Úspěšná léčba obezity? Operace je jen prvním krokem, bez motivace je výsledek nejistý

Až čtvrtina české populace trpí obezitou, a toto číslo podle odborníků dál poroste. Vysoká váha přitom není jen estetický problém. Kila navíc můžou způsobit cukrovku, vysoký krevní tlak nebo třeba kardiovaskulární choroby. Metodami, jako jsou diety nebo cvičení, ale dokáže trvale zhubnout jen každý desátý člověk. Kde nic jiného nepomáhá, představují naději bariatrické operace.

Zákrok, při kterém se zmenší objem žaludku, už v Česku podstoupily desítky tisíc lidí. Každý rok jich zdravotnická zařízení zoperují asi 1 500. „Chirurgická léčba obezity je určená hlavně lidem s BMI nad 40 nebo s BMI nad 35 a přidruženými zdravotními problémy, jako je cukrovka, vysoký tlak nebo srdeční onemocnění, u kterých nezabírá konzervativní terapie,“ vysvětluje Veronika Frömlová z Centra léčby obezity SurGal Clinic.

Podle odborníků si díky tomuto zákroku až sedmdesát procent pacientů dokáže nižší váhu dlouhodobě udržet. Bariatrická operace totiž kromě samotného zmenšení objemu žaludku ovlivní i hladinu hormonů, což napomáhá efektivní ztrátě hmotnosti. „Důležité samozřejmě je, aby člověk po operaci pravidelně a zdravě jedl a byl v pravidelném kontaktu s nutriční ambulancí. Také je potřeba dostatečně pít a hýbal se. Samozřejmostí jsou i pravidelné kontroly na interně a chirurgii, kde se sleduje celkové fungování metabolismu, jestli například tělo kromě tuků neztrácí i svalovou hmotu nebo jestli dobře vstřebává vitamíny,“ popisuje Veronika Frömlová.

Podle Veroniky Frömlové je před samotnou operací potřeba provést důkladnou anamnézu. V léčbě obezity se totiž hovoří o metabolickém syndromu, což je skupina vzájemně propojených zdravotních potíží. Kromě vyšších tukových zásob je to vysoký krevní tlak, inzulínová rezistence nebo i cukrovka 2. typu. Vyšší hladina tuku v krvi zvyšuje riziko cévních a srdečních chorob.

Zájemce o bariatrický zákrok proto musí nejprve podstoupit nejrůznější vyšetření, a to od dietologie přes psychologii až po odběry krve nebo gastroskopii. „Potřebujeme znát pacientův celkový zdravotní stav. Většinou se s námi spojí e-mailem a my jim zašleme veškeré potřebné informace pro předoperační přípravu a poté jsme s klienty v úzkém kontaktu,“ vysvětluje koordinátorka Centra léčby obezity SurGal Clinic.

Samotná operace nestačí – zásadní je motivace

Operace pak trvá maximálně dvě hodiny. Na brněnské klinice nejčastěji provádějí laparoskopický bypass žaludku nebo jeho laparoskopickou resekci. Zatímco při první metodě se posune napojení tenkého střeva na žaludek a tělo díky tomu nedokáže vstřebávat živiny tak, jako předtím, při resekci se kapacita žaludku sníží až o šedesát procent. Výsledek je, že pacient hubne, a nižší váhu si je schopný dlouhodobě udržet.

Jen operace ale nestačí. Pro úspěšnou léčbu je podle odborníků zásadní hlavně motivace. „Klient musí chtít zhubnout, a za tím cílem si pevně jít. Čeká ho dodržování lékařských doporučení, dietních opatření, pohyb. Je potřeba být taky psychicky v pořádku a cítit podporu okolí,“ vysvětluje Veronika Frömlová.

Kde pomáhají léky

Právě s motivací můžou zejména u nižších stupňů obezity nebo nadváhy pomoct taky léky na hubnutí. Pokud se totiž pacient dlouhodobě snaží, ale váha stále stagnuje, může to podle České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně vést i k ukončení spolupráce s obezitology. Takový člověk se pak často upíná k nejrůznějším doplňkům stravy a přípravkům, které nemají podle lékařů žádný prokázaný vliv.

Řešení mohou v takovém případě představovat takzvaná antiobezitika, jde například v poslední době populární Mounjaro či Wegovy. „Hodně lidem tento trend léčby vyhovuje a těší se z něj. Já osobně se na užívání preparátů na hubnutí dívám pozitivně, kromě výhod ale přinášejí i jistá rizika,“ upozorňuje Veronika Frömlová z brněnské SurGal Clinic. Mezi výhody řadí hlavně pocit sytosti, zlepšení zdravotního stavu i psychickou pohodu. Varuje ale před zneužíváním těchto přípravků a podceňováním nežádoucích účinků, jako je zácpa, nevolnost, brnění v končetinách a zvracení.

Odborníci se pak shodují, že než se začne pacientovi jakékoli antiobezitikum podávat, je potřeba s ním dostatečně probrat jeho jídelní zvyklosti. Pro funkční léčbu je nezbytné, aby pacient dokázal odlišit chuť od hladu a byl si sám schopný sestavit redukční jídelníček. V opačném případě by mohl hrozit takzvaný jojo efekt, kdy by se pacient vrátil ke své původní, ne-li dokonce vyšší hmotnosti.