„Pohyb ve stáří je fajn, začít s ním ale musíte mnohem dřív”, říká fyziolog Radim Šlachta. Ideálně hned

S věkem klesá motivace k pohybu. Statistiky mluví jasně – zatímco mladí dospělí ve věku 18–24 let splňují doporučení pro fyzickou aktivitu ve více než čtvrtině případů, u seniorů nad 65 let je toto číslo pouhých 7,4 %. Proč se s věkem pohyb vytrácí, jak ho vrátit do života a proč s ním ideálně nezačínat až na “stará kolena”, objasňuje fyziolog Radim Šlachta ze společnosti Elonga.

Pravidelný pohyb není jen o fyzické kondici, ale i o kvalitě života jako takové. Udržuje svaly, srdce, kosti i klouby ve formě, a co víc – významně snižuje riziko vážných onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak nebo některé druhy rakoviny. „Jednoduše řečeno, co používáme, to si uchovává svou funkci déle. To platí pro svaly, kosti, ale i mozek,“ říká Šlachta.

Velmi významný je však vliv (téměř jakékoliv) pohybové aktivity i na psychiku a duševní zdraví. „Pohyb stimuluje produkci látek, jako jsou endorfiny, dopamin nebo serotonin, které mají pozitivní vliv na náladu, kvalitu spánku i sebevědomí a snižuje riziko depresí,“ vysvětluje fyziolog a dodává: „U seniorů navíc hraje velkou roli i sociální stránka – setkávání s přáteli při společných aktivitách může zabránit izolaci a pocitu osamění.“

V Dánsku sportují senioři více než mladí, důležitá je podpora státu

Ve spojitosti s pohybem často slýcháme populární motivační rčení „Nikdy není pozdě začít“, které je však od reality poměrně daleko. Čím později totiž s pravidelným pohybem začneme, tím větší úsilí nás to stojí a tím menší návratnost můžeme očekávat.  “Lidé, kteří byli aktivní už od mládí, mají mnohem větší šanci udržet si pohybový režim i ve stáří. Ti, kteří se sportem začínají až po šedesátce, to mají náročnější – ale rozhodně ne nemožné,“ říká Šlachta.

Data však ukazují, že právě u starších lidí množství pohybu výrazně klesá – jedním z důvodů je i strach z úrazu, únava nebo bolesti. „Organismus s věkem regeneruje pomaleji a fyzická námaha může být vnímána jako větší zátěž. Přidává se i biologický proces, kdy tělo přirozeně zpomaluje,“ vysvětluje fyziolog a dodává, že svou roli hrají v této oblasti i sociální faktory. Například v Dánsku je pohyb mezi seniory běžný – dokonce častější než u mladších věkových skupin. Proč? Dánská společnost podporuje aktivní životní styl, investuje do infrastruktury a vzdělávání. „Fitness kluby 50+ nebo bezpečné cyklostezky jsou ve Skandinávii samozřejmostí, u nás takové podmínky často stále chybí. Mnoho lidí pak přirozeně sklouzne k pasivitě,“ říká spoluzakladatel společnosti Elonga.

Nejde o výkony, ale o pravidelnost

Podle Šlachty je důležité začít pozvolna a vybrat si aktivity, které jsou nejen bezpečné, ale také zábavné. „Nejde o to podávat výkony jako ve dvaceti, ale spíš o pravidelnost a přiměřenou intenzitu. Pro seniory je ideální kombinace silových a aerobních aktivit – například chůze či jízda na kole doprovázená cvičením na udržení svalové síly.” 

Motivace přitom může přijít i od státu či zdravotních pojišťoven, které by mohly nabízet příspěvky na pohybové aktivity nebo pořádat osvětu. Podpora pohybu mezi seniory není jen otázkou solidarity, ale i ekonomiky. „Aktivní senioři méně zatěžují zdravotní systém a investice do prevence se rozhodně vyplatí. Stát by měl v této oblasti sehrát aktivnější roli a vytvářet podmínky, které podpoří aktivní životní styl ve všech fázích života,” říká fyziolog.

Měření jako cesta k lepší motivaci

Pokud si nejste jistí, zda je vaše tělo na pohyb připravené, může vám pomoci měření variability srdeční frekvence. „Tento jednoduchý test odhalí aktuální stav organismu a napoví, jak intenzivní aktivitu zařadit,“ vysvětluje Šlachta. Pro tyto účely vyvinul společně s Vojtěchem Hlavenkou snímač Elonga, který zvládne takové měření během tří minut. „Výsledky pomohou uživateli zjistit, zda je jeho tělo připravené na výkon nebo naopak volá po odpočinku. Může tak zabránit přetížení a zároveň podpořit efektivitu cvičení. Aplikace, se kterou je Elonga propojena, navíc připravuje pro uživatele ideální pohybový plán na každý den. Přímo na míru jeho individuálním potřebám tak doporučí aktivity, ze kterých může jeho organismus v daný den nejvíce profitovat, uzavírá Šlachta.