Ilustrovaná historie a budoucnost peněz Pavel Juřík: PENÍZE – OD ZLATA PO BITCOIN
Life4you.cz - MP 
Peníze jsou samozřejmou součástí lidské společnosti už několik tisíciletí. Od té doby se rozvinuly od mušliček, zlatých valounků nebo stříbrných spirál v mince a bankovky, se kterými kdysi obchodovali kupci a směnárníci, dnes banky a burzy.
Tato kniha přináší mnoho zajímavých informaci nejen o vzniku a rozvoji peněz, bankovnictví nebo platebních karet a dalších technických vynálezů, ale i o loupežích měnového zlata za druhé světové války nebo o vzniku evropské měny euro. Představeny jsou také nejvýznamnější osobnosti historie peněz.
Mince a bankovky jsou také formou užitého uměni, proto publikace přináší informace a fotografie o nejhezčích platidlech světa, mezi která patři i ta česká.
Autor Pavel Juřík v Úvodním slovu knihy říká: Peníze, tolikrát zatracované i opěvované, nejsou jen třpytivým kovem, šustivým papírem nebo neviditelným zápisem kdesi v počítačích. Je s nimi spojena také řada vynálezů. Starověkým říším v Mezopotámii, Egyptě nebo v Číně vděčíme nejen za počátek rozvoje své vzdělanosti, kultury a řemesel, ale rovněž za vynález peněz. S penězi souvisí i rozvoj písma a matematiky. Nebýt peněz, nevznikla by většina uměleckých děl, od výtvarných přes hudební až třeba po filmová.
Pokusy vybudovat společnost bez peněz skončily obrovskými materiálními a lidskými ztrátami. Ovšem bez nich by nebylo možné ani vést války a pro peníze se také válčilo a válčí se dodnes. Cenu peněz a zlata si dobře uvědomovali antičtí i středověcí dobyvatelé, Napoleon, Hitler nebo Stalin.
A jsou-li peníze obrazně řečeno krví hospodářství, pak banky jsou jeho srdcem, které pumpuje peníze tam, kam je potřeba. A pokud tento „krevní oběh“ nefunguje správně, rychle se to projeví na „finančním zdraví“ státu, ať už jde o pokles směnného kurzu měny, růst úroků z úvěrů nebo inflaci.
Ukázka z knihy:
Jak a proč vznikly tolary?
Růst evropského i zámořského obchodu a vyšší životní úroveň obyvatel Evropy v průběhu 16. století potřebovaly mince ještě vyšší hodnoty, než byl například pražský groš. Protože zlata byl nedostatek, tuto roli nemohly plnit zlaté mince.
A tak ve čtyřicátých letech 16. století italská města Benátky a Milán začaly razit těžší stříbrné mince o hmotnosti 9–10 gramů (cca trojnásobek dosavadní hmotnosti). Přidaly se i další italské státy a papežská kurie. Tyto mince se nazývaly testone, scudi nebo lira.
V habsburské monarchii dal podobně velké stříbrné mince tolarového typu (váha cca 30 gramů) od roku 1486 razit arcivévoda Zikmund Tyrolský. Nazývaly se Guldiner nebo Guldengroschen (zjednodušeně gulden) a později tolar.
Jáchymovské tolary
Jáchymov přišel na scénu dějin roku 1512, kdy dva horníci začali dolovat štolu u Konradsgrünnu pod Zámeckým vrchem. Protože neměli peníze na pokračování v díle, o čtyři roky později jejich důl a okolní pozemky koupil hrabě Štěpán Šlik (1487–1526). Štěpán založil těžařskou horní společnost, která brzy narazila na jedny z nejbohatších zdrojů stříbra v Evropě.
V roce 1517 byla hornická osada přejmenována na Jáchymov (něm. Joachimsthal). O tři roky později ji král Ludvík Jagellonský povýšil na svobodné královské horní město. Ještě v roce 1517 hrabě Štěpán vydal městu šlikovský horní řád. Asi od roku 1519 dal tajně razit těžké a kvalitní stříbrné mince zvané Joachimthaler (jáchymovské), thaler neboli tolar a vyvážel je do sousedního Saska, aniž by českému králi platil urburu.
Do roku 1528 Šlikové vyrazili 3.250.000 tolarů a 22.000.000 pražských grošů, než jim král Ferdinand I. ražbu odňal. Když se Šlikové v roce 1547 zapojili do stavovského povstání proti Habsburkům, které bylo poraženo, král Ferdinand I. jim zkonfiskoval veškerý majetek, včetně jáchymovských dolů. Zdejší královská mincovna ukončila ražbu tolarů roku 1671, protože těžba stříbra se nevyplácela.
Jáchymovské tolary se v 16. a 17. století staly žádanou měnou, pro svůj vysoký a stabilní obsah stříbra. Název tolar převzalo nejprve Španělsko, které v Mexiku razilo stříbrné dolary. A protože mexické dolary se hojně používaly v severoamerických koloniích, když Spojené státy vyhlásily nezávislost, svou měnu pojmenovaly dolar.
PAVEL JUŘÍK (* 1965) je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze a jeho zálibou je historie a cestování. Jeho první knihy se zabývaly historií a budoucností platebních karet (např. Platební karty, Ilustrovaná historie placení) a historií bankovnictví na území České republiky (Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě). V posledních letech se věnuje především historii české a moravské šlechty (Jihočeské dominium – 2008, Liechtensteinové, Historie a sídla knížecího rodu – 2015).
Od roku 2013 v nakladatelství Universum vydal řadu knih zaměřených na historii šlechtických rodů: Šternberkové (2013), Encyklopedie šlechtických rodů (2014), Kolowratové (2016), Lobkowiczové (2017), Schwarzenbergové (2018), Kinští (2019), Rožmberkové (2020), Czerninové (2021), Chotkové (2022), Harrachové
(2023), Liechtenstenové (2023), Valdštejnové a Dietrichsteinové, Mensdorff -Pouilly (2024).
Vydal zde i knihy o historii vojenství Královna bitev, České země a vznik moderního evropského dělostřelectva (2021) a Armáda – Od starověku po kosmické války (2022). Svými knihami a články zpřístupňuje čtenářům zajímavé informace o dějinách.
