JenPráce.cz: Kuchařka má průměrně 24 tis. Kč, vedoucí jídelny 29 700 Kč.

S nástupem nového školního roku se pozornost znovu obrací na školní jídelny. Denně se v nich stravují statisíce dětí, přesto zůstává prostředí, v němž kuchařky a vedoucí pracují, dlouhodobě podhodnocené. Jejich platy se pohybují jen těsně nad minimem, zatímco od nich veřejnost i stát očekávají vyšší kvalitu a pestřejší jídelníčky.

Do hry vstupují i plánované legislativní změny, které mají přinést zdravější skladbu obědů.

Podhodnocené platy
„Průměrná mzda kuchařky ve školní jídelně se v současnosti pohybuje kolem 24 000 korun měsíčně, vedoucí jídelen pobírají zhruba 29 700 korun. Tarifní tabulky od letošního ledna posunuly základní plat kuchařek na 19 280 korun, což znamenalo meziroční nárůst téměř o osm procent. Přesto platy stále zůstávají hluboko pod průměrem ve veřejném sektoru, který překračuje 49 000 korun. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že od září 2025 přechází financování kuchařek, uklízeček či školníků z centrálního rozpočtu na zřizovatele škol. Pro některé obce to může být výrazná finanční zátěž,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.

Nutriční nedostatky a chystaná novela
Vedle finančních otázek se dlouhodobě řeší i samotná kvalita jídla. Inspekční šetření potvrdila, že řada jídelen bojuje s nízkou energetickou hodnotou pokrmů, nadměrným solením nebo podáváním slazených nápojů. Také spotřební koš, který určuje výživové normy, je často kritizován jako zastaralý a příliš obecný. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje novelu vyhlášky o školním stravování, která má po třiceti letech přinést zásadní změnu. Nově by se měl klást důraz na vyšší podíl ryb, celozrnných obilovin a na omezení volných cukrů. Cílem je nejen zlepšit zdravotní stav dětí, ale také zatraktivnit jídelny v očích rodičů.

Novela vyhlášky č. 107/2005 Sb., která přináší zásadní aktualizaci výživových pravidel spotřebního koše, je nyní ve fázi závěrečné přípravy a projednávání mezi ministerstvy a dalšími institucemi. Měla by umožnit větší flexibilitu při sestavování jídelníčku, zavést novou věkovou kategorii, omezit slazené nápoje, zvýšit podíl celozrnných obilovin, ovoce a zeleniny a umožnit konzumaci vlastních pokrmů ve školách.

„Novela vyhlášky o školním stravování je nyní připravena k plné implementaci – školy ji mohou začít dobrovolně uplatňovat již od nadcházejícího školního roku. Pilotní provozy už prověřují, jak funguje v praxi, klíčovým krokem teď zůstává vydání podrobné metodiky, která školám pomůže změnu skutečně realizovat,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.

Příklady dobré praxe a snaha o změnu
Ne všechny jídelny se však potýkají jen s problémy. Česká školní inspekce v posledních letech shromažďuje inspirativní příklady, které ukazují, že i s omezenými prostředky lze vařit zdravě a chutně. Do popředí se dostávají projekty typu „Zdravá školní jídelna“, kde se pedagogové i samotní žáci podílejí na výběru jídelníčku. Některé školy dokonce motivují děti k pestřejší stravě hravou formou, například prostřednictvím barevných symbolů či maskotů. Jinde se osvědčila spolupráce s nutričními poradci a důraz na využívání lokálních surovin.

Jídelny mezi dvěma tlaky
„České školní jídelny tak stojí mezi dvěma protichůdnými tlaky. Na jedné straně se od nich očekává, že nabídnou kvalitnější a zdravější jídla, a na druhé straně musí fungovat s podprůměrnými mzdami a pod dohledem přísných rozpočtových pravidel. Přesto se právě nyní rýsuje šance na změnu – připravovaná novela vyhlášky může přinést zásadní posun v tom, co děti v jídelnách dostávají,“ říkáa Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz a dodává: „Jistým problémem může nicméně být i výše potravinového normativu na jednoho žáka, zdravější potraviny jsou mnohdy dražší a je otázkou, zda je nynější normativ dostačující. Je také možné, že v důsledku toho budou některé jídelny vyžadovat vyšší příspěvky na obědy od rodičů.“

Zdroj: JenPráce.cz