Záhadně kolísající jaterní testy desítky let? Příčinou může být žloutenka C. Odhalte ji, než vám zničí játra

Máte špatné jaterní testy, i když nemáte žádné jiné příznaky nějakého onemocnění? Ani lékař vám neřekl nic konkrétního? Zpozorněte, a to zejména pokud jste do počátku 90. let měli nějaký kontakt s krví – formou transfúze, tetovacích jehel nebo třeba jednorázového užití drogy injekcí. Své si zažila paní Táňa, která až po 35 letech od porodu císařským řezem vyřešila záhadu, proč její jaterní testy vykazovaly velké výkyvy. Během porodu se totiž nakazila žloutenkou C. Nemoc naštěstí zaléčila léky a játra jsou konečně v pořádku. Ale ne každý příběh končí happyendem.

 

V roce 1990 paní Táňa přivedla na svět syna císařským řezem. A právě během pobytu v nemocnici se pravděpodobně nakazila virovou infekcí, která se v šestinedělí projevila žloutenkou. Tenkrát byla specifikovaná jako non-A, non-B, jak byla před objevem viru označována také žloutenka C.

„Lékaři měli na příčinu dva názory. První byl, že mi píchali nějaké injekce na udržení těhotenství déle, než měli. Že se tedy jednalo o reakci organismu, „lékovou žloutenku“. A druhou hypotézou bylo, že syn byl příliš veliký a tlačil mi na játra. Kvůli žloutence jsem se nakonec dostala na infekční oddělení. Ve finále ani přesně nevím, jak mě tam léčili. Myslím, že mi dávali kortikoidy. Nicméně po několika dnech mě pustili domů,“ popisuje pacientka Táňa.

 

Vysoké jaterní testy byly děsivé

Další roky paní Táňa chodila na pravidelné kontroly k praktickému lékaři. O 5 let později, v roce 1995, měla zhruba trojnásobně zvýšené hodnoty jaterních enzymů ALT a AST. Jenže protože paní Táňa tou dobou pracovala v Chorvatsku, kde byly různé virózy, její lékař se domníval, že za tím může být přechozená mononukleóza. „Protože jsme se chystali na dovolenou do zahraničí, víc jsem svou diagnózu neřešila. Navíc jsem po našem návratu měla jaterní testy v pořádku.“

Jenže zhruba od roku 2000 se u paní Táni opět objevily značné výkyvy v jaterních testech (u enzymů ALT a AST) a trvaly víceméně do současnosti.

„Paní doktorka mi radila takové obecné rady – nejíst uzeniny a užívat ostropestřec. Ale koupila jsem si i další podpůrná léčiva. Měla jsem totiž strach, že by mi testy vylítly ještě mnohem víc, kdybych to neužívala. Musím přiznat, že jsem zkoušela i alternativu. Byla jsem z toho už tak zblblá, že jsem navštívila léčitele a dala na jeho rady – rozmačkala listy zelí, pomazala se sádlem a obložila se tím. Zpětně se za to stydím, ale byla jsem z toho opravdu zoufalá.“

 

Dříve se pouze vyloučily žloutenky A a B

Zhruba před 16 lety podstoupila paní Táňa fundoplikaci (operaci žaludku). Před zákrokem podstoupila několik předoperačních testů. Následně žila v domnění, že také na žloutenku C. Ale jak se později dozvěděla, vyloučili u ní jenom žloutenky A a B. „Hepatitida C byla objevena v roce 1989. Do té doby lékaři uměli diagnostikovat virovou hepatitidu A, hepatitidu B a zbylé případy, po vyloučení těchto dvou infekcí, jsme označovali jako non-A, non-B.  Po objevu viru hepatitidy C se ukázalo, že ve více než 90 % případů z této třetí skupiny se jedná o žloutenku C, správněji infekci virem hepatitidy C nebo hepatitidu C,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha a místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP. „Paní Táňa mohla být nakažena nějakou intervencí typu krevní transfuze, převod plazmy, převod krvinek a podobně. Císařský řez podstoupila v roce 1990, dárci krve se ale u nás testují až od roku 1992.“

 

Kolísání jaterních testů pokračovalo, příčina neodhalena

Hepatitida C se typicky ve svém dlouhodobém (třeba několik desetiletí) trvajícím průběhu projevuje jako křivka sinusoida. Sice není tak pravidelná, ale chvíli jsou jaterní testy vyšší (1,5 násobek, dvojnásobek normy), pak můžou být naopak 2-3 měsíce úplně normální nebo skoro normální. Paní Táňa si také vyslechla, že by mohla mít nějaké autoimunitní onemocnění jater, ale diagnostika se nedotáhla do konce, protože potvrdit, nebo vyloučit ho může komplex specializovaných vyšetření, včetně jaterní biopsie.

