Podzimní restart: Jak mohou zaměstnavatelé pomoci udržet zdraví i dobrou náladu

První měsíc nového školního roku s sebou přinesl spoustu stresu, a to pro dospělé i pro děti.

K tomu se přidává únava, navíc letos dříve, než obvykle odstartovala vlna podzimních viróz. Prevence i podpora zdraví jsou proto klíčové – a svou roli v tom mají i zaměstnavatelé.

 

Období letních dovolených sotva skončilo, přesto se mnoho lidí už teď cítí vyčerpaně a unaveně, jako by ani žádný odpočinek neměli. Na vině je stres, za nímž stojí kombinace pracovních a rodinných povinností spojených se začátkem nového školního roku. Potvrzuje to i červencový průzkum společnosti Pluxee mezi rodiči školáků, který pro ni zpracovala agentura Ipsos. Ten ukázal, že září vnímá jako velmi stresující období 13 % respondentů, 30 % pak jako spíše stresující. Dalších 46 % respondentů ho označilo za zvládnutelné, což naznačuje, že vyšší míru stresu přestavuje začátek školního roku pro většinu domácností.

 

Do toho přichází první vlna podzimních viróz, mezi nimiž se opět ve zvýšené míře objevuje i covid. Kvůli vyšší nemocnosti dětí už teď na začátku školního roku roste počet rodičů, kteří se snaží domluvit si větší rozsah práce z domova. Tam, kde to povaha práce umožňuje, zaměstnavatelé naštěstí vycházejí vstříc. Přesto má home office obecně spíše klesající tendenci, jak ukázal další průzkum společnosti Pluxee, zpracovaný agenturou Ipsos, zaměřující se na trendy v zaměstnaneckých benefitech. Pokud práce na dálku není možná, rodiče sahají po tzv. OČR neboli „ošetřovačce“. Současně přibývá i pracovních neschopností a roste využívání benefitu sick days, který však aktuálně nabízí jen pětina zaměstnavatelů.

 

 

Prevence? Většina zaměstnanců podporu od zaměstnavatelů postrádá

„I v zájmu zaměstnavatelů proto je, aby věnovali zvýšenou pozornost zdraví a životnímu stylu svých zaměstnanců, a tím nemocnosti co nejvíce předcházeli,“ konstatuje Martina Machová, HR ředitelka Pluxee.

Samozřejmostí to ovšem není, vyplynulo rovněž z průzkumu benefitů. Jen čtvrtina zaměstnanců má pocit, že jejich zaměstnavatel dostatečně podporuje zdravotní prevenci a zdravý životní styl. Navíc tuto podporu vnímají více lidé pracující ve velkých firmách s více než 250 zaměstnanci (30 %). Naproti tomu ve firmách s méně než 50 zaměstnanci je to jen 20 %. Alarmující pak je, že 43 procent zaměstnanců podporu zdraví od svého zaměstnavatele necítí, výrazněji se to týká žen.

 

Worklife balance není vždy na prvním místě

S touto problematikou úzce souvisí worklife balance, tedy rovnováha mezi osobním a pracovním životem. Ani ta by proto zaměstnavatelům neměla být lhostejná. Přesto má podle průzkumu pouze necelá jedna třetina zaměstnanců (31 %) pocit, že zaměstnavatel je v tomto směru podporuje. Naopak 36 % podporu rovnováhy worklife balance od svého zaměstnavatele nepociťuje. Výrazně méně ji vnímají lidé starší 55 let. Bez zajímavosti není ani fakt, že nejméně podporu v této oblasti cítí pracovníci z výroby a průmyslu, kde se zpravidla pracuje na pevně dané směny.

 

 

Firmy říkají, že zdraví podporují. Zaměstnanci to tolik necítí

„Ta čísla jsou alarmující, vezmeme-li v potaz, že téma well-beingu je dnes všudypřítomné. Zaměstnavatelé by měli zdraví svých lidí vnímat jako investici, nikoli jako náklad,“ zdůrazňuje Martina Machová a připomíná, že i když 78 % firem uvádí podporu zaměstnanců jako důležitou, realita v benefitech ukazuje velký prostor pro zlepšení. U větších společností (nad 50 zaměstnanců) dokonce 97 % zaměstnavatelů považuje podporu zdraví pracovníků za klíčovou. Pouze 5 % zaměstnavatelů otevřeně přiznává, že podpora zdravého životního stylu pro ně prioritou není.

 

 

S benefity se lépe pečuje o životní styl…

Možnosti, jak zaměstnavatelé mohou své lidi podpořit, jak co se týče well-beingu, tak co se týče zdraví, jsou od začátku letošního roku poměrně široké. Vedle limitu na volnočasové benefity ve výši poloviny průměrné mzdy (pro rok 2025 je to 23 278 korun), totiž od ledna 2025 platí nový, zcela samostatný limit určený právě pro zdravotní benefity, a to ve výši průměrné mzdy (pro rok 2025 je to 46 557 korun).

Pro první typ, tedy volnočasové benefity, nejčastěji zaměstnavatelé využívají digitální karty, tzv. cafeterie, kdy svým zaměstnancům průběžně dobíjejí kredit na účet, a ti jej pak mohou čerpat podle svých potřeb. „Využít je lze mimo jiné na nejrůznější sportovní aktivity, například na úhradu vstupů do fitness centra, kurzu jógy či pilates nebo do bazénu,“ uvádí několik příkladů Martina Machová a doplňuje: „Z oblasti well-beingu pak lákají v rámci volnočasových benefitů především masáže a další wellness procedury, zvláště na podzim a v zimě je to potom saunování.“

 

… i o zdraví

Bohatá je také nabídka zdravotních benefitů, které je možné využít na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo na pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis. „Touto formou tak mohou zaměstnavatelé svým pracovníkům přispět například na vitamíny na podporu imunity, očkování, preventivní prohlídky, ale také třeba na rehabilitace, fyzioterapii či brýle,“ říká Martina Machová a upozorňuje, že do limitu na zdravotní benefity lze zahrnout i činnosti podporující duševní zdraví zaměstnanců. Může jít například o úhradu psychologického poradenství, mindfulness programy či jiné relaxační aktivity. Právě tato oblast se v těchto dnech dostává do popředí zájmu, jelikož na pátek 10. října připadá Světový den duševního zdraví.

 

Co ještě lze udělat

Vedle volnočasových a zdravotních benefitů však zaměstnavatelé mohou vyjít svým pracovníkům vstříc ještě více, a to prostřednictvím dalších zaměstnaneckých benefitů. Mezi oceňované bonusy totiž podle průzkumu Pluxee patří flexibilní pracovní doba, home office či další dovolená nad rámec té dané zákonem. „Zdravý zaměstnanec je spokojený a výkonný zaměstnanec. Investice do zdraví lidí se firmám vždy vrátí – v podobě loajality, nižší nemocnosti i lepší atmosféry na pracovišti“, shrnuje Martina Machová. Současný podzimní restart je tak výbornou příležitostí v tom něco podniknout.

 

Zdroj: komunikační agentura Seteva