Dlouhá zima, nedostatek světla a chmurné počasí má vliv na naše fyzické i psychické zdraví

Během dlouhé zimy, kdy nám chybí denní světlo a chmurné počasí na pohodě také nepřidá, trpí řada lidí depresemi, přejídáním a přibíráním na váze. Se začátkem roku vrcholí i frustrace z rostoucích povinností v zaměstnání, doléhají dluhy Vánoc, většina lidí se také potýká s nechutí dodržovat svá novoroční předsevzetí. Váha tak často dál narůstá a sebevědomí i nálada jsou na bodu mrazu. A nepřidávají tomu ani krátké dny, nedostatek slunečního svitu, nízké teploty a počasí celkově.

V únoru pak únava i špatná nálada vrcholí, daří se chřipkám i nachlazením, imunita je oslabená. Nejčastější příčinou zimní deprese, zvané také jako SAD (sezonní afektivní porucha – Seasonal Affective Disorder), je nedostatek světla. Porucha nejčastěji postihuje dospělé mezi 20. až 40. rokem věku. Projevuje se smutkem, únavou a podrážděním, které doprovází snížená schopnost se soustředit. Na vině jsou především chybějící sluneční paprsky, které mimo jiné zásobují lidský organismu vitamínem D. „Vitamín D je nepostradatelný nejen pro zdraví našich kostí a zubů, ale pomáhá udržovat zdravé také naše svaly, srdce, mozek i imunitní systém. Do značné míry je na něm závislá i naše dobrá nálada,“ říká MUDr. Michaela Vančatová. Americké průzkumy například ukazují, že nejméně trpí depresemi lidé na Floridě, naopak vyšší deprese vykazují například Kanaďané. Důvodem je právě množství denního světla a slunečního svitu.

Denní světlo má tak prokazatelně pozitivní vliv na naši psychiku. Pokud jsme během dne dobře naladěni, také klidněji a lépe spíme. Průzkum Trousted Source, kterého se zúčastnili lidé pracující v kancelářích prokázal, že čím častěji jsou lidé během práce vystaveni dennímu světlu, tím kvalitnější pak mají spánek. Denní světlo je totiž pro přirozený cyklus spánku velmi důležité. Nedostatek přirozeného světla má za následek, že se hůře vstává. Světlo nám „říká“, že je čas vstávat a být vzhůru, pomáhá se probouzet z hlubokého spánku a eliminuje ospalost. Proto je dobré hned po ránu pustit do ložnice světlo i vzduch. Pokud to čas dovolí, dejte si i malou ranní procházku nebo alespoň snídejte poblíž okna, kde je nejvíce světla.

Důležitý je pro naše tělo také vitamín D, který si samo syntetizuje prostřednictvím slunečního UV záření. „Protože ale daleko více pracujeme v uzavřených místnostech, kam se sluneční světlo hůře dostává, či trávíme hodně času zavření doma, často nám vitamín D začíná scházet. Je v podstatě jakýmsi aktivátorem imunitního systému v těle, je důležitý i pro většinu tělesných pochodů a ovlivňuje nejen zdraví kostí a svalů, ale také mozkovou aktivitu,“ říká MUDr. Michaela Vančatová. Dostatečnou dobou pro přirozenou tvorbu vitamínu D v našem těle je deset až patnáct minut na slunci. Vybíhat za slunečními paprsky v zimě je ale složité. Náladu, s jakou se probouzíme, v jaké pracujeme, nebo se učíme, i večer usínáme, může ovlivnit ale i délka pobytu na samotném denním světle. „Našemu tělu dlouhodobě nesvědčí pobyt pod umělým osvětlením, ve kterém často pracujeme nebo se učí děti ve školách. Dynamika umělého osvětlení je téměř nulová a nedokáže tak nahradit spektrum barev denního světla, které se v průběhu dne mění a ovlivňuje i naše metabolické procesy. Dlouhá zima je tak často impulsem pro řešení nedostatku světla v interiérech, nejen v potemnělých místnostech domácností, ale také na pracovištích nebo ve školách. Denní světlo lze do místností přivést nejen okny, ale také světlíky nebo pomocí světlovodů,“ říká Jakub Brandalík ze společnosti Lightway.