Mýty o umělém oplodnění -Lékařka vysvětluje, jaká jsou fakta

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se s neplodností potýká přibližně jeden z šesti párů na světě. Od narození prvního „dítěte ze zkumavky“ v roce 1978 pomohly metody asistované reprodukce přivést na svět už více než 12 milionů dětí po celém světě. Přesto kolem in vitro fertilizace (IVF) stále koluje řada mýtů. Ty nejčastější mýty vysvětluje MUDr. Hana Višňová, Ph.D., vedoucí lékařka kliniky IVF CUBE.

Mýty o těhotenství a dětech z IVF

Mýtus: Děti z IVF jsou nemocnější.

Děti narozené po umělém oplodnění jsou ve většině případů stejně zdravé jako děti počaté přirozeně. Dlouhodobé studie sledující jejich vývoj ukazují srovnatelný psychomotorický, kognitivní i celkový zdravotní vývoj. „Pokud se v některých výzkumech objevují mírně vyšší rizika, například u předčasného porodu nebo nižší porodní hmotnosti, bývají tato rizika nejčastěji spojena s věkem rodičů – nikoli s metodou IVF samotnou,“ doplňuje MUDr. Hana Višňová.

Mýtus: Z IVF se rodí dvojčata a trojčata.

Ještě před dvaceti lety bylo běžné, že umělé oplodnění končilo narozením dvojčat či dokonce trojčat. Lékaři tehdy přenášeli více embryí najednou, aby zvýšili šanci na úspěšné otěhotnění. Dnes se ale situace zásadně změnila díky moderním postupům,. Podle údajů Evropské společnosti pro lidskou reprodukci a embryologii (ESHRE) se při téměř dvou třetinách všech cyklů IVF přenáší pouze jedno embryo. Díky tomu vzrostl podíl jednočetných těhotenství na 91,5 %, zatímco počet dvojčat klesl na 8,4 % a trojčata zůstávají naprostou výjimkou (0,1 %). „Naší snahou je nejen dosáhnout úspěšného otěhotnění, ale také chránit zdraví matky i dítěte. Jednočetné těhotenství je z medicínského hlediska vždy bezpečnější,“ zdůrazňuje MUDr. Hana Višňová.

Mýtus: Po IVF už nelze otěhotnět přirozeně

Častým omylem je představa, že pokud žena podstoupí umělé oplodnění, už nikdy nebude moci otěhotnět bez lékařské pomoci. Ve skutečnosti metoda IVF nijak „neblokuje“ přirozenou plodnost – a u některých párů se po úspěšném cyklu šance na spontánní početí dokonce zvyšuje. „Není výjimkou, že po prvním dítěti z IVF přijde druhé úplně přirozeně. Důvodů je hned několik. Při vyšetřeních se často odhalí a odstraní příčina neplodnosti. Po porodu se navíc mění hormonální nastavení, což může přirozené početí usnadnit. Svoji roli hraje i psychická pohoda – když už pár jedno dítě má, odpadá stres a tlak, které mohou negativně ovlivňovat plodnost,“ potvrzuje MUDr. Hana Višňová.

Mýty o embryích

Mýtus: Zmrazená embrya mají nižší šanci na úspěch

Obava, že zmrazená embrya mají menší šanci na uhnízdění, vychází z doby, kdy se používalo pomalé zmrazování. Dnes je ale standardem metoda vitrifikace – ultrarychlé zmrazení, které zabraňuje tvorbě ledových krystalků a zachovává kvalitu embrya. Díky tomu mají rozmrazená embrya srovnatelnou šanci na úspěšnou implantaci jako embrya čerstvá. „Na naší klinice navíc používáme tzv. single vitrifikaci – každé embryo zmrazujeme samostatně,“ upřesňuje MUDr. Višňová  a dodává, že některé studie dokonce ukazují lepší výsledky po transferu rozmrazeného embrya.

Mýtus: Embrya se dlouhým skladováním kazí

Zmrazená embrya skutečně nelze uchovávat neomezeně dlouho. „Z biologického hlediska však mohou být při správném skladování v tekutém dusíku při −196 °C teoreticky uchovávána i desítky let bez poškození. Extrémní chlad zastaví všechny buněčné procesy a kvalita embrya tak zůstává zachována,“ vysvětluje MUDr. Hana Višňová. V praxi ale délku skladování určují právní předpisy a etické zásady. V České republice je maximální doba uchování embryí stanovena na 10 let. Po uplynutí této lhůty musí pár rozhodnout, jak s embryi naloží – například je darovat k výzkumu nebo přenést do země s odlišnou legislativou.

Mýty o embryologii

Mýtus: Embryologové tvoří geneticky modifikované děti

Představa, že embryologové „upravují“ genetickou výbavu dětí, patří mezi nejvíce zavádějící. V Evropě i ve většině světa je totiž genetická manipulace embryí zakázána a podléhá přísné legislativě. „Takzvané ‚dítě na míru‘ je spíš scénář z vědeckofantastického filmu než realita,“ vysvětluje MUDr. Hana Višňová.

Mýtus: Embrya jsou náhradní díly pro děti

Představa, že si rodiče mohou uchovávat embrya jako „biologickou pojistku“ nebo náhradní díly pro své děti, vychází zřejmě z mylné záměny s kmenovými buňkami, které se získávají například z pupečníkové krve novorozence. „Zamrazená embrya nejsou osobní „biologickou pojistkou“ a nelze je použít jako léčebný materiál pro dříve narozené sourozence. Slouží primárně pro možnost budoucího těhotenství,“ dodává odbornice.