Čeští experti na zhoubné nádory krve přijímají první pacienty z Ukrajiny

Již dvě mladé pacientky s Hodgkinovým lymfomem přijala v minulých dnech I. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty UK v Praze. A počítá s příchodem dalších, stejně jako ostatní centra, která nádorová onemocnění krve léčí. Téma týkající se zajištění péče o pacienty uprchlé z Ukrajiny proberou lékaři na výročním zasedání Kooperativní lymfomové skupiny (KLS) která se v těchto dnech koná v Praze.

 

„Jsme v kontaktu s vedením onkologického ústavu v Kyjevě stejně jako s mezinárodní pacientskou organizací. Deklarovali jsme připravenost převzít péči o nemocné, kteří museli kvůli válce opustit zemi,“ říká předseda KLS prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., který je také přednostou I. interní kliniky – hematologie VFN a 1. LF UK v Praze. „Počítáme s převzetím těch, kteří to budou potřebovat. Jsme přesvědčeni, že část prostředků z nebývalé solidarity s Ukrajinou stejně jako případná dotace z EU by měla směřovat do nákladů na tuto péči.“

Větší část pacientů podle vedoucí lékařky lymfomové skupiny Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno doc. MUDr. Andrey Janíkové, Ph.D., do ČR teprve přijde. „Jsme připraveni pacienty přijmout. Naše povinnost je postarat se o ty, kteří za nás na Ukrajině bojují,“ komentuje situaci doc. Janíková. Experti na hematoonkologii také uvítají zapojení svých ukrajinských protějšků, kteří v budoucnu do Česka dorazí. „Řešíme nyní s Českou lékařskou komorou, jak ukrajinské lékaře co nejrychleji zapojit do systému, i kdyby to nejprve bylo na úrovni tlumočníků. Musíme si uvědomit, že sem mohou přijít elitní experti na hematoonkologii, lidé z univerzit, a řada z nich u sebe nebude mít vzhledem k situaci všechny potřebné dokumenty. Něco by mohlo vyřešit čestné prohlášení – ale o tom budeme ještě jednat. V našem zdravotním systému jsou určitě potřeba, i kdyby ze startu fungovali v nemocnicích jako technickohospodářští pracovníci,“ vysvětluje prof. MUDr. Vít Procházka, Ph.D., z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc. Řeší se například podoba tzv. nostrifikačních zkoušek, které ověřují, zda má žadatel o práci vzdělání na stejné úrovni jako absolvent příslušného oboru v ČR. Hematologická onkologie se dle KLS obecně dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů, specializovaných nelékařských profesí, molekulárních biologů, laboratorních pracovníků, sester, psychologů a dalších.

KLS na svém zasedání také probírala léčbu lymfomů v době covidové pandemie – shodla se, že docházelo ke zpoždění příchodu pacientů na specializovaná oddělení. „Díky robustnímu systému primární péče, který byl schopen zachytit nádory krve hned zpočátku, k nám chodili pacienti už i při prvních příznacích. Ve chvíli, kdy se hlavním problémem stal covid a část péče probíhala vzdáleně, jsme zaznamenali, že část lidí k nám dorazila s více pokročilým onemocněním, což může ztěžovat jejich vyhlídky na uzdravení,“ dodává zástupce přednosty pro léčebnou péči 4. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové doc. MUDr. David Belada, Ph.D. „Chtěli bychom poděkovat všem, kdo přispěli k tomu, že se péče o nemocné s krevními nádory – v tomto případě s lymfomy – nezhoršila. Počty transplantací se například na našem pracovišti v letech 2019 až 2021 nezměnily,“ dodává prof. Trněný. Jak dále uvádí, počet pacientů s lymfomem nebo chronickou lymfocytární leukémií se v ČR v posledních třiceti letech ztrojnásobil, nyní zde žije přes 26 000 těch, kteří se pro lymfomy léčilo či léčí. Ročně lékaři diagnózu sdělí více než 2 500 lidem – každé tři hodiny je tedy novému pacientovi diagnostikován lymfom.

Přesnou příčinu nárůstu lékaři neznají, roli podle nich však nepopiratelně hraje životní styl a také stárnutí populace. „Dvě třetiny všech lymfomů jsou typické pro starší věk – je to tedy do jisté míry daň za dlouhověkost,“ říká doc. Janíková. „Výrazné zlepšení přežití odráží kvalitu péče v ČR. Další podpora moderního vybavení, zrychlení přístupu k novým lékům a způsob jejich úhrady jsou aktuálními tématy,“ dodává prof. Trněný. Schvalování nových terapií trvá dle lékařů často jeden až dva roky, někdy i déle. „Patříme k pomalejším zemím, přestože my, lékaři, na rychlejší schvalování tlačíme, například v oblasti revoluční genové terapie,“ doplňuje doc. Belada.

V Česku funguje osm center vysoce specializované hematoonkologické péče pro dospělé. Pro děti dvě centra s transplantační jednotkou a šest bez jednotky.

 

O Kooperativní lymfomové skupině (KLS)

Kooperativní lymfomová skupina, z.s. (Czech Lymphoma Study Group – CLSG) je sdružením lékařů a dalších pracovníků zabývajících se diagnostikou, léčbou a výzkumem v oblasti maligních lymfomů. Spolek zároveň pracuje jako lymfomová sekce České hematologické společnosti ČLS JEP. Spolupráce přinesla řadu výsledků jak v oblasti výzkumné, tak v oblasti zavádění nových metod do diagnostiky a léčby. Více informací na www.lymphoma.cz.