Od běžné diagnostiky po léčbu rakoviny. Co může Česku přinést personalizovaná medicína?

 Nelečme jen konkrétní nemoci, zaměřme se i na konkrétní osoby. Takto jednoduše se dá popsat princip takzvané personalizované medicíny, která dnes už má významné postavení ve zdravotnictví i farmacii. Základem individuálního přístupu je přesný postup od anamnézy, přes subjektivní a objektivní příznaky až k diagnóze.

 

Hromadná léčba není dostatečně efektivní

Personalizovaná medicína pracuje s poznatkem, že rozdílní pacienti se stejnou klinickou diagnózou můžou reagovat na stejnou léčbu různým způsobem. „Pokud určitý lék má u jednoho pacienta vysokou účinnost, tak to neznamená, že stejný lék u druhého pacienta bude mít obdobné výsledky. Individuální charakteristiky pacienta mají vliv na způsob, jakým lék funguje,“ říká MUDr. Emilie Niedobová, primářka Oblastní nemocnice Kolín.

 

Příliš mnoho pacientů stále přijímá léčbu, která není tak efektivní, jak by mohla být. Důvodem je používání hromadného přístupu k pacientům. Vývoj, který nastal nejen v medicíně, ale i ve fyzice, chemii nebo biologii, vedl k postupnému zdokonalování léčby a umožňuje komplexní studii každého lidského genomu.

 

„Personalizovaná medicína se zaměřuje na použití orgánově specifických proteinů v krvi, takzvaných biomarkerů. Ty můžou vytvořit presymptomatickou diagnózu, která je důležitá pro specifikaci různých podtypů jednoho onemocnění. Díky nim také dokážeme sledovat průběh onemocnění,“ vysvětluje Niedobová.

 

Senzory a stroje jako budoucnost

Pro rozvoj a využití personalizované medicíny je ale důležitá i technologická stránka. Bez strojů a zařízení, která budou schopná vyrábět látky a materiály určené na individuální léčbu, se takový přístup k pacientům bude jen těžko prosazovat v širším měřítku.

 

V současné době už jsou ve vývoji v rámci farmaceutického průmyslu různá čidla, senzory či systémy dodávající léčivo pacientovi v přesně takové dávce, jakou potřebuje. Tato zařízení postupně přejdou z laboratoří do prototypů a později také do výroby.

 

„Po určité době se vyčerpá oblast nových surovin a přijde doba senzorů a zařízení, která ulehčují léčbu zlepšenou diagnostikou a individuálním monitorováním stavu pacienta. Pacient díky vědě a technologiím dostane přesně takovou léčbu, kterou potřebuje k úspěšnému zvládnutí nemoci,“ říká docent Vladimír Velebný z české biotechnologické společnosti Contipro.

 

I Contipro, které patří k největším výrobcům kyseliny hyaluronové na světě, pracuje na vývoji zařízení a strojů přinášejících další inovace v oblasti materiálů pro medicínu a farmacii. Už před několika lety vznikla v české firmě myšlenka zaměřit se na strojírenskou výrobu, konkrétně na výrobu nanovláken. Ve vývojové fázi jsou také zařízení například na výrobu mikrovláken, tenkých filmů, hydrogelů a dalších.

 

„Je hned několik důvodů, proč se pouštíme do vývoje a výroby zařízení schopných produkovat nové formy materiálů. Právě díky novým a vylepšeným technologiím budeme nejen my, ale i další firmy schopné dodávat materiály pro farmacii i pro personalizovanou medicínu,“ uzavírá Vladimír Velebný.