Markéta Pavelková 
Foto: Pixabay
Lidé, kteří trpí zástavami dechu ve spánku a zároveň chronickým onemocněním plic, čelí až 3× většímu riziku smrti než ti, kterým se tyto dvě nemoci nepřekrývají. Úmrtnost lze významně snížit léčbou – problém je, že většina lidí o tom, že těmito nemocemi trpí, vůbec neví. Pneumologové na to upozorňují v rámci Dne pro zdravé plíce, pořádaného u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (19. listopadu).
Lékaři odhadují, že o chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) neví až 450 000 osob, které jí trpí – léčí se „jen“ asi 250 000 pacientů. U apnoe je to ještě horší. O tom, že se jim ve spaní zastavuje dech, neví odhadem 80 % nemocných. Tedy dalších přibližně 200–300 000 lidí bez diagnózy, a tedy i léčby. „CHOPN a spánková apnoe se bohužel často překrývají. U pacientů tak dochází k hlubším a delším poklesům kyslíku v krvi než u každé z těch nemocí samostatně. To zatěžuje srdce, mozek i plíce. Pacienti s takovou kombinací čelí vyššímu riziku komplikací a úmrtnosti. CHOPN sama o sobě zkracuje život o 5–10 let v závislosti na závažnosti stadia a neléčená spánková apnoe o 7–10 let. Kombinace těchto nemocí je proto doslova vražedná,“ říká prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Na překryv chorob by měli lékaři myslet, když si například člověk s CHOPN stěžuje na ranní bolest hlavy, denní spavost nebo chrápání. A když naopak člověk se spánkovou apnoe kašle, zadýchává se či kouří.
Kouření je jednou z nejčastějších příčin vzniku obou nemocí – odvyknout cigaretám se ale podaří jen zlomku uživatelů. „Jistou dobu jsme doufali, že výměna cigaret za vapování pomůže, ale nedávné studie ukázaly, že ani to v odvykání nepomáhá. Spíše naopak, závislost na nikotinu prodlužuje,“ říká prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Včasnou léčbu CHOPN komplikuje fakt, že když už lidé dojdou k lékaři s tím, že se jim špatně dýchá, obvykle přichází v pokročilé fázi nemoci. „Bohužel ke mně drtivá většina pacientů přijde až s těžce omezenými plicními funkcemi. Když se CHOPN rozvíjí, mají 100 % plicních funkcí a nemoc se dlouho neprojevuje. Pak se funkce pomalu horší, ale to si pacienti vysvětlují špatnou fyzickou kondicí, kouřením nebo věkem. Ti, co mají sedavé zaměstnání, poznají, že je něco špatně ještě později než například sportovci. Pro léčbu si tak přicházejí velmi pozdě, a plíce už nelze přimět k tomu, aby fungovaly jako dříve. V současnosti však dušnost u CHOPN umíme výrazně snížit, a léčit tak dopady tohoto onemocnění, i když zatím samo o sobě zůstává nevyléčitelné,“ vysvětluje doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN) a přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka. Připomíná, že kvůli snaze o časný záchyt CHOPN pořádají plicní lékaři řadu akcí, aby vyšetření dostali co nejblíž lidem. I letos se tak lidé na několika místech v ČR mohou nechat zkontrolovat. Letošní přednášková vzdělávací akce Den pro zdravé plíce se uskuteční 21. listopadu od 9 do 13.30 hodin, sledovat ji lze online na stránkách www.copn.cz.
Pneumologové také upozorňují, že lidé s CHOPN by se měli nechat pravidelně očkovat proti covidu-19, pneumokokům, RS virům, pásovému oparu a chřipce. „Patří mezi ohrožené skupiny, u nichž by tyto infekce mohly výrazně zhoršit průběh původního onemocnění,“ dodává MUDr. Ivana Čierná Peterová.