 

Chovali se ke mně jako k sexuální pracovnici

Na konci jara 2024 paní Táňa potřebovala podstoupit gynekologický zákrok. Opět musela absolvovat několik předoperačních vyšetření a v rámci nich bylo provedeno i krevní vyšetření na žloutenku C. „Jakmile se diagnóza potvrdila, byla jsem nemile překvapená, jak se ke mně choval zdravotní personál. Byla jsem poučená, že žloutenka C se přenáší tělními tekutinami, ale lékařka se mnou bohužel jednala jako se sexuální pracovnicí. A já se vůbec nemohla bránit, protože jsem netušila, kde jsem se nakazila. Stále jsem mylně žila v domnění, že to nemohlo být při porodu, protože mi mezitím údajně dělali testy na žloutenku C,“ vzpomíná paní Táňa.

Zákrok jí z bezpečnostních důvodů prováděli jako poslední a následně ji chtěli poslat na infekční oddělení, což paní Táňu značně traumatizovalo, protože věděla, že nežije rizikovým způsobem života. Napadla ji ale spásná myšlenka – zkusí se sama objednat u specialistů na játra, tedy na hepatologii, kde ji víceméně hned přijali.

Žádná biopsie, ale bezbolestné vyšetření z krve a ultrazvukem

Pro paní Táňu byla úleva, že neskončila hospitalizována na infekčním oddělení, ale v poradně na gastroenterologii-hepatologii s podezřením na hepatitidu C. „Ráno jsem přišla do sesterny, kde mi nabrali krev a odeslali ji do laboratoře. Poté mi provedli elastografii jater, takové poklepávání na boku, které je naprosto bezbolestné,“ vzpomíná paní Táňa. „Ještě v ten samý den jsem dostala výsledky, lékař mě hned přijal a předal mi léky, které hradí zdravotní pojišťovna.“

Speciální vyšetření na žloutenku C tedy probíhá neinvazivně. Stěžejní je vyšetření krve, které prokazuje přítomnost viru v krvi. Dále se využívá ultrazvukové vyšetření tuhosti jater (elastografie jater), které prokáže, kolik vaziva člověk v játrech má, jak významně jsou jeho játra nemocná.

„Podle výsledků elastografie se nastavuje pacientský postup po skončení léčby, jejíž úspěšnost je 99,9 % a spočívá v podání 1 nebo 3 tablet po dobu 2 či 3 měsíce. Jakmile pacienta vyléčíme, pečujeme o něj podle výsledků vstupní elastografie. Pokud nebude mít virus v krvi a nebude mít jaterní cirhózu, pacient je zdravý a může být uvolněn z další specializované péče. Zajímavé je, že nemůžeme říci, že člověk nakažený 30 let bude mít zákonitě cirhózu a jedinec s nákazou 3 roky ji mít nebude,“ upřesňuje pan profesor.

 

Odhalte žloutenku C včas, než vám zničí játra

Příběh paní Táni není zdaleka jediný. Může být také inspirací pro ostatní, kteří mají řadu let zvýšené jaterní testy a stále neví, co by mohlo být příčinou. „Jsem ráda, že můj manžel a syn žloutenku C nemají. Jinak v současnosti cítím kromě úlevy také velký vztek sama na sebe, že jsem měla být důslednější. Ale na mou obranu jsem se mylně domnívala, že mi před fundoplikací dělali i test na žloutenku C. Naštěstí po léčbě jaterní testy dopadly dobře, dlouholetý problém byl vyřešen,“ svěřuje se paní Táňa. „Všem, kteří mají vyšší jaterní testy a byli v minulosti  na nějaké operaci, doporučuju zajít si udělat speciální test na žloutenku C. Stojí to jen zavolání na hepatologii a 1 den času. Vrátí se vám to v podobě zdravých jater.“

 

Žloutenku C odhalí jenom speciální test

„Dokud někdo nemá vyšetřený anti-HCV protilátky, nemůže říct, že se s virem hepatitidy C nepotkal. Existuje jen jediné vyšetření, a to vyšetření právě protilátek anti-HCV prokazující, jestli jsem s virem v kontaktu byl, nebo nebyl. Pokud ano a následné vyšetření prokáže, že virus v krvi stále přítomen je, pomůže léčba hrazená zdravotní pojišťovnou,“ shrnuje prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha a místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.

Pokud máte podezření na nákazu žloutenkou C, můžete se objednat na testy na pracovišti patřící mezi centra léčby virové hepatitidy C. Jsou dvojí odbornosti – „infekce“ a „gastroenterologie a hepatologie“ – je jich 25 po celé ČR, jsou regionálně dostupná – www.ces-hep.cz