Life4you.cz - MP 
V Česku trpí nezjištěnou oční vadou každé dvanácté dítě ve věku čtyř let. Za tento alarmující fakt nemůže pouze pandemie covid-19 a s ní související distanční výuka, ale také další důležitý aspekt, čímž je podceňování pravidelných preventivních prohlídek. Ty přitom dokážou odhalit nejen klasické oční poruchy, ale také vady, které dítě ani dospělý nemusí při běžných činnostech registrovat.
První návštěvu pediatra by mělo dítě absolvovat v prvním a následně ve třetím roce života. Součástí vyšetření bývá také kontrola zrakové ostrosti. Pokud její hodnoty neodpovídají těm běžným, pošle lékař malého pacienta k vyšetření do oční ambulance. Děti, u kterých jsou přítomná některá rizika – například jsou nedonošená, šilhají nebo mají nepříznivou rodinou anamnézu, by měly do oční ordinace zavítat ještě dříve.
„Včasnou lékařskou prohlídkou můžeme odhalit různou oční patologii. U dětí se nejčastěji jedná o poruchy postavení očních bulbů, šilhání, refrakční vady – nejčastěji dalekozrakost, krátkozrakost i astigmatismus. Můžeme ale také přijít na méně častá onemocnění, jako jsou vrozená zánětlivá i nezánětlivá onemocnění sítnice, šedý či zelený zákal,” vysvětluje primářka očního oddělení Slezské nemocnice v Opavě, MUDr. Zdeňka Wandrolová, která se zapojila do projektu Brýle pro děti z dětských domovů, jenž vznikl ve spolupráci se společností FOKUS optik a MiddleCap. Měření zraku pro děti do 15 let probíhalo ve Slezské nemocnici v Opavě a u starších dětí nad 15 let kontrolu provedli optometristé na pobočce Fokus v Přerově.
Pilotní projekt, který nabádá k větší prevenci zraku, se poprvé uskutečnil v dětském domově v Plumlově. „Vzhledem k tomu, že jsme zařízení pro výkon ústavní výchovy a většinu věcí nám ukládá zákon, tak i lékařská péče, myšleno tedy ta základní, je jednou z naprosto samozřejmých věcí, kterou pro děti zajišťujeme úplně stejně jako v rodině. Péče, která však není hrazena ze zdravotního pojištění, může být problémem. Proto si vážíme jakékoli pomoci,” dodává ředitel dětského domova Radim Kratochvíl.
Brýle by podle průzkumu mělo nosit zhruba 40 % českých dětí
Výskyt očních vad se odvíjí od věku dítěte. Zatímco miminka bývají dalekozraká a ke změně refrakce, jejímž cílem je vidět stejně dobře jak do dálky, tak na blízko, postupně dochází až kolem šestého roku, krátkozrakost se rozvíjí zejména s nástupem do školy. „V dětské populaci se krátkozrakost vyskytuje asi u 1 % dětí do 5 let, do 10 let pak postihuje zhruba 8 % a do 15 let věku už je to 15 %,” doplňuje primářka.
Předpokládá se, že větší nárůst krátkozrakosti souvisí s častou a usilovnou prací do blízka, ať už v souvislosti s četbou, nebo v důsledku sledování telefonu, tabletu či počítače. Proto se nejen u dětí, ale i dospělých doporučuje dopřát očím občas odpočinek od práce na blízkou vzdálenost jinou aktivitou, nejlépe sportem nebo krátkou procházkou na čerstvém vzduchu. Není to jen kvůli vitamínu D, ale také proto, že za denního světla se naše zornice zužují, čímž omezují vstup světla a zvyšují tak kvalitu takzvaného hloubkového vidění.
Na vadu zraku může u dětí upozornit mhouření či mrkání
Zatímco děti si špatného vidění často ani nevšimnou, dospělí mají možnost některé varovné signály včas zachytit. „U malých dětí předškolního věku jde především o nápadné mrkání, zakopávání o nábytek a předměty, nezájem o kreslení či hraní si v okolí,” vysvětluje Tatjana Hošková, optometristka z FOKUS optik.
Ve školním věku, kdy již dítě umí komunikovat, si začíná stěžovat především na bolesti hlavy či námahu při pohledu do blízka nebo do dálky. Nutné je dohlížet zejména na to, zda se příliš nenaklání na jednu či druhou stranu, případně nesleduje text bokem. Toto nápadné chování nejčastěji souvisí s formami úhlové odchylky při pohledu oběma očima. „Pokud se v tomto věku zjistí, že jedno nebo dokonce obě oči šilhají, jsou oční cvičení velmi obtížná. Dítě totiž samo nezhodnotí, jak vidí, protože nemá žádné srovnání,” dodává Hošková.
Rodič by měl zpozornět také v případě, kdy sleduje, že dítě při psaní nápadně sklání hlavu k podložce nebo píše nosem. To znamená, že více zaměstnává pouze jedno oko, obvykle to dominantní, a přiblížení se k psanému textu nebo kreslenému obrázku zvětšuje to, co chce lépe vidět.
„Preventivní prohlídka není důležitá pouze ve třech letech, ale také při nástupu do školy. Po desátém až dvanáctém roce, kdy dítě prochází rychlým růstem do puberty, je třeba zkontrolovat výskyt krátkozrakosti související s růstem oka a námahou při pohledu do blízka. Při stoupajících hodnotách dioptrií je třeba co nejrychleji přijmout protiopatření,” potvrzuje optometristka.
