Life4you.cz - MP 
Značná část lidí s vysokým krevním tlakem (hypertenzí) si neuvědomuje vážnost svého zdravotního stavu, pokládá ho za normální a nemá potřebu ho měnit. Přitom ovlivnit hodnoty krevního tlaku je celkem snadné, například dostatečným příjmem vhodných tekutin. Potvrdila to nedávná studie Fóra zdravé výživy, která proběhla ve spolupráci a za grantové podpory AquaLife Institutu. Studie také prokázala, že se hypertonici nemusí vyhýbat minerálkám, jak jim bývá doporučováno, ale že by je naopak měli cíleně zařadit do svého každodenního pitného režimu, aby využili jejich výhody.
Vysoký krevní tlak patří mezi hlavní příčiny srdečních infarktů, cévních mozkových příhod a dalších srdečně-cévních selhání. V ČR je ve věkové skupině 25 až 64 let přibližně 40 % hypertoniků a jejich počet s přibývajícím věkem výrazně roste. Úspěšná kontrola hypertenze, tj. dosažení krevního tlaku méně než 140/90 mm Hg, se daří zhruba u 30 % hypertoniků.
„Velká část pacientů užívá na předpis lékařů vhodné léky, často i kombinaci několika léků, přesto hodnoty jejich krevního tlaku neustále kolísají, tzn. nejsou pod kontrolou. Odborná doporučení se totiž zaměřují hlavně na oblast farmaceutické léčby a režimová opatření (redukce váhy, omezení soli, alkoholu, živočišných tuků a jednoduchých cukrů, pohybová aktivita atd.). Oficiální doporučení týkající se tak zásadní problematiky, jako je správné zapíjení léků, ale neexistují. A tak pokud zůstanou předepsané léky v lékárně, v šuplíku nebo i v jícnu, nepomáhají,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Jan Piťha, CSc., předseda Fóra zdravé výživy a vedoucí laboratoře pro výzkum aterosklerózy, Klinika kardiologie, IKEM.
Doporučení pro zapíjení léků se pohybují mezi 300 a 600 ml tekutin. Takové množství tekutin není naprostou většinou léčených osob dodržováno. Souběžným problémem je nedostatečný příjem tekutin celkově, u hypertoniků obvykle způsobený obavou ze zvýšeného zavodnění a následného zvyšování krevního tlaku. Právě na tyto praktické poznatky odborníků navázala studie Fóra zdravé výživy »Vliv důsledného zapíjení léků a pravidelné konzumace minerálek na pacienty s rezistentní hypertenzí«, podpořená grantem AquaLife Institutu. Cílem bylo odpovědět na otázky, zda dostatečné zapíjení léků zlepšuje jejich účinnost, zda vhodná dietně fyzická opatření dokáží ovlivnit i hladinu krevního tlaku a zda zapíjení léků minerálkami nezvyšuje krevní tlak. V souvislosti s hypertenzí totiž bývá často nesprávně doporučováno omezit pití minerálních vod, přestože mohou nahradit cenné minerální látky, ztracené při léčbě hypertenze. Většina přírodních minerálek ale obsahuje minimální množství sodíku, takže obavy ze zadržování vody jsou zbytečné.
„Nejvhodnější k pravidelnému hrazení pitného režimu nejen hypertoniků je pitná voda, přírodní minerální vody a čaj. V případě čaje hraje důležitou roli jeho druh – silný černý čaj a bylinné čaje není možné doporučit vždy. Pitná voda je jistě vhodná, ale nepatří mezi nejvýhodnější nápoje, protože tělo při léčbě hypertenze ztrácí minerální látky, které mu nejlépe doplní minerálky,“ radí Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka se zaměřením na prevenci a léčbu civilizačních onemocnění u dospělých i dětí. „V rámci výběru nápojů je možné volit mezi perlivou, jemně perlivou a neperlivou variantou. Perlivost nebo neperlivost je jednou z minima možných úprav přírodních minerálních, ale také pramenitých vod, které se jinak dostávají na náš stůl ve stejné kvalitě (prakticky biokvalitě), v jaké se nachází ve svých podzemních zdrojích,“ doplňuje spolupracovnice AquaLife Institutu Věra Boháčová.
Studie také prokázala, že pravidelná konzumace středně mineralizovaných vod nevede ke zvyšování krevního tlaku. U respondentů, kteří vypili všechny minerální vody (1,5 l denně po dobu 8 týdnů), došlo dokonce ke statisticky významnému poklesu systolického krevního tlaku. Na základě těchto zjištění proto nelze souhlasit s názorem, že minerálky obecně zvyšují krevní tlak a pacienti léčení pro hypertenzi by se jim měli vyhýbat. Zároveň byla u sledované skupiny pacientů s hypertenzí zjištěna příznivá změna v zapíjení léků a došlo i k dalším pozitivním změnám, především v oblasti stravovacích a režimových návyků.
RNDr. Pavel Suchánek, výzkumný pracovník IKEM a odborný konzultant AquaLife Institutu v oblasti nutriční péče k výsledkům studie dodává: „přinejmenším v této skupině pacientů s hypertenzí byl příjem středně mineralizovaných vod spojen s pozitivními změnami, zřejmě i vzhledem ke komplexnímu charakteru intervence. Dá se předpokládat, že pozitivní změny v pitném režimu souvisely také s lepšími chuťovými vlastnostmi přírodních minerálek v porovnání například s kohoutkovou vodou. To znamená, že i jednoduchá a všem dostupná změna v pitném režimu může přinést významné zdravotní benefity. Slabě a středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l mohou pít všichni včetně hypertoniků bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu. Mezi přírodními minerálními vodami si můžeme vybírat ty nejvhodnější s ohledem nejen na naše chutě, ale také na aktuální potřeby a životní styl – k tomu slouží informace uváděné na etiketě lahve.“
