Tuk zatěžuje srdce

Nadbytečné kilogramy zatěžují srdce. Každé kilo navíc znamená zvýšenou námahu pro srdeční sval, který musí velké tělo zásobit krví a umožnit jeho fungování. Tuk je rovněž rizikem pro celou řadu dějů, které následně poškozují spolu se srdcem i cévy, ledviny a játra. Pro účinnou prevenci kardiovaskulárních chorob je proto velmi důležité udržovat si přiměřenou váhu. O propojení obezity a nemocí srdce budou odborníci diskutovat kromě dalších témat na XXXIII. výročním sjezdu České kardiologické společnosti, který končí 6. května na brněnském výstavišti.  

 

„S obezitou jdou totiž ruku v ruce další negativní faktory, jako je například vysoký tlak a vznik aterosklerózy, kdy dochází k ukládání tukových částic do cévních stěn. A to vše výrazně zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční či srdečního selhání,“ nastiňuje předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC. V české populaci má podle statistik přibližně 40 % lidí nadváhu a téměř 20 % je obézních. Ročně na nemoci srdce a cév připadá v tuzemsku přes 40 % všech úmrtí. Přitom podle řady studií stojí za srdečními infarkty z velké části rizikové faktory, jako jsou kouření, nedostatek pohybu či nezdravé stravování. „Dvojice posledně jmenovaných faktorů vede ve velké většině případů k obezitě, následně často i k cukrovce a dalším komplikacím, což je všeobecně známá rovnice. A přesto na to většina Čechů nechce slyšet. Ani v primární prevenci, ani poté, kdy už skončili kvůli srdečním problémům v péči lékařů. Dřív jsme poukazovali na to, že pasivní přístup k vlastnímu zdraví je dědictvím komunismu, bohužel také mnozí z těch, kteří zažili totalitu jen jako děti, se k vlastnímu zdraví chovají stejně macešsky,“ upřesňuje prof. Ošťádal. Kardiologové připomínají, že když nemoci srdce propuknou, ztěžují pacientům sport a fyzickou aktivitu obecně. „Špatně fungující orgán nezvládá ‚utáhnout‘ rychlejší pohyb, a tak se dostáváme do začarovaného kruhu,“ vysvětluje přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC.

Alarmující je i fakt, že přibývá obézních dětí. Během a po období covidového lockdownu se jejich počet výrazně zvýšil. Podle dostupných dat se nárůst tělesné hmotnosti u dětí projevuje v období přechodu z předškolního věku k mladšímu školnímu věku. Nejvíce obézních chlapců se například vyskytuje v období mezi 11. a 13. rokem věku, u děvčat nastává tento nárůst o něco dříve, přibližně kolem 9. roku věku.

Podle lékařů se pacienti mnohdy v ordinacích brání tvrzením, že je lepší mít kila navíc ‚pro jistotu‘. „V kardiologii sice opravdu můžeme mluvit o tzv. paradoxu obezity, kdy se lidem s už rozvinutým onemocněním daří vzhledem k energetické rezervě zdánlivě lépe než těm, kteří v důsledku zdravotních problémů nemají žádnou tukovou zásobu. Tato ‚štíhlost‘, či spíše vyhublost však bývá jen známkou choroby samotné, zatímco obezita stojí na počátku a je spouštěčem mnoha dějů, které k srdečnímu onemocnění vedou. Ale paradoxní výhoda vyšší váhy či vyššího tlaku například u nemocných s rozvinutým srdečním selháním oproti těm, kteří kila navíc nemají, není dobrým argumentem, proč si nehlídat tělesnou hmotnost, tlak a cholesterol, dokud jsme zdraví,“ uzavírá prof. Linhart.