nominace na Oscara, kromě Rose i za role ve filmu Domovina a Spasitel.
Režisér Markus Schleinzer, vídeňský rodák, působil sedmnáct let jako castingový režisér a díky úzké spolupráci s Jessicou Hausner, Ulrichem Seidlem a Michaelem Hanekem se podílel na mezinárodním úspěchu rakouské kinematografie. U filmu Bílá stuha (The White Ribbon), oceněného Zlatým glóbem a nominovaného na Oscara, byl zodpovědný nejen za obsazení dětských herců, ale také za vedení jejich hereckých výkonů přímo během natáčení. Jeho první dva celovečerní režijní filmy Michael (2011) a Angelo (2018) byly uvedeny a oceněny v hlavních soutěžních sekcích filmových festivalů v Cannes, Torontu, Londýně, Bombaji a Japonsku a na dalších mezinárodních festivalech. Schleinzer v současnosti působí také jako herec a věnuje se výuce režie na Filmové akademii v německém Ludwigsburgu.
