Zpočátku nebolí, ani pacienta neomezují, jen tiše ukrajují roky jeho zdravého života. Řeč je o chronicky nemocných ledvinách, které má v Česku přibližně 10 % dospělé populace čili téměř milion lidí. Zhoršování funkce tohoto důležitého orgánu se týká každého druhého nemocného s cukrovkou, stejně tak ale i lidí s vysokým krevním tlakem nebo těch, co trpí aterosklerózou – kornatěním tepen. Ledviny začnou postupně selhávat a v nejvážnějších případech se jejich nositelé nevyhnou dialýze, v příznivějším případě transplantaci ledviny. Každým rokem v Česku nově přibude více než 2 000 těch, kteří už dialýzu potřebují. Celkem na ni v tuzemsku musí zhruba 6 500 lidí a dalších přibližně 6 000 žije s funkční transplantovanou ledvinou, tedy bez dialýzy. Lékaři varují, že se chronická nemoc ledvin v příštích deseti letech zařadí mezi choroby, které nejčastěji okrádají pacienty o roky života ve zdraví a které též vedou k úmrtí nemocného. Pacientům s diabetem 2. typu pomáhá léčba tzv. glifloziny, která může oddálit selhání ledvin o roky.
„Nemocné ledviny se nejvíce týkají diabetiků 2. typu, nějakou formou chronického onemocnění ledvin (chronic kidney disease – CKD) trpí až 40 % z nich. Není však vždy úplně snadné rozlišit, co je prvotní příčinou – CKD vedle diabetu často způsobuje vysoký krevní tlak nebo ateroskleróza a řada pacientů trpí všemi těmito chorobami najednou,“ říká MUDr. Jan Šoupal, Ph.D., vědecký sekretář České diabetologické společnosti ČLS JEP. Podle něj navíc diabetes 2. typu ledviny poškozuje hned zpočátku onemocnění, kdy o něm mnohdy pacient ještě ani neví. „CKD se většinou projevuje zhruba po 5–7 letech od diagnózy diabetu 2. typu. Stává se však, že jej diagnostikujeme už společně s diabetem. Poškození ledvin je ovšem v drtivé většině případů nevratné, pomocí léčby jej můžeme pouze zpomalit, a oddálit tím vážné následky,“ popisuje MUDr. Šoupal. Podle lékařů je chronické onemocnění ledvin tak záludné právě proto, že se zpočátku nijak neprojevuje. „Ledviny v případě CKD nebolí a pacient dlouhou dobu ani nepozoruje žádné obtíže. Jakmile se projevovat začnou, většinou už je poškození ledvin poměrně pokročilé. A to je bohužel stav, ve kterém k nám pacient často dorazí poprvé,“ říká prof. MUDr. Ivan Rychlík, CSc., FASN, FERA, FISN, nefrolog a přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a vědecký sekretář Evropské nefrologické společnosti. V pokročilém stadiu nemoci pak podle něj dochází k řadě dalších problémů, například ke snížené tvorbě červených krvinek, zvyšování krevního tlaku nebo zadržování tekutin v těle. „Samotné selhání ledvin přitom zabíjí poměrně zřídka, protože máme k dispozici dialýzu nebo transplantaci ledvin. CKD ale zvyšuje kardiovaskulární riziko, které je výrazně nebezpečnější – jde zejména o srdeční infarkty, srdeční selhání nebo cévní mozkové příhody,“ vysvětluje prof. Rychlík. Případů CKD celosvětově přibývá, podle odhadů má každý desátý dospělý na světě nemocné ledviny. Nemoc má také na svědomí celosvětově miliony ztracených let života a života se zdravotním postižením (tzv. DALY, disability-adjusted life year), jenom ve věkové skupině 60–64 let je jich v důsledku CKD přes 3,5 milionu. Při léčbě diabetu 2. typu v posledních letech přichází na řadu moderní léky, tzv. glifloziny, které kromě léčby diabetu brání poškozování ledvin i srdce. „Pokud jako příklad vezmeme diabetika 2. typu, kterému je 60 let a má mírné poškození ledvin, bez léčby bych očekával, že se dialýzy dočká do 10–15 let. Pomocí gliflozinů tento bod posuneme i o 10–15 let dál,“ uvádí MUDr. Šoupal. Díky lékům podle něj ledviny vyloučí přebytečný cukr do moči, což diabetikovi pomůže stabilizovat hladinu cukru v krvi, vedlejším efektem je i snížení váhy. Zároveň však glifloziny umí snižovat tzv. filtrační tlak v ledvinách, a tím brání jejich poškození, následnému jizvení a posléze ztrátě funkce. I kvůli včasné diagnóze a nasazení léčby experti vyzývají k lepší prevenci a pravidelným zdravotním kontrolám – první signály nemocných ledvin může odhalit praktický lékař na běžné preventivní prohlídce. „Většinou to bývá nález bílkoviny v moči – to sice hned neznamená sníženou kvalitu života, ale je to varování, že je potřeba dostat diabetes, krevní tlak a další nemoci co nejvíce pod kontrolu. Dalším důležitým parametrem je hodnota kreatininu v krvi, ze které se automaticky vypočítá hodnota tzv. eGFR (estimated glomerular filtration rate), jež dává informaci o aktuální funkci ledvin,“ říká prof. Rychlík. Podle něj by se o stav svých ledvin měli zajímat jak pacienti s diabetem, tak bez něj, především tedy sledováním možné přítomnosti bílkoviny v moči a sledováním hodnoty kreatininu v krvi. Rozbor obou hodnot je levný a lehce stanovitelný (bílkovina v moči papírkem ze vzorku ranní moče, kreatinin vyžaduje odběr krve). O tomto základním vyšetření se pacienti mohou snadno poradit se svým praktickým lékařem.
Na onemocnění ledvin mohou, mimo výše uvedené, upozornit další zdravotní problémy, například otoky dolních končetin, křeče, zvýšená potřeba močení či kovová pachuť v ústech. Více informací pacienti najdou na specializovaném webu osladtocukrovce.cz.
