Nová éra kardiovaskulární prevence: data, spolupráce a dostupnější péče

Rok 2026 představuje klíčový okamžik pro zahájení moderní reformy kardiovaskulární prevence v České republice. Nový přístup klade důraz na mezioborovou spolupráci, dostupnost dat i možnost kontinuálního sledování zdravotních ukazatelů jak celé populace, tak jednotlivých pacientů. Reforma vychází z Národního kardiovaskulárního plánu schváleného Vládou ČR a z aktualizované vyhlášky Ministerstva zdravotnictví o preventivních prohlídkách u všeobecných praktických lékařů.

„Národní kardiovaskulární plán nyní transformujeme ve spolupráci s MZČR, plátci zdravotní péče, nemocnicemi a ambulantním sektorem do akčního plánu implementace, který bude v konkrétních bodech naplňovat reformu kardiovaskulární péče v každodenní klinické praxi“ uvádí prof. MUDr. Aleš Linhart, Dr.Sc, FESC, hlavní autor Národního kardiovaskulárního plánu.

„K tomu, abychom mohli sledovat v čase reálný dopad reformních kroků na kardiovaskulární zdraví naší populace, potřebujeme validní data. Jedním ze zásadních kroků je také dostupnost laboratorních výsledků pro lékaře, pacienty a zdravotní pojišťovny, která bude k dispozici v druhé polovině letošního roku. Již v současnosti se nám daří ve spolupráci s poskytovateli laboratorních služeb centralizovat sběr více než 20 zásadních ukazatelů. Získáváme tak reprezentativní přehled klíčových ukazatelů, jako např. hodnot LDL cholesterolu a řady dalších laboratorních vyšetření. Pro letošní výroční sjezd České kardiologické společnosti připravujeme například tzv. cholesterolovou mapu, která ukáže výchozí situaci v oblasti lipidového metabolismu“, říká prof. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky.

Jedním z velkých témat je i dostupnost péče, zejména pro nejvíce rizikové pacienty s kardiovaskulárními onemocněními v sekundární prevenci. „Rádi bychom doplnili centra pro předpis PCSK9 inhibitorů (moderní léky určené ke snižování hladiny „špatného“ cholesterolu, nejúčinnější léčba s daty o snížení úmrtnosti pacientů) o další, a umožnili tak necestovat za léčbou často i 100 km, ale mít ji regionálně dostupnou. Samozřejmě za splnění všech podmínek pro úhradu“, doplňuje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., FESC, předseda České společnosti pro aterosklerózu a místopředseda České asociace preventivní kardiologie.

Nová Vyhláška o preventivních prohlídkách všeobecných praktických lékařů (VPL) je významným pokrokem v primární péči. Umožňuje individualizaci programu dle rizikového profilu pacienta, má jasně stanovenou náplň preventivní prohlídky dle věkových kategorií pacienta. Jednou z velkých výzev je diagnóza srdečního selhání, jeho včasná diagnostika a léčba. „Nyní diskutujeme vzájemnou spolupráci všeobecných praktických lékařů a kardiologů na úrovni včasného echokardiografického vyšetření u pacientů s vysokou pravděpodobností této diagnózy tak, aby nemocní v této kategorii měli ultrazvuk srdce provedený do 4 týdnů od vystavení žádanky VPL včetně doporučujícího závěru pro další postup a léčbu“, uvádí MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR.

Nové podmínky pro prevenci, mezioborová spolupráce, dostupnost dat, možnost kontinuálního sledování jak celkové populace, tak konkrétního pacienta, spolu se skutečnou digitalizací českého zdravotnictví jsou velkou výzvou pro nás všechny. „Pevně věřím, že se reforma preventivní péče podaří prosadit v běžné klinické praxi ve prospěch našich pacientů“, doplňuje na závěr prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc, FESC, FACC, předseda České asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti.