Lékaři: Střevo a mozek tvoří osu – záněty zažívacího traktu ovlivňují psychiku a naopak

Lidé s chronickými záněty střev trpí často úzkostmi, depresemi a dalšími psychickými potížemi. Nemoci, z nichž jedna sídlí ve střevech a druhá v mozku, jsou totiž propojeny. Zánět v těle ovlivňuje mozkovou činnost. A naopak psychický stres je jedním z hlavních důvodů, proč dochází k narušení střevní sliznice, uvolňování zánětlivých látek a k riziku vzplanutí nebo zhoršení nemoci. O ose střevo–mozek diskutovali, kromě dalších témat, gastroenterologové na 2. ročníku IBD kongresu, který se konal v Praze.

 

„Psychickými problémy trpí více než polovina pacientů s idiopatickými střevními záněty (IBD), tedy Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Z mnohých studií už víme, že stres mění bakteriální prostředí ve střevě, zvyšuje propustnost sliznice, a zánět pak proniká dál do těla. Mozek a trávicí systém jsou úzce propojeny, a proto pokud léčíme střeva, nesmíme zapomínat na duši. Je třeba, aby gastroenterologové úzce spolupracovali s psychiatry. Pokud je pacient v psychické pohodě, výrazně to zlepšuje jeho prognózu, spolupracuje a daří se nám udržet chronický zánět pod kontrolou,“ vysvětluje prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta klinického centra ISCARE. Podle profesora Lukáše studie ukázaly, že lidé s depresí mají ve střevech jiné složení bakterií než ti zdraví – liší se například množství bakterií rodu Firmicutes, Actinobacteria a Bacteroidetes. „Ty jsou sice přirozenou součástí střevní mikrobioty, ale pokud se jejich poměr změní, naruší se střevní rovnováha, a to zvyšuje zánětlivé procesy v těle. Správný poměr těchto bakterií pomáhá tělu i psychice fungovat tak, jak má. Když je poměr rozhozený, může to negativně ovlivnit jak fyzické, tak duševní zdraví,“ říká lékař. U pacientů s IBD by tak odborníci měli už v době stanovení dia­gnózy provést screening duševního onemocnění. To ovšem naráží na časové možnosti lékařů, jak gastroenterologů, tak psychiatrů, a také na to, že se u některých pacientů duševní potíže tou dobou zatím neprojevují. A tak nejsou deprese a úzkosti, které patří k nejčastějším duševním obtížím u pacientů s IBD, často rozpoznány a léčeny.

„Zánět se propisuje do činnosti mozku, mění jeho plasticitu – tento mechanismus je společný všem chorobám, kde je zánět přítomen, tedy kromě IBD také například astmatu, migréně, psoriáze, ateroskleróze a dalším nemocem,“ říká doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Připomíná, že antidepresiva také pozitivně ovlivňují zánětlivé procesy v těle. „Nejenže pomáhají zlepšit psychický stav, ale některá z nich také tlumí doutnající imunitní aktivitu, podporují ochranu mozkových buněk a zvyšují jejich schopnost přizpůsobovat se,“ dodává psychiatr.

Typickým projevem počínajících psychických obtíží je nespavost, podrážděnost nebo únava. Časný záchyt psychické nebo sociální tísně u pacientů s IBD umožňuje brzké zahájení terapie a zlepšení fyzického stavu pacienta. Ten pak lépe spolupracuje při léčbě nemoci, dodržuje režimová opatření, jako jsou například dieta a pohyb.

O vzájemném propojení IBD s duševními chorobami – tedy dvousměrné komunikaci v ose střevo–mozek, lékaři vědí. Tomu, aby se poznatky uváděly do praxe a života všech lidí, kteří trpí Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou a dalšími variantami IBD, brání kapacity lékařů. V České republice působí přibližně 800 ambulantních zařízení, podle doc. Anderse je však kritické, že průměrný věk psychiatrů se pohybuje kolem 53 let, 25 % z nich jsou starší 60 let. Podle dostupných údajů z roku 2023 hrozí v následujících 5 letech odchod 343 psychiatrů do důchodu. Čekací doby jsou tak dlouhé a psychiatr často není součástí týmů, které pacienta léčí.

„V Česku jsme svědky epidemie IBD. Každoročně přibývá 3–5 tisíc nových případů IBD a odhadujeme, že letos budeme léčit více než 70 tisíc pacientů. V roce 2030 by se dokonce mohl jejich celkový počet vyšplhat až na 80 tisíc. Situaci nijak neulehčuje fakt, že moderní cílenou léčbu nyní dostává pouze 15–17 % pacientů. Jejich podíl by přitom měl být 30–40 %,“ uzavírá prof. Lukáš.