Klimakterium a pánevní dno: Zapomínáme na základy, které rozhodují o kvalitě života

Období klimakteria přináší ženám mnoho změn, o kterých se často mluví. Méně se ale diskutuje o něčem zcela zásadním – o zdraví pánevního dna. Právě v tomto období dochází ke změnám, které mohou vést k inkontinenci, pocitu tíhy v podbřišku či dokonce prolapsům (sestupům) pánevních orgánů. Tyto symptomy jsou i následky porodů, které se projeví právě v klimakteriu ,,tělo si je nasčítá“. Přitom péče o pánevní dno je základem ženského zdraví, nejen v menopauze.

„Lidé často hledají složitá, až ‚vesmírná‘ řešení svých potíží, a přitom selhávají v tom nejdůležitějším – v péči o své tělo od základů. Pánevní dno je třeba chápat jako to, co skutečně je – skupinu kosterních svalů,“ vysvětluje PhDr. Ingrid Palaščáková Špringrová, Ph.D., fyzioterapeutka specializující se na urologicko – gynekologicko – anorektální fyzioterapii a dodává, „Stejně jako si nikdo nemyslí, že prodýcháním posílí biceps, nedává smysl si myslet, že prodýcháte pánevní dno.“

V klimakteriu se také můžou projevit bolesti v oblasti perinea (hráze)v důsledku atrofie tkání nebo poranění, která vznikla u porodu a v důsledku poklesu elasticity tkání a suchosti kůže mohou být citlivé jizvy, o které by se měly ženy starat, masírovat je nebo hydratovat.

 

Funkční anatomie: Méně mýtů, více faktů

Pánevní dno tvoří tři vrstvy svalů. První, povrchová, souvisí s funkcí svěračů a její nevhodné „posilování“ – například přerušováním močení – může narušit přirozené mechanismy vyprazdňování. Druhá vrstva má převážně opornou funkci a aktivně ji vědomě posilovat nelze. Třetí a nejhlubší vrstva je tou, která by nás měla nejvíce zajímat – poskytuje oporu orgánům jako je močový měchýř, děloha, střeva i konečník a je klíčová pro správnou funkci celého trupu.

 

Prolapsy: Když tělo ztrácí oporu

Jedním z vážných důsledků oslabení hluboké vrstvy pánevního dna je prolaps – tedy sestup orgánů. Mezi hlavní příčiny patří nejen hormonální změny v menopauze, ale i chronický kašel, zvedání těžkých břemen, špatné pohybové stereotypy a dlouhodobé přetěžování těla. Terapie prolapsu se odvíjí podle jeho stupně a může zahrnovat cílené cvičení, fyzioterapii, použití pesarů či v krajních případech chirurgické řešení.

Cvičení ano, ale správně

„Hlavně nepanikařte. Proč byste měla vypadat jako v patnácti? To je přece nesmysl. Život nekončí – dělejte, co vás baví! Ale odborně a s respektem k tělu,“ říká Ingrid Palaščáková. „Pánevní dno je kosterní sval. Stejně jako posilujete jiné svaly, i tady je třeba zapojit cílený trénink – ideálně se zátěží vlastního těla. Vidím ženy, jak běhají. Pro kardiovaskulární zdraví skvělé, ale na svalovou hmotu to nestačí. A pokud už vás trápí únik moči, tak s během možná ani nedoběhnete. Není potřeba se smířit s inkontinenčními vložkami – nechte se vyšetřit, najděte příčinu a naučte se správně cvičit.“

Co skutečně pomáhá?

Cílené cvičení hluboké vrstvy pánevního dna, nejlépe pod vedením specializovaného fyzioterapeuta, který rozumí funkční anatomii, umí ženy vyšetřit vaginálně, ultrazvukem a následně připravit funkční, rekondiční a kondiční trénink dle symptomů a potřeb ženy. Nespoléhejte na univerzální rady z internetu ani na mýty, že stačí svaly pánevního dna prodýchat. Skutečné posilování vyžaduje systematickou práci – stejně jako každé cvičení.

Jaké symptomy mají ženy v klimakteriu?

„Nejčastějšími symptomy jsou návaly, změny nálad a pokles libida, suchosti vaginální sliznice, snížená kvalita spánku, obezita. Tyto symptomy ženy pociťují. Dále začíná docházet k postupnému odvápňování kostí a zvyšování rizika vzniku infarktu vlivem snížení koncentrace estrogenů v krvi. Tyto změny na sobě žena nepociťuje. Vlivem snížení hladiny estrogenů v krvi právě dochází k poklesu orgánů a močové inkontinenci. Pojivové tkáně začínají ochabovat, a proto vznikají tyto obtíže. U mnoha žen se však vyskytnou již mnohem dříve, než do klimakteria přijdou,“ vysvětluje MUDr. Martin Němec, urogynekolog a porodník, primář certifikovaného Centra pro léčbu endometriózy a bolestí pánevního dna, Nemocnice ve Frýdku-Místku.

 

Je fyzioterapie terapie první volby a jak dlouho by jí žena měla absolvovat?

Pro ženu, která má zachované svaly pánevního dna a je motivována ke cvičení je fyzioterapie první volbou. Efektivita se pohybuje v rozmezí 50-80 % za 3-6 měsíců.  Pokud žena nemá na fyzioterapii prostor, nebo v jejím okolí není nikdo, kdo by ji uměl správně provést je na místě doporučení operačního řešení problému. Stejně tak u žen, které podstoupily fyzioterapii, ale efekt léčby není dostatečný. Operační léčba dosahuje až 95% úspěšnosti.

Jaké dotazy řeší gynekolog nejčastěji u žen v klimakteriu

„Ženy začínají být informovány o možnostech preventivních screeningových vyšetření, takže často řešíme dotazy ohledně denzitometrie, mamografie. Stále více žen se zajímá i o kvalitu svého života, a proto se opatrně začínají ptát na to, co je to močová inkontinence a jak je možné zachovat či zlepšit kvalitu pohlavního života. Mnoho žen také řeší kvalitu spánku, nebo například bolesti kloubů. V neposlední řadě ženy trápí zvyšující se hmotnost, které je způsobena změnou metabolismu v klimakteriu,“ popisuje MUDr. Martin Němec.

Chronická pánevní bolest

Chronická pánevní bolest je bolest, která trvá více než 6 měsíců. Není úplně typická pro ženy v klimakteriu, spíše se vyskytuje u žen v reprodukčním věku, kdy může být projevem například endometriózy. U žen v klimakteriu se setkáváme s genitourinárním syndromem, který se projevuje například pálením v oblasti vagíny, suchostí vaginální sliznice, častým močením, opakovanými záněty močových cest. Syndrom je způsoben ochabováním vaginální sliznice v důsledku klesající hladiny estrogenů. Dnešní medicína nabízí mnoho způsobů léčby tohoto syndromu.