Markéta Pavelková 
Jak v těle vznikají bílkoviny? Odpovědí jsou aminokyseliny. Právě z těchto látek si organismus sestavuje proteinové řetězce, které představují zásadní prvek pro růst a obnovu tkání, správnou funkci imunity i tvorbu hormonů a enzymů. Ne všechny si však dokáže tělo vytvořit samo. V případě esenciálních aminokyselin velmi záleží na skladbě a kvalitě jídelníčku. Dokáže vegetariánská strava pokrýt celé spektrum? Kdy je vhodné sáhnout po suplementech? A jak se projevuje jejich nedostatek?
Aminokyseliny fungují v lidském těle jako základní stavební kameny bílkovin. Jsou tak zapojené do všech klíčových procesů, které se v organismu odehrávají – od tvorby tkání a svalů přes činnost imunitního systému až po syntézu hormonů a enzymů. Svou roli rovněž plní při hojení ran, regeneraci, přenosu signálů v nervové soustavě a transportu látek.
Člověk přitom využívá přibližně 21 typů, z nichž některé zvládne i sám vytvářet. „Neesenciální aminokyseliny si tělo samo vyrábí. Jedná se například o alanin, asparagin, kyselinu asparagovou a kyselinu glutamovou,“ vysvětluje Mgr. Kateřina Provázková, která má na starosti vývoj doplňků stravy ve společnosti Chromozoom. „Naopak ty, které si vytvářet nedokážeme, označujeme jako esenciální aminokyseliny a je potřeba je přijímat hlavně ze stravy, popřípadě suplementů. Patří mezi ně leucin, lysin, threonin, methionin nebo také tryptofan, jenž se mimo jiné podílí i na tvorbě serotoninu, tedy hormonu dobré nálady,“ dodává. K čemu však může dojít, pokud člověku důležité aminokyseliny chybí?
I drobné projevy mohou být výsledkem nedostatku
Únava, snížená výkonnost nebo zhoršená kvalita vlasů a pokožky – i to jsou signály, kterými nám organismus dává najevo právě nedostatečné zastoupení aminokyselin. Na první pohled zanedbatelné projevy však v případě dlouhodobého deficitu mohou přerůst ve značně vážnější zdravotní problémy. Řeč je například o úbytku na váze, narušené funkci imunity, zpomalení procesu hojení nebo o hormonální nerovnováze a problémech s trávením. Podle odbornice Provázkové může v krajních případech organismus začít i „rozebírat sám sebe“: „Nemá totiž z čeho potřebné látky vytvářet.“
Do hry navíc vstupuje také genetika. Vedle vstřebávání a rychlosti využití aminokyselin může do jisté míry ovlivňovat i to, jaký příjem je pro člověka dostatečný. „U některých lidí může být vyšší nárok na určité aminokyseliny při stresu, nemoci nebo fyzické zátěži,“ popisuje Provázková.
Je proto vhodné význam aminokyselin nepodceňovat a vědomě je do jídelníčku pomocí kvalitních zdrojů pravidelně zařazovat.
Každá bílkovina na talíři se počítá!
Základem by měla být vždy vyvážená strava bohatá na kvalitní bílkoviny. Na talíři by proto neměly chybět vejce, ryby, maso, mléčné výrobky, ale také luštěniny, ořechy, nejrůznější semena a celozrnné obiloviny. Přestože živočišné potraviny obvykle nabízejí kompletní spektrum esenciálních aminokyselin, neexistuje typ, který by se vyskytoval výhradně v mase. Proto i vegetariáni mohou velmi jednoduše získat všechny potřebné aminokyseliny skrze rostlinnou stravu – jen je potřeba vhodně potraviny vybírat a kombinovat.
Při vyšší zátěži, stresu nebo v jinak náročnějším období se nabízí pestrý jídelníček obohatit také o doplňky stravy. „Suplementy umožňují cílené a přesné doplnění konkrétní aminokyseliny. Hodí se například při sportu, stresu, rekonvalescenci nebo trávicích potížích,“ popisuje význam suplementace Kateřina Provázková. „Ideální doba užívání se vždy odvíjí od cíle – nejčastěji ráno, po fyzické zátěži nebo večer. Některé aminokyseliny je navíc vhodné užívat samostatně, aby se lépe vstřebaly. Například L-glutamin, jenž je dostupný i v nabídce Chromozoom, se doporučuje dávkovat nalačno, zejména po fyzické zátěži, kdy se jeho potřeba může zvyšovat,“ uzavírá.
Dát aminokyselinám v rámci jídelníčku prostor zkrátka dává smysl. Pokud je cílem podpora zdraví jako provázaného systému, v němž se jednotlivé procesy navzájem ovlivňují, je v našem nejlepším zájmu dopřát tělu jejich nejkvalitnější zdroje.
